Bublinky: Celonárodní značka perlivých vín cílí na mladé publikum
Vinařský fond představil v létě 2024 „bublinky“, novou značku perlivých vín, která nabídne domácí alternativu k oblíbeným zahraničním vínům. Tato vína budou suchá nebo polosuchá s ovocnými a svěžími tóny, doplněná jemným a bohatým perlením. A snadno je rozpoznáte podle tyrkysové záklopky s písmenem „b” a názvu „bublinky“. V březnu 2025 na mimořádném zasedání schválil změny, které vám shrnujeme v aktualizovaném článku.
Mladší generace upřednostňuje lehká a osvěžující perlivá vína - bohužel většinou původem ze zahraničí. Dokazuje to i úspěch „značky“ Prosecco, která během pěti let dosáhla čtyřnásobného růstu. Jeho prodeje nyní přesahují 6,5 milionu litrů ročně, přičemž za poslední rok vzrostly o 65 %.
Pro jednotlivé vinaře a vinařství je obtížné síle značky Prosecco konkurovat. Proto Vinařský fond přišel s jednotnou národní značkou perlivých vín „bublinky“, která má za cíl vytvořit silnou domácí alternativu a získat výraznou mediální podporu. „Počátkem roku 2023 si Vinařský fond nechal zpracovat průzkum, který zjišťoval postoje vinařů ke sjednocující značce. Účastnilo se ho téměř 400 vinařů a více než dvě třetiny z nich považovalo vytvoření takové značky za dobrý nápad, pouze osm procent bylo proti. Vinaři požadovali především co nejmenší administrativu a v tom jim Vinařský fond vyšel maximálně vstříc. Za mě osobně má taková sjednocující značka smysl, protože řada zákazníků ani neví, že se u nás tato vína vyrábí. Vinařský fond má prostředky pro výraznou celostátní kampaň, kterými střední či menší vinařství nedisponují,” vysvětluje Zbyněk Vičar, ředitel Vinařského fondu.
Zástupci Vinařského fondu věří, že tento projekt může dosáhnout podobného úspěchu, jako se to podařilo se značkou Svatomartinských vín, která v popularitě výrazně předčila tradiční Beaujolais Nouveau. Fond proto plánuje investovat miliony korun do podpory tohoto projektu včetně všudypřítomné intenzivní reklamní kampaně. S „bublinkami” byste se měli setkat v televizi i v letácích v nákupních centrech a na dalších místech. „Pokud s „bublinkami“ uspějeme, získáme pozornost i pro moravská a česká perlivá vína vyráběná pod jinou značkou. Tento fenomén už nastal u Svatomartinského, díky kterému se rozšířily prodeje i jiných mladých vín, ” věří Zbyněk Vičar.
Rozpracovaný spot (zatím pracovní verze, která se bude dokončovat) ke shlédnutí níže.
Charakter bublinek - jednotný styl a čitelnost
„Bublinky“ přinesou mladým lidem jednoduchost a nekomplikovanost při výběru vína, kde není třeba zkoumat vinaře ani odrůdu. Zároveň díky jasně stanoveným pravidlům, která určují výsledný charakter vín, budou zákazníci vždy vědět, co od obsahu lahve očekávat. Snadnou rozpoznatelnost „bublinek“ od zahraniční konkurence zajistí na první pohled jednotná tyrkysová záklopka s písmenem „b” a názvem „bublinky“.
Hrozny pro výrobu „bublinek“ musí pocházet výhradně z České republiky. Největší změnou přijatou na březnovém zasedání je odrůdové složení bílých vín. Původní požadavek na jednoodrůdové Veltlínské zelené nebo cuvée s minimálním obsahem 60 % této odrůdy je výrazně rozšířeno. Nyní mohou být hlavními odrůdami kromě Veltlínského zeleného také Müller Thurgau a Ryzlink vlašský. Procento hlavních odrůd se ale zvýšilo, musejí tvořit 85 % výsledného vína. Zbylých 15 % pak může tvořit některá z doplňkových neutrálních nearomatických odrůd například Chardonnay, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Sylvánské zelené nebo PiWi odrůdy například Solaris, Savilon, Rinot, Donauriesling, Malverina, Saphira nebo Johanniter.
V případě rosé jsou povoleny odrůdy Zweigeltrebe, Svatovavřinecké a Frankovka, které musí tvořit minimálně 85 % složení, ať už se jedná o jedno-odrůdová vína nebo cuvée. Poměr těchto odrůd si určí samotný vinař. Jako doplňková odrůda je povoleno Rulandské modré.
Výsledné víno musí být mladé, ovocité, jemné, lehké a svěží. Perlení by mělo být jemné a bohaté, tvořené drobnými perličkami s primárními ovocnými tóny. „Bublinky“ mohou být suché nebo polosuché, se zbytkovým cukrem do 12 g na litr vína (max. do 18 g/l, jestliže celková kyselost je nejvýše o 10 g nižší než obsah zbytkového cukru). Protože by se mělo jednat o „lehčí vína“, je u nich stanoven maximální limit obsahu alkoholu na 12 % s povolenou odchylkou 0,5 %.
Pro sycení je povolena metoda, kdy perlivé víno bude zcela či částečně dosycené CO2 a metoda kvašení v tanku (charmat) – varianta perlivého vína. Zbyněk Vičar by chtěl do budoucna omezit způsob sycení vín na technologii využití kvasných plynů. „Oxid uhličitý díky ní vzniká čistě přírodně, perlení je jemnější a bohatší a plyn v sobě nese aroma odrůdy, při jejímž kvašení vzniká,” vyjmenovává výhody tohoto postupu. V novém dokumentu Vinařského fondu je explicitně uveden předpoklad, že od roku 2028 bude sycení perlivých vín kvasným CO₂ jediným povoleným způsobem sycení.
Původně byly „Bublinky“ určeny pro prodej pouze v čirých lahvích typu „burgunder“ o objemu do 0,75 litrů. Vzhledem k novým trendům a cílením značky i na mladé publikum nově pravidla počítají u varianty sycené oxidem uhličitým i s plněním do plechovek.
Aktualizace textu dle nových podmínek vydaných v březnu 2025 jsme pro přehlednost barevně odlišili.
Komentáre (13 komentárov)
-
slecnasteckou4. 9. 2024 12:50Aspen: slecnasteckou: Aspen: „...... Nemůžu si pomoct, ale tohle na mě působí jako projekt ušitý na míru pár vybraným producentům, a vidle do zad všem těm, kteří za ty roky cestu perlivým vínům bez jakékoliv podpory vyšlapali.
Děkuji za vyčerpávající komentář. Osobně bych si dovolila polemizovat s jedním bodem, že tuzemská vína mají vybudovanou pozici u tuzemských spotřebitelů. Z více stran zaznívá, že spotřeba vína v ČR opravdu reálně klesá + že mladá generace pije méně alkoholu. Oproti tomu má VF čísla, že spotřeba prosecca naopak roste a je populární právě i mezi mladou generací, a tak chápu, že VF cítí potřebu "něco" dělat, ať už se pak můžeme bavit, zda je forma navrhovaného řešení správná....
Díky za feedback, také si dovolím polemizovat. :) Fakta o spotřebě vína jsou jasná, a platí pro celou Evropu - pokles je všude, v západní Evropě a středomoří dokonce výraznější než u nás; pokles u mladé generace je výraznější než u té starší, spotřeba perlivých vín (obecně, nejen prosseca a frizzante) je stabilní a místy dokonce roste.
Rozumím tedy z jakých dat na VF a Svazu (který se v tomto výrazně angažoval) autoři vycházeli. Mám ovšem obavu, že autoři se tady jen podívali na čísla, ale vykašlali se na jejich interpretaci. Prosseco se v ČR nejčastěji nakupuje v lahvích cenové relace 60-100 Kč, dále pak stáčené ze sudů, a dražší (a tím i kvalitnější) lahve představují pouze zlomek celkového objemu importu. Pokud se tedy snažím takovému produktu konkurovat, tak to přece musím dělat po celém spektru, a ne jen proti těm horním 10% lahví - a logicky bych tomu měl nastavovat podmínky.
Aktuálně se výrobní cena lahve frizzante (víno samozřejmě nepočítaje) pohybuje kolem 28-40 Kč bez DPH, s přírodním CO2 ještě vyšší - taková vína z logiky věci nebudou nikdy stát na stejném regále vedle toho prosseca. Obsluhují tedy jinou část trhu a zákazníků, než zmiňované prosseco, a tam mají u tuzemského zákazníka pozici fantastickou. Teď do této stejné části trhu vstoupí "bublinky" (protože s prossecem se ekonomicky nemohou měřit), a jediný efekt bude roztříštění té tuzemské produkce - na frizzante, která lidi znají; a novou nic neříkající značku, která po technologické stránce není atraktivní (viz. odrůdy, výrobní náklady, preference aromatičtějších vín), ale autoritami bude preferovaná a marketingové podporovaná z veřejných zdrojů... výsledkem tedy bude jen chaos nad chaos, naštvaní vinaři, a další útoky na VF zpochybňující smysl jeho existence.
Pokud bych si mohl v obecném rámci dovolit svůj pohled, tak by mi větší smysl dával obecný rámec, který zastřeší celou současnou produkci, z pohledu pravidel bude mnohem volnější, a kontrolou bude pověřena SZPI - tedy obdoba přívlastkových vín, pouze pro perlivé varianty; no a v rámci tohoto systému udělám tu TOP class s vybranými odrůdami, konkrétním technologickým postupem, požadavky na analytiku a senzoriku, a dodatečnou certifikací. Tímto systémem tak podpořím všechny, a na bázi dobrovolnosti vypíchnu tu špičku - nikoho však z tohoto systému nevyhazuji, což se u "bublinek" děje a týká se to většiny producentů.
Díky, neuvědomila jsem si zádrhel ve srovnání - když největší odbyt je u levného prosseca. Myslím, že mladí lidé jsou ochotní si za víno připlatit, když to bude hype - viz bubble tea nebo autentická vína + se dá dát důraz na lokálnost a menší uhlíkovou stopu 😂, ale je otázka, jak reálně velká ta skupina mladých lidí bude, aby se to všechno vyplatilo...
Jinak si nemyslím, že by muselo být víno nutně atraktivní - spíš vidím přínos v tom, že se mohou mladí lidé naučit konzumovat tuzemská vína - vytvořit si k nim vztah.
Kdyby se promovaly všechny perlivé varianty, jak píšete + TOP class, nejsem si jistá, jestli by to nebylo pro lidi, kteří se ve víně vůbec nevyznají, matoucí, co od toho čekat, když by to byl mimo TOP class pokaždé trochu jiný produkt.
It´s complicated. 🤷♀️ -
Aspen30. 8. 2024 10:08slecnasteckou: Aspen: „...... Nemůžu si pomoct, ale tohle na mě působí jako projekt ušitý na míru pár vybraným producentům, a vidle do zad všem těm, kteří za ty roky cestu perlivým vínům bez jakékoliv podpory vyšlapali.
Děkuji za vyčerpávající komentář. Osobně bych si dovolila polemizovat s jedním bodem, že tuzemská vína mají vybudovanou pozici u tuzemských spotřebitelů. Z více stran zaznívá, že spotřeba vína v ČR opravdu reálně klesá + že mladá generace pije méně alkoholu. Oproti tomu má VF čísla, že spotřeba prosecca naopak roste a je populární právě i mezi mladou generací, a tak chápu, že VF cítí potřebu "něco" dělat, ať už se pak můžeme bavit, zda je forma navrhovaného řešení správná....
Díky za feedback, také si dovolím polemizovat. :) Fakta o spotřebě vína jsou jasná, a platí pro celou Evropu - pokles je všude, v západní Evropě a středomoří dokonce výraznější než u nás; pokles u mladé generace je výraznější než u té starší, spotřeba perlivých vín (obecně, nejen prosseca a frizzante) je stabilní a místy dokonce roste.
Rozumím tedy z jakých dat na VF a Svazu (který se v tomto výrazně angažoval) autoři vycházeli. Mám ovšem obavu, že autoři se tady jen podívali na čísla, ale vykašlali se na jejich interpretaci. Prosseco se v ČR nejčastěji nakupuje v lahvích cenové relace 60-100 Kč, dále pak stáčené ze sudů, a dražší (a tím i kvalitnější) lahve představují pouze zlomek celkového objemu importu. Pokud se tedy snažím takovému produktu konkurovat, tak to přece musím dělat po celém spektru, a ne jen proti těm horním 10% lahví - a logicky bych tomu měl nastavovat podmínky.
Aktuálně se výrobní cena lahve frizzante (víno samozřejmě nepočítaje) pohybuje kolem 28-40 Kč bez DPH, s přírodním CO2 ještě vyšší - taková vína z logiky věci nebudou nikdy stát na stejném regále vedle toho prosseca. Obsluhují tedy jinou část trhu a zákazníků, než zmiňované prosseco, a tam mají u tuzemského zákazníka pozici fantastickou. Teď do této stejné části trhu vstoupí "bublinky" (protože s prossecem se ekonomicky nemohou měřit), a jediný efekt bude roztříštění té tuzemské produkce - na frizzante, která lidi znají; a novou nic neříkající značku, která po technologické stránce není atraktivní (viz. odrůdy, výrobní náklady, preference aromatičtějších vín), ale autoritami bude preferovaná a marketingové podporovaná z veřejných zdrojů... výsledkem tedy bude jen chaos nad chaos, naštvaní vinaři, a další útoky na VF zpochybňující smysl jeho existence.
Pokud bych si mohl v obecném rámci dovolit svůj pohled, tak by mi větší smysl dával obecný rámec, který zastřeší celou současnou produkci, z pohledu pravidel bude mnohem volnější, a kontrolou bude pověřena SZPI - tedy obdoba přívlastkových vín, pouze pro perlivé varianty; no a v rámci tohoto systému udělám tu TOP class s vybranými odrůdami, konkrétním technologickým postupem, požadavky na analytiku a senzoriku, a dodatečnou certifikací. Tímto systémem tak podpořím všechny, a na bázi dobrovolnosti vypíchnu tu špičku - nikoho však z tohoto systému nevyhazuji, což se u "bublinek" děje a týká se to většiny producentů. -
slecnasteckou30. 8. 2024 9:00
-Vicky-:
Klasická vína z VZ mají s odbytem problém a protože je ho tady nejvíce, je potřeba mu najít nějaké uplatnění. MT by mi přišel na první pohled jako lepší varianta, ale ten už má mladá a svatomartinská vína. Takže se pro veltlín udělají bublinky, kde se může i zamíchat s jinou odrůdou a vytvořit tak přístupné perlivé víno, které navíc nebude "odrazovat" názvem Veltlínské zelené...
" přístupné perlivé víno, které navíc nebude "odrazovat" názvem Veltlínské zelené..." = to je chytrý!
-
-Vicky-30. 8. 2024 1:25Thaliano:
osobně si myslím, že to bylo navrženo na notu moravských vinařů-i to je třeba důvod proč existuje Cech českých vinařů-aby vůbec něco bylo uděláno i pro vinaře z Čech, plochy VZ v Čechách jsou směšné-zde prostě kraluje RR, MT, MOPR a Solaris
Skoro se mi chce napsat, že obecně jsou plochy v Čechách směšné :-D Myšleno samozřejmě množstevně. Připomeňme, že tvoří necelá 4 % osázených ploch v ČR, což je mimochodem méně než mají samostatné Velké Bílovice. A protože se v Čechách daří dělat charakterní vína a mít na ně odbyt, bublinky je tam určitě nijak nevytrhnou a ani to nebylo záměrem. -
-Vicky-30. 8. 2024 1:20
Tycka: Souhlas, veltlin jako odruda urcite neni nejvhodnejsi pro zacinajici vinomilce...sam jsem si k veltlinu hledal cestu hodne dlouho...no uvidime, treba se mylim.
Klasická vína z VZ mají s odbytem problém a protože je ho tady nejvíce, je potřeba mu najít nějaké uplatnění. MT by mi přišel na první pohled jako lepší varianta, ale ten už má mladá a svatomartinská vína. Takže se pro veltlín udělají bublinky, kde se může i zamíchat s jinou odrůdou a vytvořit tak přístupné perlivé víno, které navíc nebude "odrazovat" názvem Veltlínské zelené... -
Thaliano29. 8. 2024 21:12slecnasteckou:
To je dobrý postřeh s Čechami, zde je VZ opravdu málo... zajímalo by mě, jak se vlastně vína z Čech prodávají oproti Moravě - jestli třeba se jich neprodá obecně více, protože jsou "raritnější" než na jižní Moravě, kde víno dělá "každý".
osobně si myslím, že to bylo navrženo na notu moravských vinařů-i to je třeba důvod proč existuje Cech českých vinařů-aby vůbec něco bylo uděláno i pro vinaře z Čech, plochy VZ v Čechách jsou směšné-zde prostě kraluje RR, MT, MOPR a Solaris -
slecnasteckou29. 8. 2024 21:10
Aspen: „Pokud s „bublinkami“ uspějeme, získáme pozornost i pro moravská a česká perlivá vína vyráběná pod jinou značkou. Tento fenomén už nastal u Svatomartinského, díky kterému se rozšířily prodeje i jiných mladých vín, ” věří Zbyněk Vičar.
Moravská a česká perlivá vína své jméno a pozici u tuzemských spotřebitelů dávno mají, i bez jakéhokoliv přispění Svazu a VF. Teď tady opět vzniká projekt, který ze své podstaty dupe na všechny, kteří to dělají jinak:
- potravinářské neutrální CO2 je špatně (kupte si dražší plyn nebo investujte do nové technologie) - co na tom, že u tohoto typu vín často rozhoduje nízká cena a tím i nízké výrobní náklady;
- jsou u vás zákazníci zvyklí na aromatické odrůdy? Máte smůlu (i když oproti aromaticky neutrálnějšímu prossecu je to pro nás benefit a možnost se víc odlišit), prostě kopírujeme prosseco na Moravě a rozdíly se snažíme pohřbít. Stačí si proběhnout databázi tady na Mojelahve, a udělat si představu o využívaných odrůdách;
- Veltlín jako základní a nezbytnou odrůdu snad ani nemá smysl komentovat - tuto odrůdu pro výrobu frizzante až na malé výjimky (např. Vajbar z Rakvic/Zaječí, ...) využívají jen vinaři ze znojemska s ohledem na produkční přebytky a odbyt vína, a téměř bez výjimky jsou to velkoproducenti či střední vinařství s produkcí na horní hranici, menších producentů by se napočítalo na prstech rukou;
- ten odporný design a nic neříkající název připomínající pěnu do koupele jsou pak jen třešničkou na dortu tohoto zmaru a zahozeného potenciálu.
Nemůžu si pomoct, ale tohle na mě působí jako projekt ušitý na míru pár vybraným producentům, a vidle do zad všem těm, kteří za ty roky cestu perlivým vínům bez jakékoliv podpory vyšlapali.
Děkuji za vyčerpávající komentář. Osobně bych si dovolila polemizovat s jedním bodem, že tuzemská vína mají vybudovanou pozici u tuzemských spotřebitelů. Z více stran zaznívá, že spotřeba vína v ČR opravdu reálně klesá + že mladá generace pije méně alkoholu. Oproti tomu má VF čísla, že spotřeba prosecca naopak roste a je populární právě i mezi mladou generací, a tak chápu, že VF cítí potřebu "něco" dělat, ať už se pak můžeme bavit, zda je forma navrhovaného řešení správná....
-
slecnasteckou29. 8. 2024 21:01
Thaliano: No asi se vsim souhlasím, nicméně bych asi zvolil odrudu Muller Thurgau jako nosnou pro tento segment…přece jen pro mlade vhodnější a navíc kolik těch Veltlinu bude z vinařské oblasti Čechy…
To je dobrý postřeh s Čechami, zde je VZ opravdu málo... zajímalo by mě, jak se vlastně vína z Čech prodávají oproti Moravě - jestli třeba se jich neprodá obecně více, protože jsou "raritnější" než na jižní Moravě, kde víno dělá "každý".
-
slecnasteckou29. 8. 2024 20:54
Tycka: Souhlas, veltlin jako odruda urcite neni nejvhodnejsi pro zacinajici vinomilce...sam jsem si k veltlinu hledal cestu hodne dlouho...no uvidime, treba se mylim.
To byla moje první reakce, ale pak mě Vicky upozornil, že Vajbar třeba má super frizzanté z VZ a měli jsme ho v Lánech a bylo přístupné... a také se do toho dají dát další odrůdy, VZ tam musí být ze 60 %..., Ale beru, že hodně lidí má s VZ problém už na první dobrou, znám jich dost, co ho odmítají, aniž ochutnají. -
Souhlas, veltlin jako odruda urcite neni nejvhodnejsi pro zacinajici vinomilce...sam jsem si k veltlinu hledal cestu hodne dlouho...no uvidime, treba se mylim.
Posledné hodnotenie
Tip na víno ku kúpe u vinára
Ďalšie články z rubriky Aktuálne
Kalendár vinárskych akcií
-
29. 10. 2025Degustace a ochutnávkyBrno
-
29. 10. 2025
-
30. 10. 2025Degustace a ochutnávkyPraha
