Jan Hempl: VOC je vyjádřením úcty ke krajině a jejím možnostem

Vaše rodina měla k vinohradnictví blízko už v minulých generacích, ale vlastní vinařství jste oficiálně založil až v roce 2004. Bylo víno součástí vašeho života od malička?

Určitě ano. Vinařství se u nás doma v minulé době nebralo jako obživa, ale jako přirozená součást života. V dětství a dospívání jsem trávil čas ve vinohradech spíše z donucení a nešlo vždy jen o mou oblíbenou činnost. Více jsem se vínu začal věnovat v mých 26 letech, kdy mi vysadil a daroval vinohrad můj taťka. Tehdy šlo o velmi malou vinici čítající okolo 500 keřů. Za osudovou událost, která mě přivedla k vinařství, považuji seznámení s mojí ženou a převzetí vinohradů a vinného sklepa po jejím dědovi a taťkovi. Oficiální založení přišlo až v roce 2004, kdy se vinařství z mého koníčka stalo zaměstnáním, ale hlavně posláním.

Čemu jste se věnoval předtím, než jste se naplno ponořil do vinařského řemesla?

Jsem vyučený automechanik, takže jsem se část svého života věnoval opravě automobilů, což se mi teď hodí při opravách zemědělské techniky. Provozoval jsem také s kamarády dvě diskotéky, mezi něž patřil i slavný Brooklyn v Bořeticích. A chvíli jsem se také zabýval montáží předokenních rolet a později prodejem výrobků firmy Lomax. Poté jsem se dostal blíže k vínu a přijal jsem místo ve vinařství bratrů Novákových, později Rodinném vinařství Jedlička a Novák.

Nevstupoval jste se svým vinařstvím úplně „na zelenou louku". Jak ovlivnily původně vysazené odrůdy ve vinicích vaše portfolio? Máte při výběru vhodných odrůd nějakou filozofii?

Přesně tak. Začínali jsme s tím, co tu bylo. Většinu vinic pro naši produkci jsme nakupovali již vysázenou, a proto jsme odrůdovou skladbu nemohli moc ovlivnit. Ale postupně jsme si kladli otázky: Co se k místu hodí? Co nás baví pěstovat? A co hlavně baví naše zákazníky pít? Proto jsme v letech 2015 a 2017 vysadili Pálavu, Sylvánské zelené, Hibernal a Dornfelder. Filozofii za výběrem odrůd u nás prozatím nehledejte. Část našich vinic jsme vyklučili a právě teď se zabýváme výběrem odrůd, které by mohly ještě více charakterizovat naši oblast.

Ve vašich bílých vínech je cítit zalíbení v aromatických odrůdách. Je to záměr? A jak zapadá Hibernal mezi klasiky, jako jsou Pálava, Tramín nebo Sauvignon?

Aromatická vína nám opravdu sedí. Bílá vína vyrábíme moderními technologiemi za používání ušlechtilých kvasinek, což se k těmto odrůdám hodí. Prostě se snažíme vyrábět vína s čistou a intenzivní aromatikou. Hibernal do toho zapadá velmi dobře. Je to PiWi, takže má výhodu ve větší odolnosti proti chorobám ve vinici, ale zároveň si drží krásnou aromatiku a svěžest. A hlavně – lidem chutná. To je vždy ten nejpřesvědčivější argument.

Nabízíte i dneska už méně rozšířené odrůdy jako Sylvánské zelené nebo Neuburské. Jak se s nimi pracuje a jak na ně reagují zákazníci?

To jsou srdcovky. Často na ně lidé vzpomínají jako na „dědečkovská vína". Ve vinici s nimi není vždy snadné pořízení, sylván občas mívá svou hlavu. Ale když se ročník povede, stojí to za to. A zákazníci? Ti bývají příjemně překvapeni. Možná právě proto, že dnes už tyhle odrůdy nejsou běžné a působí jako malý poklad z minulosti.

Vaše poloha přeje modrým hroznům. Jak velkou část produkce tvoří červená vína? Mají své stálé zákazníky?

Máme štěstí, že jsme v oblasti, kde se modrým odrůdám velice daří. Právě proto jsme členy dvou VOC, které se zaměřují výhradně na modré odrůdy. Červené víno tvoří větší třetinu naší produkce, což není málo. Je pravda, že bílá stále dominují, ale červená vína si nacházejí své publikum. Zvlášť u lidí, kteří hledají vína na delší ležení nebo k jídlu. Jsou to vína, která si zaslouží čas. Jak ze strany vinaře, tak i konzumenta.

Jak řešíte případnou nadúrodu modrých hroznů? Pomáhají s jejich uplatněním růžová vína?

Když tahle situace nastane, provádíme u modrých odrůd takzvané zelené vinobraní, kdy část hroznů vystříháme, abychom snížili zatížení keře. Rosé jsou určitě částečným řešením. Děláme je moderně – svěží, ovocná, pro letní pití, třeba i v podobě frizzante.

Jak jste zmínil, jste členy hned dvou sdružení VOC. Proč jste se rozhodli do nich vstoupit a co vám to přináší?

VOC je pro nás cesta, jak dát vínu z konkrétního místa konkrétní tvář. Není to jen marketing, je to vyjádření úcty ke krajině a jejím možnostem. Navíc práce ve VOC nás spojuje s dalšími vinaři a zvedá laťku, co se týče kvality i autenticity.

Chystá se nový apelační systém na národní úrovni. Co by měl podle vás vyřešit?

Hlavní problém je dnes v nejednotnosti. Každé VOC má trochu jiná pravidla, jinou filozofii. Národní systém by měl přinést jasná pravidla hry pro vinaře i pro zákazníky. Jasné značení původu, kontrolu kvality a důvěru v to, co je na etiketě.

Máte už v nabídce vína ročníku 2024. Jaký ten ročník byl a co byste doporučil ochutnat?

Ročník 2024 byl plný výzev. Brzké jaro, pak mrazíky, později tlak chorob. Ale také krásné září, které pomohlo ke skvělé aromatice. Vyžadovalo to hodně péče, ale výsledek stojí za to. Určitě doporučuji Sylvánské zelené a Chardonnay – jsou svěží, voňavá a velmi charakteristická pro naši oblast.

Zaujal vás rozhovor?
Podívejte se na profil Vinařství Hempl a hodnocení jeho vín.
Prolistujte aktuální nabídku vín na jeho e-shopu v Lahvotéce.