Bez boje se přiznám ze Jana Stávka mám velmi rád, a jeho práce opravdu splňuje ono " bavení se vínem". Já osobně mám rád ochutnávání minoritních odrůd a Večerku obzvlášť.
Naprosto mi vyhovuje že zde vinař zachoval výrazná chuťová specifika téhle odrůdy ale díky spojení s ryzlinkem vlašským tomu přidal výbornou koncovou kyselinku která tohle víno vystřeluje dost nahoru.
Baví mě i po dvou lahvích a rozhodně ještě naskladním.
Měl jsem štístko že jsem sehnal jak láhev 2010 tak láhev 2011 abych mohl porovnávat. I když kupáž tohohle roku se skládala z 50% z Chardonay a z 50% pinot gris (2011 má navíc ještě ždibíček Pinot Blanc).
Rozhodně tam dominuje ovocnost a protože víno dlouho leželo, sluší mu dát tak hodinku na rozvonění. Rozhodně je narozdíl od mladšího bratříčka výraznější, a má rozhodně vábivější kyselinku (díky šardonko!), ale taky to rozhodně nemusí nadchnout každého.
Nenápadné nakouknutí k sousedům na slovensko.
Musím říct že to je moje první zkušenost s vínem z tohohle vinařství a to co vás opravdu praští do čumáku je nádherná vůně která je opravdu hodně medová s tóny propolisu.
Chuťově jde o aromatickou záležitost, která má velmi jemnou dochuť až do bylinna.
(bratr tvrdí echynacea).
Ve výsledku příjemná záležitost s podmanivým aroma.
Je jaro, všechno kvete, kytky stromy...
No to jsem se nechal trošku unést.
Osobně mám rád zajímavá rosé, ze kterých nemusím cítíthned zkraje jahodový kompot nebo vitacit. A u Stávka jsem asi trefil to co hledám.
První co vás praští do očí je nádherná barva, skoro více do červena než do růžova. Další na řadě je parádní vůně višní a třešní a to poslední je chuť - která je po Merlotu hodně hutná. Tady jsme se bratrem trošku neshodli - zatímco mne vyhovovala vůně a začátek, trpčí konec a těžký alkoholový konec (víno má skoro 13,5% alkoholu, takže žádná limonáda) zase víc sednul bratrovi.
Rozhodně doporučuji všem co rádi hutnější Merloty, protože tahle růžová úprava mu strašně sluší.
Zatímco "Nad Zahrady" z Merlotu sedl víc mému bratrovi, tak Trkmanska z Frankovky zase pro změnu sedla neskutečně mojí maličkosti.
Barva je krásná a aroma vás opravdu TRKne. Mě dokonce snad i koplo. Bratříček frfňal nad Frankovkovým ocasem, ale přesně tohle já zase u téhle odrůdy rád. Konec rozhodně není cizelovaný nebo zakulacený, ale přechází do ostřejší dochuti.
Jde o výborně štavnaté rosé, u kterého jsem měl pocit že opravdu koušu do jahody a pokaždé jsem měl v puse opravdu "plno".
Tohle mi prišlo jako příjemné začátky aktuální čisté, ale zároveň punkové práce pana Nestarce. Měl jsem kliku že jsem se při výprodeji ve vinotéce / likvidaci archivu dostal i k tomuhle vínu.
Barva je slámová a vůně mě bavila (do výraznějšího ovocita), ale celkem chápu že to není víno pro každého, protože podle mě nesedne každému. Dochuť je příjemná a baví mě ten výraz na konci. Rozhodně mu prospělo nechat ho po otevření a nalití, tak půlhodinky rozjet ve sklenici.
Na webových stránkách používáme soubory cookies. Některé z nich jsou nezbytné, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit tento web a váš uživatelský zážitek. Kliknutím na tlačítko „Rozumím“ souhlasíte s využíváním všech cookies. Svůj souhlas můžete snadno upravit kliknutím na tlačítko „Nastavení“.
Chceme vám poskytovat ty nejlepší služby, proto na našich stránkách používáme cookies. Cookies nám pomáhají k tomu, abyste měli skvělý zážitek z webu. Používáním tohoto webu s tímto používáním souhlasíte.
Jsou nezbytné pro samotné používání (nelze vypnout).
Naprosto mi vyhovuje že zde vinař zachoval výrazná chuťová specifika téhle odrůdy ale díky spojení s ryzlinkem vlašským tomu přidal výbornou koncovou kyselinku která tohle víno vystřeluje dost nahoru.
Baví mě i po dvou lahvích a rozhodně ještě naskladním.