Falšovaná vína je potřeba odhalovat, ale zveřejňování nálezů může být předčasné

Když to nejde přírodně...

V dnešní době je konvenční vinařství podobné jakémukoliv jinému průmyslu. „Pomocníčků" na vylepšení vína existuje nepřeberné množství. Vinaři mohou bez obav do vína dodávat enzymy, umělé kvasinky, jejich výživu, taniny, polysacharidy... Taková vína pak ne náhodou připomínají nadopované kulturisty. V tomto případě se ale nejedná o nic oficiálně zakázaného, a pokud jste nebyli přítomni přímo při výrobě, jen těžko většinu těchto dodaných ingrediencí ve víně poznáte. O to překvapivější je, že někteří překročí i tuto mez „povolených úprav" a sáhnou k těm nedovoleným.

Nejde jen o „sudovku"

Vínomilce, který se zaměřuje na tuzemská lahvová vína, mohla většinou nechávat zjištění Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) v klidu. Drtivá většina nejakostních nebo falšovaných vín zveřejněných na portálu Potraviny na pranýři totiž spadá do kategorie sudových. Obvykle jde o zahraniční produkci od firem, které nejsou běžnému spotřebiteli vůbec známé.

Obecně je těžké odhadnout četnost „podvůdků" ve světě vína. Inspekce kontroluje spíše namátkově. Můžeme pouze spekulovat asi tak, jako se dělají odhady velikosti šedé ekonomiky. Nicméně v posledních měsících v sítích SZPI uvízla i známá česká vinařství vyrábějící lahvová vína.

Sýkorovi zřejmě rádi dochucují

Smutným rekordmanem je na portálu Potravinynapranyri.cz známé čejkovické vinařství Víno Sýkora s devíti záznamy. U všech je prohřešek jednotný – přídavek syntetického aroma. Tak častý výskyt už lze těžko omluvit nějakým náhodným přešlapem. V osmi případech se to týká vína sudového a povětšinou ze zahraničí, v seznamu ale figuruje i víno lahvové. Zemské víno Rubinet z ročníku 2014 je pak ještě opatřeno medailí z vinařské soutěže v Bojnicích – inu, laboratorní přístroje jsou citlivější než odborná porota.

Mlčení kolem údajně naředěného sektu

Ještě více pak překvapí zachycený sekt Matthias z vinařství Proqin, který byl dle zjištění SZPI falšován přídavkem vody. Protože u sektu je to celkem zvláštní prohřešek, který by měl mít vliv nejen na senzoriku, ale například i na obsah alkoholu, zaslali jsme v listopadu tiskovému mluvčímu SZPI několik otázek k tomuto případu. Ani po urgenci jsme odpovědi nedostali.

Stejné mlčení provázelo i naši žádost o vyjádření vinařství Proqin. Zde si alespoň můžeme pomoci neoficiálním komentářem Martina Prokeše na Facebooku: „Zatím nemůžeme více než konstatovat, že rezolutně výsledky odmítáme jako nesmyslné... V současné době běží odvolací lhůta proti protokolu s kontrolním zjištěním, ve které můžeme podat námitky. Disponujeme rozborem duplicitních vzorků, které v rámci námitkového řízení uplatníme, nicméně v současné době s ohledem na probíhající řízení tyto důkazy nebudeme zveřejňovat, protože to pokládáme za předčasné. Oproti postupu SZPI máme za to, že nelze dehonestovat kohokoliv, aniž bez všech pochybností je prokázáno, zda vůbec k nějakému pochybení došlo. Vůči kontrolované osobě nebylo vydáno žádné pravomocného rozhodnutí, což úřad SZPI uveřejněním na Potravinynapranyri.cz nerespektoval."

Důvěra spotřebitele je individuální

V minulosti byly z falšování vín obviněny také velké firmy jako Vinium, České vinařské závody či Templářské sklepy Čejkovice. Šlo o deklarování původu hroznů – zahraniční vína byla vydávána za moravská. Tehdy ještě portál Potravinynapranyri.cz neexistoval a vzhledem k velikosti vinařství se tyto případy dostaly i do běžných médií, která je sledovala prakticky až do pravomocných rozhodnutí.

Nemusíme asi poukazovat na to, že zveřejnění závěru kontroly na portálu Potravinynapranyri.cz může vážně ohrozit pověst vinařství, i pokud se mu v odvolání podaří prokázat omyl SZPI. Ať už se na portál můžeme spolehnout, či nikoliv, vždy je především na samotných vínomilcích, jak se na dané vinařství dívají. Velkou roli zde hrají osobní zkušenosti s víny či přímo vinaři. Vyřazení vinařství z „nákupního seznamu" je tak jen osobním postojem každého z nás.