Biodynamické víno

Zemědělské voodoo

Myšlenka biodynamického zemědělství je stará téměř sto let a jejím duchovním otcem je rakouský filosof a ezoterik Rudolf Steiner. V sérii přednášek o alternativním způsobu hospodaření představil v roce 1924 široké veřejnosti svoji nauku o působení vesmírné energie na zemědělskou výrobu, zemi a její obyvatele. Vystudoval Technickou univerzitu ve Vídni, celý život se snažil propojovat vědu a spiritualitu a stal se tak zakladetelem spirituální vědy.

V roce 1927 byla pod vlivem Steinerových přednášek založena společnost Demeter, která funguje dodnes a je celosvětově největší certifikační organizací pro biodynamické zemědělství. Další společností, která uděluje biodynamické certifikáty, je Biodyvin, která sdružuje více než 100 vinařů z Francie a Německa. Jen pro zajímavost, v roce 2011 se v 47 zemích světa obhospodařovalo podle myšlenky biodynamického zemědělství celkem 142 482 hektarů půdy, z toho jen Německo zaujímá 45% celkové plochy. 

Ze současných autorit a propagátorů biodynamiky si největší věhlas získala Maria Thun (1922–2012). Její roční Kalendář biodynamického setí a sázení vychází již 53 let a je považován za důležitý nástroj biodynamické praxe pro nadšence. Biodynamika si postupně získala řadu příznivců mezi váženými a úspěšnými vinařstvími po celém světě. Jen v roce 2004 bylo 10 % všech francouzských ekologicky certifikovaných vinic v biodynamickém režimu.

Okamžik, kdy se ekologické zemědělství stává biodynamickým, je použití souboru osmi specifických preparátů, od kterých se očekává zlepšení úrodnosti půdy a posílení přirozené odolnosti plodin vůči chorobám a škůdcům v souladu s vesmírnými principy. Není to nic jiného než holistický přístup, který harmonizuje přírodní zemské elementy - půdu (země), vodu (víno), vzduch (počasí) a oheň (Slunce) s vesmírem. Biodynamické zemědělství se podle Steinera ocitá pod vlivem kosmu, resp. polohy Slunce, Měsíce, planet a souhvězdí. Pohyb Měsíce po obloze a gravitace má mít důležitý vliv na rozmanité procesy, a proto jsou určité fáze měsíce vhodné např. pro výsev, výsadbu, hnojení či sklizeň.

Rohy hojnosti

Biodynamické preparáty pro stimulaci půdy a ochranu rostlin, které Rudolf Steiner ve své doktríně podrobně popsal, vyžadují náročnou přípravu. Zde je malá ochutnávka. První dva preparáty (500 a 501) se používají při ošetření půdy. Preparáty pro přípravu kompostu (502 až 507) zahrnují známé léčivé byliny. Hotové substance se nakonec smíchají s kompostem či dešťovou vodou a v homeopatickém množství se aplikují na půdu a rostliny ve vinici.

• 500: Kravský hnůj – kravský roh je vyplněn kravským hnojem a zahrabán na podzim v zemi a ponechán v rozkladu až do jara, kdy je použit ve směsích s dešťovou vodou.
• 501: Křemenný prášek – naplněný do kravského rohu a zahrabán do země na jaře a ponechaný až do podzimu. Smíchán s dešťovou vodou se používá k postřiku rostlin ve vinici během vlhkých období jako ochrana proti houbovým onemocněním.
• 502: Květ řebříčku obecného – je naplněn do močového měchýře z jelena, vystaven letnímu slunci a poté zahrabán v zimě do země a vyzvednut na jaře.
• 503: Květ heřmánku pravého – je naplněn do tenkého střeva skotu a zahrabán v humózní půdě na podzim, vyzvednut na jaře.
• 504: Rostliny kopřivy dvoudomé – jsou v plném květu zahrabány do země, obloženy rašeliníkem a vyzvednuty až po roce.
• 505: Kůra dubu letního – se podrtí, umístí do lebky domácího zvířete, obklopí rašelinou a zahrabe v zemi v místě, kde se stahuje dešťová voda.
• 506: Květ pampelišky lékařské se obloží trávou, zahrabe v zimě a vyzvedne na jaře.
• 507: Květ kozlíku lékařského – se extrahuje ve vodě a rozpráší po vinici.
• 508: Stonek a listy přesličky rolní – se vyluhují ve vodě a v homeopatických dávkách se postřikují po vinici jako prevence proti houbovým chorobám, padlí a peronospoře. 

Kromě přípravy výše zmíněných ingrediencí pro ošetření půdy, jsou součástí biodynamické doktríny i různé ezoterické rituály, jak se zbavit plevele a škůdců. Jedním z nich je tzv. zpopelnění. Představte si, že Vaši biodynamickou farmu zamořily myši a chcete se jich zbavit. Rudolf Steiner proto radí: "Chyťte mladou myš a stáhněte ji z kůže až Venuše vstoupí do znamení Štíra. Poté spalte kůži a popel rozházejte po vinohradu. Od té chvíle se mu myši budou vyhýbat." Stejným způsobem, ovšem již bez stažení z kůže, Steiner radí naložit s obtížným hmyzem a plevelem.

Některé části biodynamiky byly dokonce "vylepšeny" jejími současnými příznivci. Novinkou je léčba země, tzv. geo-akupunktura prováděná pomocí menhirů postavených tak, aby se obnovila kosmo-tellurická rovnováha vinohradu, to vše v režii odborníka s kyvadlem, který menhiry usazuje.

Lze účinky biodynamického hospodaření prokázat?

Není divu, že tato ezoterická nauka kombinovaná s rituály, astrologií a homeopatií byla záhy prohlášena za pseudovědu. O prokázání či vyvrácení teorie biodynamiky byla učiněna řada pokusů, ale žádný z nich nebyl pořádně a systematicky prováděn a mnoho z nich se proto nedostalo ani do prestižních a recenzovaných časopisů. Většina jich pouze srovnává biodynamické a konvenční hospodaření v rámci vlastností půdy, její úrodnosti a celkové biodiverzity. A jen opakuje fakta známá z ekologického zemědělství. To, co je potřeba a co stále chybí, je podrobné a dlouhodobé srovnání biodynamického a ekologického hospodaření. Je také zajímavé, že se žádná z prací, uveřejněných v recenzovaných časopisech, nevěnovala snad nejkontroverznější stránce biodynamické doktríny. Tu představují měsíční cykly, astrologická metodika a využití geo-akupunktury.

V roce 2002 publikovala skupina švýcarských vědců studii (Mäder a kol. 2002), kterou založila na srovnání ekologického a biodynamického hospodaření ve vinici po dobu 21 let. Z výsledků vyplývá, že biodynamické hospodaření předhonilo ekologické jen minimálními rozdíly v měření úrodnosti půdy a biodiverzity. Když však začnete listovat doplňkovým materiálem, dozvíte se, že do ekologického vinohradu se z nějakého důvodu v určité době aplikovaly chemikálie, ale již ne do biodynamického, a můžeme pokračovat. Výsledek je tedy nejistý, pokusy špatně navržené a závěry nemohou zodpovědět otázku, zdali biodynamické hospodaření bylo skutečně efektivní.

Zajímavé výsledky zveřejnila Lynne Carpenter-Boggs a její školitel, John Reganold, oba z Washington State University, přičemž Reganold působí jako biodynamický konzultant pro vinařské firmy z Kalifornie. A jejich výsledek? „Nenašli jsme žádný rozdíl mezi půdou hnojenou podle principů biodynamiky a půdou hnojenou tradičně připravovaným kompostem, tedy ekologicky.“ 

Diplomová práce Jennifer Rose Reeve rovněž z Washington State University je zatím jedním z nejlépe dokumentovaných dlouhodobých výzkumů o vlivu Steinerových biodynamických preparátů na kvalitu půdy, ale také vitalitu rostlin, kvalitu vinných hroznů a kvalitu kompostu ve vinici. Studie probíhala po dobu šesti let v komerční kalifornské vinici a byly srovnávány plochy ošetřované biodynamickými preparáty oproti konvenčnímu hospodaření. Výsledek zní: „Nebyly zjištěny žádné významné rozdíly mezi plochami se stejně kvalitní půdou. Statisticky významný rozdíl byl zachycen během jednoho roku, kdy hrozny z biodynamické vinice měly vyšší obsah cukru, fenolů a antokyanů.“ Ze závěrů vyplývá, že biodynamické kompostové preparáty mohou pozitivně ovlivňovat tvorbu a hustotu letorostů a chemické složení bobulí, ale neovlivňují procesy v půdě a měřitelné živiny.

Fenomén biodynamiky

Není bez zajímavosti, že myšlenka biodynamiky se neuchytila prakticky nikde jinde, než ve vinařství. Možná právě víno, tak široce rozšířený a oslavovaný produkt zemědělství, se k propagaci biodynamiky hodí nejlépe.

Odhlédneme-li od propojení ekologického zemědělství s astrologií, měsíčními cykly a homeopatií, pak používání biodynamických komponent, nejen při biodynamickém pěstování révy, má potenciál ulehčit vinici od chemických reziduí. Je však "vykoupeno" relativně náročnou přípravou a sběrem bylin po celou sezónu. Léčivé látky a minerální prvky obsažené v rostlinách, které jsou součástí biodynamických komponent, jsou známé a jejich účinky staletími prověřené v lidovém léčitelství a medicíně. Jsou proto i volbou např. v ekologickém zemědělství, kde se léčivé rostliny používají jako zelené hnojivo nebo při kompostování. Například přeslička rolní a kopřiva dvoudomá jsou jedním z nejbohatších rostlinných zdrojů křemíku. Konkrétně u révy vinné bylo prokázáno, že křemík pozitivně ovlivňuje zdraví rostlin a jejich náchylnost vůči padlí a peronospoře. Obsahové látky v řebříčku obecném, heřmánku pravém či v kůře dubu jsou zase známé pro své antibakteriální a antimykotické účinky.

A tak se na závěr nabízí pár otázek. Je biodynamické pěstování révy skutečným přínosem pro vinaře, nebo slepou uličkou? Je to ta správná přidaná hodnota pro víno, nebo jen zvláštní a časově náročný koníček, který víno prodražuje? Čas ukáže a uvidíme, zda bude zájem vinařů o tyto postupy růst či klesat.

Literatura a další zajímavé čtení

• Carpenter-Boggs L., Kennedy A. C. & Reganold J. P. (2000). Organic and biodynamic management: effects on soil biology. Soil Science Society of America Journal 64: 1651–1659.
• Barquín J. & Smith D. (2006). On fertile grounds? Objections to Biodynamics. The World of fine wine 12: 108–113.
• Mäder P., Fliessbach A., Dubois D., Gunst L. , Fried P. & Niggli U. (2002). Soil Fertility and Biodiversity in Organic Farming. Science 296: 1694–1697.
• Reeve J. R. (2003). Effects of Biodynamic Preparations on Soil, Winegrape and Compost Quality on a California Vineyard. Diplomová práce (M.S. thesis), Washington State University Department of Crop and Soil Sciences.
• Reeve J. R., Carpenter-Boggs L., Reganold J. P., York A., McGourty G. & McCloskey L. (2005). Soil and winegrape quality in biodynamically and organically managed vineyards. American Journal of Enology and Viticulture 56: 367–76.
• Smith D. & Barquín J. (2007). Biodynamics in the Wine Bottle. (www.csicop.org)
• Turinek M., Grobelnik-Mlakar S., Bavec M. & Bavec F. (2009). Biodynamic agriculture research progress and priorities. Renewable Agriculture and Food Systems 24: 146–154.

Úvodní fotografie © Brian Stauffer