Historie révy: Odkud pochází ušlechtilá vinná réva? Část 1.

Botanické okénko pro laiky

Známe mnoho odrůd révy, jaké víno se z nich vyrábí, jak chutná, jaký ročník byl obzvláště povedený. Avšak ne každý milovník vinného moku ví, jak se z planě rostoucí révy stala ona opěvovaná ušlechtilá vinná réva, která neodmyslitelně patří k našemu životu.

Zatímco v Severní Americe roste planě mnoho druhů révy a z Asie je jich popsána také celá řada, v Evropě se vyskytuje pouze jediný druh – réva vinná, lat. Vitis vinifera. Tvoří jej dva poddruhy, původní planě rostoucí lesní vinná réva (Vitis vinifera subsp. sylvestris) a její kultivovaná a zdomácnělá sestra známá jako ušlechtilá vinná réva (Vitis vinifera subsp. vinifera). Lesní vinná réva roste v Evropě, v severozápadní Africe (oblast několika států zvaná Maghreb) a směrem na východ je rozšířena až do střední Asie k pohoří Hindúkuš.

Lesní a ušlechtilá vinná réva se od sebe liší znaky listů, stonků, úponků, bobulí a peciček. Podstatným rozdílem je způsob rozmnožování. Zatímco lesní réva je dvoudomá, tj. jedna rostlina poskytuje pyl a druhá vytváří květy se semeníky, u ušlechtilé révy došlo k velké změně. Vyšlechtěné odrůdy jsou jednodomé a dochází k samoopylení.

Co roste v našem lese?

Možná budete překvapeni, co všechno roste v evropských lesích. Volně v přírodě nalezneme jak planě rostoucí lesní vinnou révu, tak zplanělou ušlechtilou révu (resp. její odrůdy), americké podnože, které se dostaly z vinic, ale také hybridní rostliny, které vznikly spontánním křížením všech těchto forem mezi sebou. Na našem území je lesní vinná réva vzácná a roste jen na dolním toku řeky Moravy. Nejblíže k našim hranicím se vyskytuje až v Podunají. V Evropě se šíří v lužních lesích a nivách velkých řek, Adiže, Dunaje, Rhôny a Rýna.

První vinohrady a vinaři

Dávný příběh se začal odvíjet v Přední Asii přibližně před 6100 lety, v průběhu doby měděné (poslední fáze doby kamenné) a na počátku doby bronzové. V oblasti Kavkazu se nachází pomyslná brána mezi světadíly. V místech, kde končí Asie a začíná Evropa a naopak, lidé poprvé objevili kouzlo vinné révy. Poznali opojné účinky vinné šťávy, která rychle zkvašuje, a začali se její výrobě věnovat důkladně. Réva tu rostla planě v lesích a lidé si záhy uvědomili, že rostliny mohou křížit a pěstovat, aby získali kvalitní víno.

Tato oblast světa má ještě jedno specifikum. Planě rostoucí lesní réva tu má obrovskou genetickou rozmanitost. Její potenciál tvořit variabilní potomstvo se měl v budoucnu teprve ukázat vznikem tisíce evropských odrůd. Ale nepředbíhejme. Historicky první vinaři a šlechtitelé si proto v přírodě vybírali rostliny, které měly větší a sladší bobule, větší hrozny a ty začali pěstovat a „šlechtit“ na obdělané půdě. Z původní oblasti, kde se víno začalo pěstovat a která zahrnovala pohoří Taurus v Turecku, Přední Kavkaz (Arménie a Gruzie) a pohoří Zagros na severu Íránu, se vinná kultura šířila na jih do Mezopotámie, na Levantské pobřeží a do Egypta.

V lednu roku 2011 proběhla ve světovém tisku zpráva, že v arménských horách v oblasti Areni nedaleko hranice s Íránem byla objevena jeskyně, která je nejstarším nálezem a dokladem výroby vína na Zemi. Tento objev byl ve skutečnosti učiněn již v roce 2007, ale trvalo několik let celý objekt důkladně prozkoumat.

V povodí dvou řek

Nejstarší vinice světa bychom našli v Přední Asii v Mezopotámii, v úrodné oblasti mezi řekami Eufrat a Tigris. Kolem roku 3500 př. n. l. bylo vinařství v Babylónii a Asýrii na vysokém stupni. V Egyptě se o tisíc let později objevují na hieroglyfech obrazy 6 až 8 odrůd vinné révy.

O kupeckých stezkách a obchodování s vínem mezi zeměmi Perského zálivu a Středozemím svědčí řada písemných záznamů, které se dochovaly na hliněných tabulkách. Nejstarší texty z období 2000 až 3500 př. n. l. psané klínovým písmem byly objeveny v ruinách starobylého městského státu Ebla a v sumerských městěch Mari, Ur a Lagaš. Dozvídáme se, že kolem těchto měst existovalo několik malých zavlažovaných vinohradů, které obvykle patřily k chrámovým komplexům. Vína byl nedostatek, bylo určeno výhradně pro šlechtu a do Sumeru se dováželo z hor z východu.

O něco mladší jsou záznamy z Ugaritu. Město stávalo na středomořském pobřeží a místo, kde byly objeveny jeho ruiny, nese poetický název Fenyklový mys. Nalezené hliněné tabulky obsahovaly texty o vinařství v této oblasti, které bylo oblíbené, rozšířené a víno bylo důležitým obchodním artiklem.

Féničané, Řekové, Etruskové a Římané

Zkušenými vinaři byli především Řekové. Uměli získávat nové odrůdy výsevem ze semen, znali hnojení, roubování, očkování i štěpování a řez révy. Metody, které byly postupně zapomenuty a znovuobjeveny (zejména štěpování a očkování) až v 19. století, když byli do Evropy zavlečeni škůdci a parazitické houby z Ameriky.

Řekové se společně s Féničany zasloužili o rozšíření révy ve Středozemí. Do Itálie, konkrétně na Sicílii a do Kalábrie, se vinařství dostalo již na konci doby bronzové prostřednictvím mykénských Řeků a o pár století později se již šířilo podél pobřeží na sever. Evropské vinohradnictví a vinařství také významně ovlivnili Etruskové, kteří obývali střední Itálii (Toskánsko, Umbrii a sever Latia). Řekové dávali přednost hustým keřům vedeným nízko nad zemí pomocí vidlicovitých podpěr. Keře sice dávaly menší úrodu, avšak ovoce se vyznačovalo koncentrovanými a výraznými obsahovými látkami. Etruskové naopak upřednostňovali keře, které byly vedené vysoko nad zemí a větve a šlahouny přirozeně spočívaly na okolních stromech a keřích. Etruskové vinnou révu neprořezávali a jejich výnosy bývaly vysoké.

V Itálii se oba systémy pěstování a vedení révy uplatňují dodnes. V jižních oblastech a na italských ostrovech, kde se tradičně pěstovala réva, která produkovala víno s vysokým obsahem alkoholu a nízkou aciditou, se etruský systém osvědčil. Na mnoha místech byl modernizován a stromy byly nahrazeny mřížemi, na nichž réva může spočívat. Došlo také na propojení řeckého a etruského principu a vznikla metoda, která je v Itálii známá jako Casarca. Od Řeků a Etrusků převzali vinařské a vinohradnické umění Římané, kteří se zasadili o velkoplošné vysazování vinné révy na celém Apeninském poloostrově.

Překvapení na Azurovém pobřeží

Ačkoliv má francouzské vinařství celosvětový obdiv a zvuk, jen málo je známo o tom, jak se odrůdy révy původem z Přední Asie mohly dostat do Francie. Tuto hlubokou a dávno zapomenutou minulost pomohl poodkrýt až archeologický výzkum a chemické analýzy, jejichž výsledky byly publikovány letos na jaře v prestižním časopise Národní akademie věd USA.

V roce 1963 byl na Azurovém pobřeží objeven starověký přístav Lattara. Mezi Etrurií a francouzským pobřežím panoval ve starověku čilý obchodní ruch. V přístavu v kupecké čtvrti byly nalezeny etruské amfory (500–475 př. n. l.), v nichž se dováželo víno a také kamenný lis z vápence (425–400 př. n. l.). Ten je současně nejstarším známým lisem nalezeným ve Francii.

Chemická analýza organických zbytků prokázala přítomnost vína v amforách. Všechny zkoumané vzorky byly pozitivní na přítomnost kyseliny vinné, která je jakýmsi bio-ukazatelem či otiskem všech euroasijských odrůd vinné révy z Blízkého východu a ze Středozemí. Mezi organickými látkami byly objeveny též stopy pryskyřice z jehličnanů. Ty se přidávaly do vína nejen, aby jej konzervovaly, ale víno bývalo ve starověku důležitou součástí lidového léčitelství a pryskyřice se do něj přidávala.

Předpokládá se, že se ve starověku víno ze střední Itálie hojně exportovalo do jižní Francie, kde po něm byla poptávka. To nakonec vedlo k dovozu euroasijských odrůd révy, které se tehdy v Toskánsku a Umbrii pěstovaly. Pecičky, stonky, úponky a vyschlé slupky od hroznů nalezené poblíž kamenného lisu v Lattaře svědčí o tom, že místní lidé révu pěstovali, hrozny si sami udusávali a víno vyráběli. Kolem roku 425 př. n. l. se tak díky Etruskům zrodil první vinařský „průmysl“ na francouzské půdě, který šířily keltské kmeny a který následně ovlivnil evropské vinařství.

Nezapomeňme však, že mnohem dříve kolem roku 600 př. n. l. zakládají fókájští Řekové na francouzském pobřeží obchodní stanici Massalia. Na témže místě dnes stojí známý přístav Marseille. Je proto pravděpodobné, že již Řekové, kteří pocházeli z města v Malé Asii, dovezli 200 let před Etrusky na keltské území první víno a sazenice révy.

Odkud pochází ušlechtilá vinná réva? Část 2.

Úvodní fotografie: Lesní vinná réva. Foto© www.inrap.fr