Výstava Národní soutěže vín v Hustopečích 2025: Za ochutnání stojí zejména červená

Jednodenní smršť

Čas na ochutnávání mezi 12. a 20. hodinou by se zdál velkorysý, ale právě velkopavlovická podoblast je účastí vín tou největší v rámci Národní soutěže vín. Je tak jasné, že z 860 vzorků návštěvník zvládne jen zlomek a je tedy vhodné si předem naplánovat, na jaká vína se zaměřit. Pole působnosti má návštěvník zcela volné. Vstupné, ve kterém je zahrnuta sklenička, katalog i neomezená degustace, vyjde na 400 Kč. Nezáleží přitom, zda ochutnáváte víno tiché, šumivé či sladké. Pokud opravdu jen „jdete kolem" a chcete se zastavit na krátkou ochutnávku, je pro vás určen „balíček" pěti vzorků (půldecových) za 100 Kč. V této ceně ovšem není sklenička ani katalog.

Podobně jako v Dolních Kounicích, ani zde nedaleké slavnosti nijak neovlivňují chod výstavy, do hotelu Amande se dostanete bez nutnosti platit vstupné do centra města. Na místě jsou k dispozici vyplachovačky a na stolech je i voda, ale nic jiného tu návštěvník nepořídí. Pokud nechce využít občerstvení v hotelové restauraci či pivnici, je lepší se zásobit z domova.

Vzorky jsou rozděleny už do tří místností. K orientaci slouží katalog, který uvádí číslo boxu, ve kterém se dané víno nachází. Jemnou dezorientaci mohou způsobit snad jen čísla permanentně na boxech nalepená, která nesouhlasí s momentálním rozložením, ale když si člověk všimne jejich jiného vzhledu od čísel používaných pro tuto akci, je mu jasné, že s aktuální Národní soutěží nesouvisí.

Pár tipů na pěkná vína

Z předchozích zkušeností už vím, že se mám více než v jiných podoblastech věnovat vínům červeným a tomu jsem se snažil přizpůsobit i harmonogram. Přesto se na mě spousta nejlepších vín nedostala, nejvýše hodnocený Ryzlink rýnský byl například nedostupný už hodinu po začátku akce. Přesto jsem neodjížděl nijak neuspokojen, snad jen s některými výraznými rozpory u porotou udělených opravdu vysokých bodů některým bílým vínům.

• Už jsem si na to zvyknul u Ryzlinků vlašských, které se ale pak těžko prosazují v konkurenci těch mikulovských. Pitelné jsou ale výborně. Příjemným překvapením byl například na nose trochu zakřiknutý vlašák Vinařství U Svatého Martina, v chuti se už prosadily výrazné medové tóny. Vcelku zaslouženě si vítězství v kategorii odnesl Ryzlink vlašský vinařství Švásta Kadlec – mohutnější, strukturované víno s velmi jemným dotekem dřeva.

• Očekávání spíše nesplnila vína Veltlínského zeleného. Většinou příjemná na nose, ale spíše lehčí chuti a to i u starších ročníků. Třeba hezká kombinace jemné kořenitosti s pronikavou ovocností u vína Starého vrchu či příjemná nasládlost a mandlovinka s robustnějším tělem také třiadvacítky Švásty Kadlece. Výrazně tak vystoupilo víno, které přes mladý ročník 2024 působilo už naprosto dospěle. Veltlín Vinných sklepů Zapletal byl výrazně minerální s citrusy a kořenitostí, vše se krásně promítalo i do dlouhé dochuti.

• Velmi těžké to měla Chardonnay, u ročníků 2024 byla většinou znát přílišná mladost. Hodně oxidativním stylem se prezentovala šardonka 2024 Vinařství U Vrbů navíc s hodně výraznou nasládlostí, ale výbornou strukturou. Velmi nadějně se jeví Chardonnay 2024 Vinařství Klobása s příjemnou decentní vůní žlutého ovoce a květin a zatím ještě trochu patrnějším alkoholem. Krásně komplexní už je naopak 2023 Rodinného vinařství Skoupil nejen s ovocitostí, ale také máslovostí, oříšky a karamelem.

• Dlouhý čas jsem trávil u Ryzlinků rýnských, i když, jak jsem zmínil již výše, jsem se k vítězi už nepropracoval. Podobně jako porotě, i mně se letos Riesling 2023 Iwayini líbil více než loni, pomohla mu krásná nazrálá vůně vosku, minerálu a květů. To stejný ročník vinařství Baraque působí na nose zprvu hodně uzavřeně, až postupně se objevuje peckové ovoce a výraznější herbální linka. V chuti pak i citrusy, příjemně pitelné, šťavnaté s delší dochutí peckovin. Hezky fungovalo srovnání dvou ročníků od Radka Sedláčka, o kterém jsme tu psali nedávno. Dvaadvacítka šťavnatější a jemně nazrálá, třiadvacítka nasládlejší s patrnou strukturou a delší dochutí. Opět výrazný vzorek Vinných sklepů Zapletal s výraznou botrytickou linkou sušeného ovoce a hrozinek. I na třetím místě mělo zastoupení vítězné Vinařství Buchtovi. Víno v jejich klasické ambaláži působilo navzdory ročníku 2023 velmi mladistvě až bujaře. Velmi výrazná sladká vůně peckového ovoce a akátového medu, víno bylo i v chuti pocitově nasládlé, nektarové, ale zároveň velmi plné až kousavé.

• Velmi krátce jsem se zastavil i u polosladkých vín. Překvapilo Rulandské šedé pod etiketou Mr. Grey na nose s šodó, punčem a hrozinkami. Sladkost v chuti nezakryje, ale není plytká, je tu přítomna i svěží kyselinka (já bych jí přivítal i více) a pěkně pasuje k tónům kandovaného ovoce prostupující celou senzorikou. Mnohem méně sladký je Hibernal Vinařství Baraque zprvu podobně jako jeho rýňák hodně uzavřený, ze kterého se postupně linou příjemné tóny broskví objevující se i ve velmi pěkně šťavnaté a výborně pitelné chuti. Na odrůdu nijak pronikavé, čistě ovocité, hodně přístupné.

• Mezi sekty jsem schválně vítěze neochutnával, ale zaměřil se na méně rozšířené vzorky. Příjemný byl Soul Romana Fabiga, hodně krémový, svěží a ovocitý, ale trochu s hořčinkou v dochuti. Naprosto fantastickou vůní červeného až kandovaného ovoce se prezentovala Sexta rosé Jana Stávka s delší dochutí, ale trochu plytším tělem, které by potřebovalo i o něco vyšší kyselinku.

• Mezi vysoce hodnocenými Rulandskými modrými se našlo dost pěkných vín, i když každé trochu jiného stylu. Třeba pinot od sv. Barbory s výrazným lesním ovocem více připomínal Merlot. Další dvaadvacítka Víno Hradil třešňová až likérová měla dost nasládlý charakter. Pořád ve špičkové kondici se drží salonové víno Vinařství Svoboda a asi nebude překvapením, že na úplné špici pro mě skončil nový ročník Franclí Vinařství Plešingr. Potřebuje ale dostat čas ve sklenici (nejlépe širší), aby ukázal hlubokou vůni třešní a čokolády. V čisté chuti je šťavnaté, plné, výrazně strukturované a dlouhé.

• Trochu méně jsem se věnoval Merlotům, protože obsazení letošního redakčního testu už je rozhodnuté. Skvělá vína pocházela z Vinařství Springer, „základní" třiadvacítka je pořád ještě příliš mladá s tvrdší tříslovinou, ale výborným základem. To Family reserva 2022 je už famózním hotovým vínem, kterému ale mladistvost nechybí a má před sebou ještě zářnou budoucnost. Pozornost si zasloužil Merlot Vinařství Vajbar. I když jej další letošní soutěže nehodnotily nijak vysoko, na Národní soutěži si vysloužil velkou zlatou medaili. Jde opravdu o komplexní víno, mohutné, nasládlé, se skvělou tříslovinou. Vzhledem k minulým ročníkům si ale nejsem jistý, jak dobře bude zrát, a tak bych jej spíše doporučil ochutnávat v aktuální kondici.

• Frankovky byly v závěru už řádně „probrané", ale těch moc pěkných se dalo i tak najít opravdu hodně. Třeba krásně pevná, plná třiadvacítka Petra Mikulici nebo ještě mladistvě působící dvaadvacítka Kamila Prokeše. Pro mě osobně byla vrcholem dvě vína velkobílovických producentů. Tradičně opulentní Frankovka Vinařství Kubík s ušlechtilým dřevem i ovocitostí a velké víno vinařství Mádl. Podle projevu bych ji čekal ve vyšší řadě, ale jde o klasiku pod černou etiketou v bordeaux lahvi. Velmi expresivní vůně vařeného ovoce a jemné pryskyřice, v chuti díky výraznému lesnímu ovoci včetně ostružin až připomínající kabernetové odrůdy.

• A Velké Bílovice se nejvíce prosadily i mezi cuvée a tentokrát dokonce svými nejtypičtějšími produkty – Velkými červenými slípkami. Jak ročník 2021 Michaela Kubíka, tak možná překvapivě i 2022 Vinařství na Špičáku se předvedly ve velmi dobrém světle perfektní kombinací ovocnosti, jemné oxidativnosti a dřeva. Bezpochyby obě vína patřila k nejlepším vzorkům výstavy.

Užitečné odkazy

Statut Národní soutěž vín – podoblast velkopavlovická 2025 
Článek s výsledky Národní soutěže vín – podoblast velkopavlovická 2025 
Vína z Národní soutěže vín 2025 v naší databázi vín