Fotoreportáž: Za krásami Mikulovska, nejen vinnými

Předem jsme si naplánovali trasy celkem pěti celodenních cyklistických výletů a jeden pěší výšlap.

Okolí Valtic a večerní Pavlov

Tentokrát jsme vyrazili začátkem prázdnin v pondělí 6. července a začali jsme tam, kde jsme loni skončili. Od Janova hradu jsme na kole dorazili do Lednice. Pokračovali jsme k lednickým rybníkům poblíž Hlohovce s krátkou zastávkou u Rybničního zámečku.

Přes Hlohovec jsme dojeli do Valtic. Na náměstí, zřejmě kvůli státnímu svátku, byla otevřena pouze vinotéka Jiřího Kopečka. Tady jsme ochutnali pouze jeden vzorek, jelikož bylo velké vedro a nás čekalo náročné stoupání ke Kolonádě na Reistně.

Poté jsme si udělali malou zajížďku na rakouskou stranu ke Stezce bosou nohou. Dále jsme měli v plánu ochutnávku vín ve vinařství Obelisk, ale vinařství bylo bohužel zavřené. Na oběd jsme zašli do restaurace Feldsberg. Výborný pstruh nám dodal energii a my jsme vyrazili k valtickému vlakovému nádraží a naproti němu je nenápadná odbočka vpravo na červenou turistickou značku, která nás zavedla postupně k Dianině chrámu (Rendez-vous), kapli sv. Huberta a chrámu Tří Grácií.

Tady jsme naložli kola na auto a vyrazili do Pavlova, kde jsme se ubytovali v penzionu Alois v centru obce.

Srdce Pálavy

Druhý den jsme z Pavlova přes Klentnici dojeli do Bavor.

V Bavorech jsme se zastavili na dva vzorky vína ve vinařství Tanzberg. Konkrétně jsme ochutnali vlašák 2018 z Železné a oranžový Ryzlink rýnský ročníku 2017.

Další zastávkou na trase byl ochutnávkový stánek Mikrosvínu Mikulov v Dolních Dunajovicích. Osvěžení vlašákem z Liščího vrchu jsme jeli prašnou cyklostezkou mezi Liščím kopcem a Velkou Slunečnou. Tyto kopce byly krásně zelené plné travin a bylin – na rozdíl od srpna 2018, kdy připomínaly vyprahlou saharu. Měli jsme namířeno do Novosedel.

Na konci obce v restauraci Na Kopečku jsme si dali chutný oběd a pokračovali směrem na Jevišovku do Drnholce.

Tady mají výdejní automat. Obsluha vám půjčí nabitou kartu a posléze zaplatíte pouze spotřebovaný kredit. Je možné ochutnávat i po 0,025 l. Na výběr je 8 vzorků. My jsme ochutnali Ryzlink rýnský ročníku 2019, který je vyroben pomocí nové technologie NVR, která zachová ve víně větší množství zdraví prospěšných antioxidantů, zejména resveratrolu. Dále výborný veltlín z nejvyšší řady Petangue ročníku 2017, polosuchý vlašák 2018 a nakonec Pinot Noir 2018 výběr z hroznů.

Poté už jsme vyrazili směr Pavlov, a to přes Brod nad Dyjí, kde jsme si v místní stylové restauraci Pastuška dali kávu a doplnili pitný režim. Na konci obce, která byla ucpaná kamiony, jsme odbočili na prašnou klidnou Mušovskou cestu, která posléze lemuje levý břeh Nových Mlýnů. Závěrečné stoupání do obce Pavlov bylo více než výživné.

Večer jsme v pálavské galerii vín Venuše ochutnali dva nepálavské sekty Martina Prokeše (PROQIN).

Mikulov a Dunajovické kopce

Na středu jsme si naplánovali cestu přes Klentnici do Mikulova, odtud přes Rakousko do Nového Přerova a přes Březí zpět do Mikulova.

V Mikulově jsme se zastavili ve vinařství Volařík. Jelikož jsme všechna nabízená vína ochutnali nedávno na Mikulovských sklepech open, nabídla nám obsluha recepce „podpultovky", a to čerstvý Ryzlink vlašský 2019 Plotny (ještě bez etikety), vlašák 2018 Levá Klentnická, terroirový veltlín a opět vlašák z Kotelné, oba z ročníku 2018. Překvapivě v království vlašáků nás z nabídky nejvíce oslovil veltlín.

V Mikulově jsme si odpočinuli v nové vinotéce Korek, která sdružuje všechny vinaře spolku Dunajovických kopců. Po skleničce tady nabízejí od 15 vinařů celkem 45 vín.

Z Mikulova jsme se zpět do Pavlova vydali přes Bavory, Pernou kolem vinice Purmice a dále přes Horní a Dolní Věstonice.

Pěšky královstvím vlašáků

Čtvrtý den jsme si naplánovali pěší výšlap z Klentnice k Sirotčímu hrádku a od něj jsme pokračovali dolů k rozcestí Nad Pernou. Žlutá nás zavedla k rozcestí Nad Bavory a pak jsme pokračovali na Stolovou horu.

Na oběd jsme zašli do vyhlášené restaurace Café Fara v Klentnici.

Odpoledne jsme strávili v Pavlově, kde jsme degustovali nejprve ve vinařství Reisten. Všechna vína měla velmi slušnou úroveň. Nás nejvíce zaujal Ryzlink rýnský VOC 2017.Trochu nezvyklé bylo Clarisimo rosé (Merlot) 2018, kde ve vůni dominovaly tóny slaniny jen s jemným nádechem ovoce, v chuti bylo víno příjemné.

Poté jsme se přesunuli do Obecní vinotéky a tady ochutnali výborný vlašák od Jirky Iliase 2019 a rovněž krásně čisté bylo cuveé Chardonnay a Pinotu od Galy taktéž ročník 2019. To Ryzlink rýnský 2018 od Garčice nás moc nenadchl a na závěr jsme ochutnali Sauvignon 2018 od Nepraše, ve kterém dominovaly tóny sudu.

Nakonec jsme ochutnali ještě několik vzorků ve vinotéce Vinařství Pavlov. Moc pěkné byly oba vlašáky. VOC 2015 už asi pomalu slábne, ale pořád je to skvělé pití. Fantastickou botrytickou medovo-grepovou vůni předvedl vlašák Solitér 2017 ve výběru z hroznů.

Mikulovská vinná stezka

Pátý den bývá kritický..., ale tentokrát naštěstí nebyl. Jeli jsme přes Milovice a Bulhary po Mikulovské vinné stezce. Ta pokračuje kolem řeky Dyje.

Dále stezka vede přes národní přírodní památku Pastvisko. Ta fungovala jako parádní klimatizace, protože ve stínu stromů se jelo výborně, zatímco na sluníčku bylo vedro jak v sauně. Zde jsme měli štěstí a v rameni řeky Zámecké Dyje jsme spatřili vzácného ledňáčká říčního.

Pokračovali jsme k Lednickým rybníkům s krátkou zastávkou na vlakovém nádraží v Lednici. Za Hraničním zámečkem jsme tentokrát nepokračovali na Hlohovec, ale vydali jsme se do Sedlece. Tady jsme se zastavili v ochutnávkovém stánku Sedleckých vín, kde jsme ochutnali suchý vlašák a sylván ročníku 2018, ale moc radosti nám tato vína neudělala.

Tady jsme si spravili chuť zajímavým kvevri sektem z ryzlinku vlašského s tóny másla, smetany, kvasnic a pečených jablek. Moc nám chutnaly i oba nové vlašáky (Ořechová hora, Pod Mušlovem) ročníku 2019.

Bylo obrovské vedro a my jsme se chtěli zchladit.

Po obědě v Mikulově jsme se zastavili ve vinotéce Volařík na skleničku Ryzlinku rýnského 2019 z Ořechové hory. Před návratem z Mikulova zpět jsme si ještě odpočinuli v zámeckém parku.

Tady se nás milá obsluha ujala a donesla nám ihned zdarma vodu. Ochutnali jsme vlašáky Goldhamer1 ročník 2016, ořechovku 2017 a roséčko rulandy modré 2018 z klentnické trati Pod sv. Leonardem.

V pátek večer to v Pavlově žilo. Takřka všude plno, a tak nebylo místo ani ve vinařství Paulus, ani ve Venuši. Nakonec jsme zakotvili v Sekt baru Pavlov, kde jsme ochutnali čtyři sekty značky Aura sekt Regal.

Autem až do Popic

Na sobotu jsme měli naplánovaný cyklistický výlet kolem vodní nádrže Nové mlýny se zajížďkami do vinařství Sonberk, Gotberg a Kolby. Jelikož počasí nepřálo a silně pršelo, navštívili jsme tato vinařství autem.

Kvůli počasí nebyl výhled tak krásný jako obvykle, ale kvalita vín to plně vynahradila.

Tady jsem ochutnal čtveřici ryňáků. Stříbrný ročník 2016 s krásnou nazrálou petrolejovou vůní. V chuti už ale trochu ztrácí. Z velkých rieslingů ročníků 2018 a 2017 to u mě v porovnání jasně vyhrála 2017 výrazně vonící po lipovém květu. Mladší ročník působil nazráleji než 2017 s lehkým petrolejovým nádechem. Vzhledem k nižší kyselince to nebude dlouhověké víno, jak bývá u řady Velký Sonberk zvykem. Poslední byl Riesling Noble rot, což je mohutný botrytický ryňák s vyšším cukrem.

Pro porovnání jsem ještě vyzkoušel cuveé Semillonu a Sauvignonu ročníku 2016 a 2015. 2016 působila mohutněji s dominatními tóny sudu, karamelu, smetany, oříšků a mléčné čokolády. Starší ročník byl nazrálejší, sud nebyl tak dominantní a ve vůni bylo možné najít přezralé tropické ovoce, hlavně maracuju.

V Gotbergu už jsem tak nadšený z vín nebyl. Ochutnal jsem Sylvánské zelené 2018, Ryzlink rýnský 2018 a verzi stejné odrůdy z akátového sudu, která pro mě byla zklamáním. Pak přišla na řadu Frankovka a Merlot, obojí ročník 2017. Merlot se zdál vynikající, plný, mohutný a nasládle působící, ale v dochuti dost hořký. Cena degustačního vzorku je tady jednotně 40 Kč.

Poslední zastávkou bylo vinařství Kolby. Tady jsem ochutnal celkem 6 vzorků: Veltlín a Sauvignon z řady Classic 2019, výborný ryňák Selection 2017, z červených kabinetní Modrý portugal 2017 a Cuvée Red 2016. Na závěr jsem si nechal oranžový Tramín 2019 z kvevri, který spolu s 10 procenty třapin fermentoval na slupkách zhruba rok ve 400litrové nádobě kvevri a následně byl stočen do 300litrové nádoby, kde dozrával zhruba 3 měsíce.

Dovolená se nám vydařila a až na poslední den nám počasí přálo. Ochutnali jsme několik zajímavých vín, najeli 210 km na kole krásnou krajinou Mikulovska. Pěší výlet na Sirotčí hrádek a Stolovou horu nabídl skvostné výhledy na tu naši krásnou jižní Moravu. Trochu mě mrzí, že jsme nezastihli v Pavlově otevřené vinařství Nepraš a Ilias a v Březí Jindru Kadrnku. Tak aspoň máme důvod se sem co nejdříve vrátit.

Minulá fotoreportáž vínomilce Altroje: Na kole po vinicích Velkopavlovicka