Festival otevřených sklepů na Podluží 2024: Tři kompaktní obce stačí

Vstupenky i na poslední chvíli

Zatímco o jarní akci v Podpálaví byl enormní zájem, na podzim se na Slovácko až tolik vínomilců nevydalo. Vstupenky tak byly k dispozici i na místě za 1 590 Kč. Pokud jste ale stihli první vlnu předprodeje (do konce června), ušetřili jste 300 Kč. To byla mimochodem i hodnota kuponů na nákup vína. Dva kusy po 150 Kč obdržel každý návštěvník v přehledném tištěném katalogu s mapkami, medailonky vinařů, seznamem vín a jízdními řády.

Ještě lépe k orientaci přispěla aplikace od MojeLahve.cz. Zejména pod rouškou noci byly mapy téměř nepostradatelné, i ve dne pak přišly vhod jízdní řády. V případě, že vinaři využili výhody aplikace na maximum, návštěvník měl plnou orientaci v jejich nabídce včetně analytických údajů (na rozdíl od tištěné verze navíc v aplikaci lze nabídku průběžně aktualizovat), hodnocení ze soutěží a u některých vín byla i možnost jejich nákupu s odběrem na místě i dovozem domů.

Dobře namazaný stroj

Klíčovým prvkem organizace je doprava mezi jednotlivými obcemi. Trochu jsme se před akcí báli, že ráno bude extrémně vytížená. Protože jsme ale měli flexibilní program a bylo nám jedno, kde s degustací začneme, ranní spoje nám posloužily dostatečně. Zatímco první směrem na Mikulčice přijel přeplněný a nevešli jsme se do něj, hned za pár minut následoval poloprázdný na druhou stranu do Hrušek, kterého jsme mohli využít. Byl to jediný moment, kdy jsme zaznamenali zvýšený zájem o dopravu, další přesuny mezi obcemi už byly pohodlné a měli jsme i volný prostor k sezení.

Dlouhý sobotní den zpestřila spousta kulturního a také (možná důležitějšího) gastronomického programu. Návštěvníci si rozhodně nemuseli nosit s sebou žádné řízky na chlebu, možností k občerstvení bylo skutečně hodně. Také musíme pochválit vinaře, že prakticky všude byla k dispozici voda na vypláchnutí skleniček či i napití.

Na počasí si v důsledku nemůžeme stěžovat. Z oblohy „nic nepadalo", což je nejdůležitější. Radikální ochlazení v sobotu večer ale mělo na komfort určitě velký vliv. Prakticky se mohla z programu škrtnout všechna vinařství s venkovními stánky, protože při minimální teplotě a z mrznoucích rukou se vína moc posuzovat nedala.

Pár tipů na pěkná vína

Po prvním dnu se zdálo, že vůbec poprvé v historii se nám díky kompaktnosti podaří obejít opravdu všechna vinařství festivalu. Už tak krátký druhý den jsme ale absolvovali ještě zkrácenější o další dvě hodiny, a v seznamu nám tak zůstala čtyři nenavštívená vinařství. „Naštěstí" se to týkalo jen Mikulčic, jejichž vinaři byli v létě hosty festivalu Víno z blízka v Brně, a tak jsme o jejich produkci nějakou představu měli.

Hrušky

Jak jsem už naznačil, situace v dopravě zapříčinila, že jsme začali svou pouť v Hruškách. Zdejší vinaři se domluvili, že bez ohledu na adresu provozovny se všichni budou koncentrovat do sklepní kolonie u hřiště na konci obce. S minimem chození jsme si tak prošli všech třináct zdejších vinařství.

• Hned na začátku uličky jsme narazili na dvě zajímavá červená. Víno Zbyněk se prezentovalo plnějším, mírně kořenitým Merlotem, kterému by prospěl delší čas ke zkoumání. Vinařství MIRA naproti tomu nabídlo exotické mladé Carmenére 2023. Typicky severské kabernetové tóny papriky provázel i vjem vyššího alkoholu a nasládlosti. Rozhodně zábavné víno.

• Ve Vinařství Doležal samozřejmě nejvíce zářily rýňáky. Pan vinař měl vedle novinek ročníku 2022 připraveny také podpultovky ročníku 2021. Oba mladší rýňáky zaujaly a každý byl zcela jiný. Z tratě Hastrmany spíše herbální s lípou a medem, z tratě Stará hora ovocitější s citrusy a hrozinkami. O něco více nám aktuálně vyhovoval druhý s o něco vyšším zbytkovým cukrem, který se ale tentokrát drží pod osmi gramy.

• Opravdu širokou paletu vín připravilo Vinařství Čapka. Skvělé srovnání poskytly Ryzlinky rýnské hned ve čtyřech variantách. Ty z terroirové řady byly dosti ovlivněny dřevěnými sudy, což nemusí být pro každého příjemné. Asi nejlépe s harmonií na tom byl ten z Kukvičky, ale i vzhledem k mladému ročníku lze tušit, že má vývoj ještě před sebou. Téměř totéž se dá říct i o velmi příjemné a šťavnaté Frankovce, u které bylo pro mě dřeva akorát, ale pro některé stále hodně. Řada OTISK je na výrazném dřevu založená, takže něco přesně pro mě. Skvělé už lehce nazrálé Chardonnay bavilo enormní slaností, Zweigeltrebe višňovým kompotem a lehkou oxidativní linkou.

• V Rodinném vinařství Beneš byla pěkných vín spousta a několik i špičkových. Rozhodně oslovil velmi mladistvý Ryzlink rýnský šťavnatý, plný, příjemně ovocitý s velkým potenciálem. Také tu byl k ochutnání jeden z nejlepších pinotů víkendu, barikový 2022, harmonický s lesním ovocem, velmi jemným podrostem a příjemným dřevem. Vrcholem ale byl až Merlot stejného ročníku, mohutné víno, které může překvapit výraznou ovocností, již líbezné dřevo ani trochu nepřebilo.

Moravská Nová Ves

Z Hrušek jsme se přesunuli do Moravské Nové Vsi. Nakonec jsme tu stihli všech 11 sklepů, i když jsme si jeden museli nechat až na druhý den a v některých jsme se zdrželi méně, než by si možná zasloužily.

• Rodinné vinařství Košut poskytlo nejen velkorysé prostory v nově budovaném vinařském dvoře, ale také vysoký počet vzorků. Byl jsem rád, že na rozdíl od květnové zkušenosti se již mnohem lépe jeví Ryzlink rýnský, který už je výrazným, plnějším i delším vínem než na jaře. Mladý Cabernet Sauvignon bych sice nenazval velkým vínem zejména kvůli kratší dochuti, ale svou výraznou pitelností, odrůdovou čistotou a harmonií určitě osloví široké publikum. Velmi příjemné bylo setkání s prvotinou v podobě sektu z Pinotu blanc. Velmi výrazná a příjemná vůně sice slibuje trochu zajímavější zážitek, než poskytne o něco jednodušší hezky krémová chuť s perfektními bublinkami. Pořád jde ale myslím v rámci tuzemské produkce o výrazný nadprůměr.

• Vinařství Hauser, respektive jeho vína, doplatila na venkovní prezentaci. Dostali jsme se k nim až hluboko po setmění a ve studeném větru s pocitovou teplotou blízko nuly jsme absolutně nemohli ocenit červená vína a bílá jen zřídka. Z těch zaujalo klasické nerezové Rulandské bílé s výraznou ovocností i vrstevnatější Ryzlink rýnský ze dřeva. V teple bychom si jich ale asi užili více.

• Do vinařství Nešpor & Rajský jsem se vydal osobně až druhý den, i když někteří kolegové to stihli ještě v sobotu. Oranžová Pálava je se svou nižší barvou a především velmi jemnou tříslovinou výborným vstupním vzorkem pro začátečníky v oboru oranžových vín a osloví i vínomilce preferující konvenčnější styly. Na červená vína mi mnoho času nezbylo, ale po zběžném ochutnání bych velmi rád ještě někdy prozkoumal jak Zweigeltrebe, tak i Rajské cuvée z kabernetu a Merlotu.

Mikulčice

Jak jsem již zmínil, jen v Mikulčicích jsme nestihli obejít všechna vinařství. Za něco více než dvě hodiny jsme zvládli čtyři z osmi, kterým jsme naopak věnovali nadstandardní prostor. Naštěstí další dvě jsme alespoň potkali v létě v Brně, a tak mrzení z nedostatku času na jejich návštěvu nebylo až tak veliké.

• V Brně jsme potkali i Petra Maradu a Ilčíkovi, proto jsme se mohli zaměřit na vína, která jsme tam neochutnali a nebylo jich zrovna málo. Nejvíce potěšila červená. U Petra Marady André 2018 plné tmavého ovoce, trnek i moruší, překvapivě mladistvě působící. Tomu nižší teplota překvapivě prospěla. André je důležitou odrůdou i pro Rodinné vinařství Ilčíkovi a obdivovali jsme jej v Brně, tady ale zaujal svým lehčím stylem třešňového kompotu a slupky červeného jablíčka mladý Merlot. Opravdu velmi příjemně pitelné víno s patrnou tříslovinou.

• Ve Vinařství Dvořáček nám nakonec vzorky zařazené do festivalu nestačily. Nabízela se tu široká škála těch příplatkových, čehož jsme rádi využili. Zaměřili jsme se na červená a byli odměněni skutečně pěknými víny. I vína zdarma z ročníku 2020 potěšila. Pinot mi připomněl bývalou produkci Nesyt Lake Wines, kde se mísí marmeládový tón s uzeninou a kouřem, což není vůbec špatné. Kombinace slanosti a sladkosti předvedl také Merlot stejného ročníku, ten byl ale čistě ovocný s příjemnými tóny lesního ovoce. Špičkový příplatkový Pinot 2021 oplýval dlouhou dochutí, jen závanem kouřovinky a kandovaným až marmeládovým ovocem, kvůli kterému působil poněkud těžším dojmem. To Merlot 2021 se pro mě stal nejlepším vínem akce a je nepochybně velkým vínem s dlouhou budoucností. Odpovídá tomu bohužel i cena...

• V Rodinném vinařství Maršálek jsem původně nechtěl trávit nějak moc času, ale nakonec se stalo naší poslední zastávkou. Zaujalo mě už před dvěma lety na samostatných otevřených sklepech a tentokrát mi svou pověst jen potvrdilo. A když jsme se dozvěděli, že kvůli letošním mrazům jsou jen na 20 % produkce, podpořili jsme je i koupí vín. Pěkné výrazně ovocité šardonky připomínající mix subtropického ovoce v multivitamínovém džusu a trochou slanosti v dochuti. A také vyzrálé červené Nitrie s výraznými kabernetovými tóny bobulového ovoce.

Kompaktnost tohoto konceptu se nakonec ukázala být velkou devizou. Vůbec se mi nestýskalo po obcích se čtyřmi vinařstvími, které člověk musí složitě vkládat do harmonogramu. Je pravdou, že Morava nabízí opravdu velkou spoustu zajímavých vinařských obcí a kdyby je měl festival objíždět „jen" po třech, asi by toho za dobu své existence tolik nestihnul. Ale už druhý pokus tohoto formátu v krátké době (loni to bylo podobné s Mikulovem, Březí a Dolními Dunajovicemi) mě přesvědčil, že to rozhodně může fungovat.

Když nabídnete „to nejlepší" v koncentrované podobě, vždy to je pro návštěvníky velké lákadlo, i když s danou lokalitou nemají žádné předchozí zkušenosti. V Podluží si našel určitě každý nějaká zajímavá vína, i já jsem domů vezl více než karton a to patřím k těm nesnadno uspokojitelným. Proto je třeba místním vinařům, kteří se byli schopni na ještě větší kompaktnosti domluvit, tak zejména pořadatelům, kteří vše dali dohromady, vyseknout poklonu a vyjádřit dík.