Abeceda vína – C

Cabernet Moravia

Mladá moravská odrůda, kterou vyšlechtil Lubomír Glos v Moravské Nové Vsi křížením odrůd Cabernet Franc a Zweigeltrebe. Do státní odrůdové knihy byla odrůda zapsána v roce 2001 a v současnosti zabírá více než jedno procento tuzemských vinic. Cabernet Moravia se pěstuje v okolí Brna, v Mutěnicích, na Bzenecku, v Podluží i ve Slovácké podoblasti. Vína odrůdy Cabernet Moravia voní kabernetovsky po černém rybízu, v chuti bývají ovocná se strukturovanými tříslovinami.

Cava

Je španělská varianta šumivých vín vyráběných podle takzavé méthode traditionelle, stejně jako slavnější šampaňská vína. Svůj původ má Cava v Katalánsku, kde se na konci 19. století místní hospodští rozhodli uspokojit rostoucí poptávku po šumivých vínech vlastní produkcí. Pro výrobu cavas se používají odrůdy jako Macabeo, Parellada, Xarello a někdy také Chardonnay. Kolem 90 % vín cava se produkuje i dnes v Katalánsku. Oproti španělským šumivým vínům jsou ty španělská většinou méně suchá.

Cibéba

Na etiketě některých vín lze číst „výběr z cibéb“, ale co že to jsou ty cibéby? Jde o bobule, které jsou scvrklé díky nedostatku vody v nich obsažených. Cibéby vznikají buď ji ve vinici při přezrávání hroznů nebo ve větraném prostoru či na slámě, při výrobě slámových vín. Vína vyrobená z cibéb jsou hodně aromatická s vysokým zbytkovým cukrem.

Claret

V České republice lze na lahev vína uvést označení claret (nebo klaret) pouze v případě, že je víno vyrobeno z modrých hroznů bez nakvášení a při dodržení specifického způsobu výroby. Při výrobě těchto vín totiž nedochází k porušení slupek hroznů a tedy ani k uvolňování barviva, takže výsledná vína jsou čirá, případně lehce zbarvená.

Cötes du Rhöne

Vinařská oblast v údolí řeky Rhony táhnoucí se na jih od Lyonu až k Avignonu. Dnes patří údolí Rhony mezi největší francouzské vinařské oblasti zaměřené zejména na produkci červených vín. Roční produkce oblasti je úctyhodných více než 400 milionů lahví, které ze tří čtvrtin vypijí sami Francouzi. Celkem v oblasti působí 6000 vinařů, kteří svá vína vyvážejí do 150 zemí světa. Oblast je rozdělena na dvě části (severní a jižní), které od sebe dělí zhruba 50 km vzdálenost.

V severní částí údolí Rhony se červená vína produkují jen z odrůdy Syrah, ale pěstují se zde i bílé odrůdy jako Marsanne, Rousanne nebo Viognier, které lze v omezeném rozsahu do Syrahu přimíchávat. Pouze malá část vín je produkována jako čistě bílých. Ta nejproslulejší vína ze severní části regionu se nazývají Hermitage, Condrieu a Côte-Rôtie. V rámci jižní Rhony také dominují červená vína, ale sehnat můžete i růžová a bílá vína. Celkem místní vinaři obdělávají na jihu více než 40 000 hektarů vinic, na kterých dominuje odrůda Grenache. Z ní se vyrobí minimálně 40 % všech vín z této oblasti. Velmi populární jsou v tomto regionu směsky, kdy nejčastěji s Grenache skončí v lahvi odrůdy Syrah nebo Mourvèdre. Vinařských srdcem jižního povodí Rhony je oblast Châteauneuf-du-Pape.

Crémant

Pravá šampaňská vína nebo šumivá vína z jiných francouzských oblastí vytvořená tradiční méthode traditionnelle, která obsahují méně oxidu uhličitého, čímž je dosaženo velmi jemného perlení. Mezi známé apelace patří Crémant de Bourgogne, Crémant d'Alsace nebo Crémant de Loire.

Cukernatost

Udává obsah cukrů v moštu v době sklizně. Vína v České republice jsou označována podle tzv. germánského způsobu, který je typický pro severní vinařské oblasti Evropy. Kromě tuzemských vinařů s ním pracují také v Německu, Rakousku nebo Slovensku. Tento systém dělí kvalitu vín dle cukernatosti hroznů, která se měří obsahem cukru v hroznové šťávě v době sklizně. Pro potřeby měření cukernatosti se používá speciální měrná jednotka, jeden stupeň ºNM (normalizovaného moštoměru). Ten představuje jeden kilogram přírodního cukru ve 100 litrech hroznového moštu.

Tuzemská vína se tak dělí podle minimální cukernatosti hroznů (udávanou minimální hodnotou ºNM) na stolní vína, jakostní vína a jakostní vína s přívlastkem. Přívlastková vína rozlišujeme na kabinetní, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, ledové víno, slámové víno a výběr z cibéb. V případě stolních vín dosahuje minimální cukernatost moštu 10 ºNM a v případě výběru z cibéb 32 ºNM. Z toho vyplývá, že kabinetní vína (min. 19° NM) bývají často suchá, zatímco když otevřete slámové či ledové víno (min. 27° NM) můžete očekávat v láhvi tekutinu sladkou jako cecek.

Čiření vína

Je výraz označující jeden z procesů probíhajících při školení vína. Smyslem čiření vín je odstranit nečistoty ve víně, které by mohly způsobit následné zakalení či znehodnocení vína.  Nečistoty ulpívají na čiřidlech na základě opačných elektrických nábojů částeček jednotlivých čiřidel. Jako čiřidlo se někdy může používat vaječný bílek, mléko či jiné živočišné látky, díky čemuž je řada vín zakázanou pochutinou pro vegany.