Cabernet Sauvignon: Ráj nejrozšířenější odrůdy světa je na Mikulovsku

Cabernet Sauvignon je nejpěstovanější odrůdou světa. Pěstuje se ve všech významných vinařských oblastech. „Doputovala“ ze starého kontinentu, kde je jí nejvíce vysázeno ve Francii, Španělsku a Itálii, až do nových vinařských zemí Chile, USA, Číny, Austrálie, Argentiny či Jihoafrické republiky. Očekává se, že trh s ní bude i nadále růst.

Boom této odrůdy nastal na konci 19. století, když Evropu zasáhla kalamita způsobená mšičkou révokazu. Na místech po vyklučených, vypálených a zdevastovaných vinicích se hojně sázel právě Cabernet Sauvignon.

Cabernet Sauvignon pochází z Francie z oblasti Bordeaux. První záznamy o jeho pěstování jsou až ze 17. století. Analýza DNA provedená v 90. letech minulého století potvrdila, že je odrůda potomkem odrůd Cabernet Franc a Sauvignon. Předpokládá se, že vznikla spontánním křížením.

Z Cabernetu Sauvignon se vyrábí jak dostupná a levná vína, tak i ta z opačného konce cenové škály. Kraluje aukčním síním, kde se šestilitrová láhev z kalifornského vinařství The Setting Wines vydražila za úctyhodný milion dolarů.

Populární jsou vína jednoodrůdová i směsi. Nejznámější vznikají v Bordeaux, kde se kupážuje hlavně s Merlotem. Cabernet Sauvignon dále najdeme ve směskách s odrůdami Malbec, Shiraz, Tempranillo a dalšími. Používá se také k výrobě růžových vín. Dále se s ním pracuje při šlechtění nových interspecifických odrůd jako například Cabernet Dorsa (Dornfelder x Cabernet Sauvignon) a Cabernet Cortis (Cabernet Sauvignon x Solaris).

Cabernet Sauvignon má sice desítky synonym (např. Bidure, Bouche, Bordo, Bouchet, Burdeos Tinto) , využívané jsou však jen okrajově.

Odrůda je středně odolná proti napadení plísní révovou a padlím révy. Proti napadení plísní šedou je odolná, stejně tak proti poškození mrazy.

Charakteristika vín odrůdy Cabernet Sauvignon

Jak chutnají vína z odrůdy Cabernet Sauvignon? Pro Cabernet Sauvignon je charakteristické aroma černého rybízu, ostružin, černého bezu, třešní, švestek, borůvek a fialek. Zrání v dubových sudech ho obohacuje o tóny čokolády, tabáku, kávy, vanilky a cedrového dřeva. K dalším tónům patří máta a eukalyptus.

Tmavě rubínová vína najdeme ve více stylech od lehce pitelných ovocných vín po komplexní elegantní vína se středním až plným tělem, šťavnatou ovocnou chutí a jemnými tříslovinami.

Bobule mají silnou slupku, která stojí nejen za intenzivní barvou, ale obsahuje i spoustu tříslovin. V chladnějších oblastech proto vína vyžadují několik let zrání. Mohou zrát ale i desetiletí. Aby byla přístupnější pro širokou skupinu konzumentů, míchají je vinaři s odrůdami s nižším obsahem tříslovin.

Odrůda dozrává pozdě a pokud se nepodaří dosáhnout plné zralosti na vinici, mohou se objevit „zelené“ tóny připomínající papriku. Jsou za ně zodpovědné aromatické látky zvané methoxypyraziny. Jejich obsah ve víně je ovlivněn mimo jiné stanovištěm vinice, klimatem i technologií zpracování hroznů. V teplejších oblastech dosáhne hrozen plné zralosti snadněji.

Ráj Cabernetů na Moravě je na Mikulovsku

Do Státní odrůdové knihy byla odrůda Cabernet Sauvignon zapsaná v roce 1980. Z celkové plochy modrých odrůd zaujímá rozlohou 225 hektarů zhruba 4,5 %, což z ní činí šestou nejčastěji pěstovanou modrou odrůdu. Najdeme ji ve všech moravských podoblastech, v Čechách je registrováno „stopové“ množství v mělnické podoblasti.

Zdaleka nejvíce jí najdeme na Mikulovsku, více než 35 % tuzemských výsadeb. Daří se mu tady náramně, právě z Mikulovska pochází nejvíce špičkových vín této odrůdy. Ať už jsou to trati v Mikulově (nejznámější Cabernetem Sauvignon je Turold), na Pálavě (zejména v Perné) nebo v Lednici.

„Od počátku výsadby této odrůdy v roce 2008 jsme počítali s tím, že u této odrůdy bude zapotřebí jak redukce násady, tak zelená sklizeň. Řez provádíme v jednom roce na jeden tažeň a 6 oček a v roce následujícím na dva čípky po dvou očkách. K tomu na přelomu července a srpna, kdy dochází k zabarvování bobulí, redukujeme nevyzrálé hrozny a zálistkové hrozny. Týden před sklizní pak jdeme do vinohradu naposledy a odstraňujeme poslední možné problematické hrozny. Od roku 2011, kdy jsme sklízeli první úrodu, jsme pokaždé vyjma ročníku 2014 vyrobili kvalitní víno bez zelených tónů a chlorofylu. Ročník 2014 jsme použili na výrobu sektů,” popisuje péči o hrozny této odrůdy Lenka Cibulková z mikulovského Víno Cibulka, které je dle Průvodce nejlepšími víny ČR 2022-2023 producentem nejlepšího Cabernetu Sauvignon v republice.

Druhá příčka ve velikosti ploch osázených Cabernetem Sauvignon patří podoblasti velkopavlovické. Odrůda se prosazuje zejména ve Velkých Bílovicích, ale také například z Rakvic, Čejkovic a samozřejmě z oblasti Modrých hor, zejména Bořetic.

Na Slovácku dokáží i s malými výměrami odehrát velké divadlo. V oblasti Podluží (Moravská Nová Ves, Mikulčice) nebo překvapivě v Horních Bojanovicích vznikají v dobrých ročnících opravdu skvělá vína.

Celkem pochopitelně je nejméně Cabernetu Sauvignon na Znojemsku. Červená vína z něj se prosazují jen sporadicky, většinou mají úspěch spíše růžová či přírodně sladká.

K vydatným pokrmům, nejlépe z grilu

Šťavnatost a vysoký obsah tříslovin zejména u mladých vín odrůdy Cabernet Sauvignon z nich dělají dokonalého partnera k vydatným masitým jídlům. Třísloviny osvěží patro mezi jednotlivými sousty. Vína vyniknou se steaky z hovězího a s pečeným nebo grilovaným jehněčím a vepřovým masem.

Vegetariáni si cabernet mohou otevřít k pizze s rajčatovou omáčkou a sýrem nebo k těstovinám s česnekem. Hořké taniny vyzkoušejte k hořké zelenině, jako jsou lilek, rukola a čekanka.

Mezi sýry vybírejte spíše ty s jemnější chutí, jako jsou čedar, mozzarella nebo sýr brie. Populární je také párování s hořkou čokoládou.

Máte oblíbené víno z této odrůdy? Podělte se s námi o vaše zkušenosti v komentářích.