Čejkovická vinná stezka 2024: Málo stínu, ale spousta zajímavých vín uprostřed vinic

Výšlapy do vinohradů

Počasí je samozřejmě při tomto typu akce klíčové. Pokud by vládnul chlad a bylo deštivo, těžko by se do vinohradů vydalo tolik vínomilců. Takto si ale udělala čas opravdu spousta z nich, velmi často to byly i rodiny s malými dětmi. Zpočátku mě to množství až překvapilo, ale až na jedno či dvě stanoviště, kde jsem potkal tu největší vlnu zájmu, to nijak výrazně negativně zážitek neovlivnilo.

Po předchozím deštivém dni jsem se vybavil spíše turistickou obuví, u které bych nelitoval případného zašpinění. Ukázalo se ale, že cesty vinohrady jsou po zpevněných komunikacích, a mimo ně se musíte odvážit jen málokdy. Nejtěžší je samozřejmě začátek, kdy je potřeba dopoledne dojít od zámku, kde se vydávají startovní propriety, ke zvolenému prvnímu stanovišti. Tam je dobré vyrazit mnohem dříve, než oficiální „otevírací kolona" traktorů tak, abyste na místo dorazili krátce před začátkem akce a mohli s úderem desáté již ochutnávat.

Bezstarostné ochutnávání a kupony k tomu

Stejně jako na zdejších otevřených sklepech, i na „Stezce" funguje vstupné formou paušálu. Tedy za zaplacené vstupné můžete bezstarostně ochutnávat od 10. do 19. hodiny cokoliv, co vinaři ve svých stáncích nabízejí. Celkově bylo vstupné ve výši 1 200 Kč, z čehož 600 Kč tvořily kupony na nákup vín (čtyři kusy, každý v hodnotě 150 Kč).

Za vstupné jste ráno na zámku obdrželi identifikační pásku na ruku, sklenici většího objemu, kapsičku na krk a katalog. Jeho součástí byly již zmíněné kupony trochu nešťastně umístěny jako jeho zadní strana, takže po použití se mohl katalog poněkud rozpadnout. Obsahoval i dvě přehledné mapy – jednu pro sobotní akci a druhou, která znázorňovala polohu vinařství při následném nedělním prodeji.

Seznam nabízených vín pak byl v katalogu jen velmi stručný s názvem odrůdy, přívlastkem a slovním uvedením zbytkového cukru. K dohledání dalších podrobností (ročník je například klíčovou informací) byla ideální platformou aplikace Víno z Čejkovic, kterou pro spolek vyvíjí náš portál. U vinařů, kteří svá vína do aplikace správně zadali, jste se pak toho mohli dozvědět dostatek a dobře si návštěvu jejich stánku předem připravit. Tam, kde data chyběla, byl návštěvník odkázán jen na informační letáky na místě...

V průběhu dne nestrádáte

Na zhruba šestikilometrovém okruhu bylo kromě 28 stánků vinařů rozmístěno i několik WC budek a stánků s občerstvením. Jakoukoliv ze základních fyzických potřeb jste tak mohli uspokojit nedlouho poté, co nastala. Trochu horší to bylo se stínem. Jelikož sluníčko se ten den do návštěvníků opíralo skutečně výrazně, chyběla stinná místa, kde by se dalo víno vychutnat. Kdo se na takové počasí nevybavil nátěrem krému na opalování, mohl být večer stavem kůže velmi nemile překvapen.

Pokud se ale neorientujete v mapě nebo si nevezmete na pomoc aplikaci, musíte se držet jiných skupinek znalejších místních poměrů. Na žádné směrovky vedoucí z obce směrem do vinohradů, které by návštěvníka navedly na stezku, jsem totiž nenarazil.

Vinařství a vína, která nás zaujala

Vzhledem k pracovním povinnostem jsem na akci přijel sám a ještě na výrazně zkrácený časový úsek. Sice jsem stihnul alespoň jedno víno ochutnat opravdu u každého z 28 vinařských stánků, některá vinařství by si ale jistě zasloužila delší čas na prozkoumání. Proto následující řádky berte opravdu jen jako pár tipů z mnoha možností.

• Začínal jsem kalibrem prakticky nejtěžším – Petrem Kočaříkem. Na všechny stálice se tu dá spolehnout, i když působí ročník 2022 ještě velmi mladě. Tramín s ještě o něco tvrdší tříslovinou, Hibernal ne tak slaný jako v minulých letech či velmi dlouhé Rulandské šedé naznačují svůj potenciál. A samozřejmě nemohl chybět ani prudce pitelný „základní" Pinot.

• Vinařství Vydařelý-Holomáč představilo moc pěknou Frankovku 2021. Na nose sice ještě toho sudu bylo po šestnáctiměsíčním ležení trochu příliš, v chuti ale překvapila příjemnou lehkostí a šťavnatostí.

• U Libora Veverky jsem zastihnul největší fronty, naštěstí většinu toho nejlepšího jsem si pamatoval už z loňských prázdnin. Za ochutnání rozhodně stál Ryzlink rýnský a i sladší vína z Rulandského šedého a Tramínu.

• Petr Bíza nabídnul k ochutnání zajímavé Chardonnay z betonového vejce, ještě více ale zaujal dosud trochu tvrdším Cabernetem Sauvignon 2021.

• Richard Pavka z Vinařství Mezi sklepy vzal do vinic i medailistu z našeho testu Tramínů, který si tak mohli ochutnat i běžní vínomilci. Velmi příjemně pitelnou a nepřevoněnou novinkou byl Sauvignon 2023.

• Sortiment Vinařství Novotný Bílek celkem důvěrně znám a ochutnat by si tu zasloužilo prakticky vše. Do našeho testu se například kvůli vysokému obsahu cukru nedostal Tramín, v dané kategorii se ale jedná o skvělé víno.

• Víno Sýkora nabídlo i dvě červená vína hodně staršího ročníku. Frankovka 2016 je myslím na samé hraně životnosti, ale ve velmi příjemné fázi, kde se marmeládová přezrálost snoubí s jemnou nazrálostí. Stále ještě má šťavnatost i tříslovinu, i když tělo už je podstatně lehčí než za mlada.

• Šlo poznat, že ve Vinařství Radocha umí skvěle pracovat s Pinotem noir. Bohužel ročník 2020 měl k ideálu daleko, a tak fantastická vůně vína se neodráží v jeho méně výrazné chuti.

• Tradičně pěkná vína představilo Vinařství Škrobák. Krémové Rulandské šedé i Ryzlink rýnský, u kterého bych si přece jenom přál o něco vyšší kyselinku. Hodně zajímavá byla výrazně kořenitá suchá Pálava.

• Šťavnatý a až líbivý byl pak Ryzlink rýnský u Jakuba Šamšuly. Tramín z kvevri měl navzdory technologii velmi jemné taniny a může tak dobře posloužit jako úvod do oranžových vín. Rulandské šedé potěšilo milovníky výraznějšího otisku dřeva, naopak všeobecně přístupné mohlo být nasládlé červené z Rulandského modrého.

• Tramín 2021 ze sudu od Víno U Libora sice neoplýval nijakou zvláště dlouhou dochutí, kombinace květinovosti, pomeranče a vanilky ale byla příjemně pitelná.

• Vůbec zlá nebyla ani vína od Templářských sklepů Čejkovice. Ryzlink rýnský z Mikulovska už letos uspěl i na Grand Prix Vinex a Valtických vinných trzích. Merlot se takovou statistikou chlubit nemůže, ale v rámci dne se jednalo o velmi dobré červené s vysokou pitelností.

Čejkovická vinná stezka není tak masovou akcí jako otevřené sklepy, takže pokud vám nedělá problémy delší chůze a pobyt na čerstvém vzduchu, může být výborným základním seznámením s víny zdejších vinařů. K těm, kteří vás zaujmou nejvíce, je potom nejlépe zavítat osobně o prázdninách v době jejich služeb. Tak budete mít hlubší přehled o jejich vínech a i prostor si s vinařem o nich více povykládat.