Veltlínské červené rané: Odrůda vhodná pro výrobu nekomplikovaných a dobře pitelných vín

Bílá odrůda Veltlínské červené rané pravděpodobně pochází z Rakouska, ačkoli za možnou zemi původu je považována i Itálie. Vznikla náhodným křížením Sylvánského zeleného a Veltlínského červeného. Tato odrůda se stala jedním z rodičů pro nové tuzemské odrůdy, jako jsou Rakiš (Villard blanc x Veltlínské červené rané), Vesna (Rakiš x Merlan), Floriánka (Müller Thurgau x Veltlínské červené rané), v Rakousku pak Jubiläumsrebe.

Záznamy o existenci odrůdy Veltlínské červené rané sahají až do 16. století. Pro tuto odrůdu existuje světově více než sto používaných synonym, například Malvasier, Malvasia, červený Moravák, Večerka, Früher Roter Malvasier, Malvasia Rossa nebo Korai Piros Veltelini.

Odrůda se pěstuje především v Rakousku, na Slovensku a v Maďarsku. Před 150 lety byla v Čechách poměrně využívána k produkci stolních hroznů, ale dnes se pěstuje převážně pro výrobu vína.

Veltlínské červené rané má nízké nároky na polohu, upřednostňuje sušší a kamenité půdy a je vhodné i pro méně příznivé vinařské oblasti. V úrodných půdách roste rychle a jeho sklizně bývají nepravidelné. Je středně odolné vůči houbovým chorobám a mrazu.

Jedná se o ranou až středně ranou odrůdu. Díky nízkému obsahu kyselin víno nazrává rychle, a proto se často využívá také pro urychlení zrání výsledného cuvée v kombinaci s pozdními odrůdami, jako je Ryzlink vlašský. Navzdory podobnému názvu není odrůda příbuzná s Veltlínským zeleným.

Charakteristika vín odrůdy Veltlínské červené rané

Z této odrůdy vznikají spíše lehká, příjemná „terasová“ vína, která jsou snadno pitelná. Bobule mají jemně růžovou barvu, samotné víno má zlatožlutou barvu. Vyznačuje se nižší kyselostí a zpravidla nižším obsahem alkoholu. V jeho aroma lze objevit tóny lučních květů, černého bezu, banánu, broskve, jablka, citrusů, manga, mandlí a náznak nugátu.

Veltlínské červené rané na Moravě a v Čechách

Do Státní odrůdové knihy bylo Veltlínské červené rané zapsané v roce 1952. Pěstuje se na ploše 128 hektarů (0,76 %). Za posledních deset let jeho výměra klesla o více než 70 hektarů a jeho keře patří v průměru k nejstarším výsadbám. Je tedy pravděpodobné, že plochy osázené touto odrůdou se budou zmenšovat i nadále.

Je jednou z povolených odrůd pro výrobu Svatomartinských vín. Obecně se z něj na trh dostávají vína především mladší, lehčí a nekomplikovaná. Najdou se ale i výjimky, například se místy objevuje jako slámové víno.

Pěstuje se po celém území republiky, oblast Čechy nevyjímaje, i když tam jen ve stopovém množství (2,8 hektaru). Na Moravě jí nejvíce najdete na Znojemsku. Známým producentem vín z večerky je Vinařství Oulehla, které je produkuje ze starých keřů.

„Péče o starší vinice probíhá standardně, plodnost se s věkem snižuje. Staré keře trpí více houbovou chorobou Esca. Podsazování neprovádíme a s novou výsadbou odrůdy Veltlínské červené rané aktuálně nepočítáme. Třeba časem změníme názor. Z pěstitelského hlediska je třeba eliminovat obaleče (hustý hrozen). Ve srovnání s odrůdou Müller Thurgau je odolnější na bílou hnilobu a dá se bez problémů dopěstovat do kategorie pozdní sběr. Ohledně vinifikace je omezení takové, že nelze macerovat na slupkách kvůli vyšší barvě. Nevýhodou je obtížné lisování pro tuhou dužninu, stejně jako u odrůdy Neuburské. Někteří zákazníci rádi vyhledávají toto víno. Je to odrůda s neutrální aromatikou a zároveň je jí na trhu již málo,” podělil se s námi o své zkušenosti Luboš Oulehla.

O jedenáct hektarů zaostává podoblast mikulovská. Zdejší vinaři ale právě místy nabízí i jiné zpracování této odrůdy. Vinařství Volařík s ní začínalo na Turoldu ve výběrech z bobulí, v posledních letech se snaží o lehčí kabinetní vína, ale přesto některé ročníky přezrají a vytvoří víno s vyšším alkoholem a/nebo zbytkovým cukrem. Pochází odtud i slámová vína. V minulosti jej předvedl Oldřich Drápal, novějším nejvýznamnějším reprezentantem tohoto segmentu je Petr Marcinčák.

„Dřívější dozrávání této odrůdy přináší některé zvláštnosti při výrobě slámového vína. Jelikož hrozny dozrávají rychleji, než u pozdních odrůd, často mají vyšší obsah cukru a nižší kyseliny již brzy na podzim. To může urychlit proces jejich sušení na slámě. Nicméně klíčové je pečlivé sledování hroznů během sušení, aby bylo dosaženo optimální koncentrace chuti a cukru. Výsledné víno se může vyznačovat výjimečně plnou sladkostí a medovými tóny, často s lehčími ovocnými nebo květinovými nuancemi. Oproti slámovým vínům z odrůd, které dozrávají později, může mít jemnější strukturu. Charakteristická je tak komplexní, ale jemnější chuťová paleta, která může přinášet velmi odlišný zážitek než robustnější slámová vína z jiných odrůd," doplnil ze své praxe Petr Marcinčák.

Zatímco na Mikulovsku plochy večerky mizí nejvíce, Velkopavlovicko ztratilo za deset let „jen“ sedm hektarů. Nejmenší plochy na Moravě jsou aktuálně na Slovácku, které už se shora blíží dvacetihektarové hranici.

Ideální víno k běžným pokrmům

Vína z odrůdy Veltlínské červené rané se hodí k lehkým pokrmům. Ideální jsou k čerstvým zeleninovým salátům, například s kozím sýrem, grilovanou zeleninou nebo s jemným dresinkem. Dále se tato vína výborně snoubí s lehčími rybími pokrmy nebo pokrmy z mořských plodů.

Veltlínské červené rané si rozumí také s drůbežím masem, studenými předkrmy a hutnějšími polévkami. Co se týče sýrů, k tomuto vínu se hodí zejména čerstvé a jemné sýry, jako je ricotta, mozzarella nebo mladý kozí sýr. V neposlední řadě si víno dobře rozumí s lehkými těstovinovými pokrmy nebo krémovými rizoty.

A jaké máte s odrůdou Veltlínské červené rané zkušenosti vy? Setkali jste se s víny z ní?