Lahve na víno: Roli hrají tradice, standardy i kreativita vinaře

Doušek z historie

Sklo, jako materiál k uchování vína, je v jeho odhadem téměř desetiticícileté historii samozřejmě poměrně mladé. Tím nejstarším byly měchy vyrobené ze zvířecích kůží. Už 6000 let před n. l. pak úlohu mohla převzít pálená hlína. Na území Evropy se pokusy se skleněnými nádobami objevily už 250–300 let před n. l., ale tehdejší neprůhledné a silné sklo mělo k tomu dnešnímu velmi daleko. Pro účely uchovávání vína se do módy dostávalo až v 18. století, kdy již jeho vzhled byl s tím dnešním srovnatelný.

Rukopis oblasti či odrůdy

Pro jednotlivé tvary lahví se vžily názvy, které souvisejí s oblastmi, kde se nejvíce používaly. Lahve se strmějšími rameny a krátkým hrdlem v Bordeaux, lahve s obrubou na konci hrdla kalifornské, pozvolna se rozšiřující „buclaté" lahve burgundské a vysoké štíhlé alsaské flétny či rýnské pistole (v originále Schlegel).

Mnohdy hrála roli i barva skla – například v Německu měla vína pocházející od řeky Rýn sklo hnědé a od Mosely zelené. U nás žádný úzus pro volbu skla neplatí a záleží čistě na záměrech vinaře. Většina vinařství používá jediný druh lahve na celou produkci, proto nebývá zvykem, že by například Chardonnay prodával v burgundské lahvi a Ryzlink rýnský v pistoli. Dost často se ale vinaři tradicemi inspirují a volí typ lahve podle toho, která odrůda je jejich profilační.

Barva skla při dobré archivaci nerozhoduje

Dalo by se říct, že některé typy lahví jsou vhodnější k archivaci než jiné, ale vždy se najdou výjimky potvrzující pravidlo. Obecně se například doporučuje sklo barevné, protože při archivaci může pronikáním světla do lahve docházet ke kvalitativním změnám v charakteru vína.

Přitom přírodně sladká vína, která se často archivují dlouhé roky, se i v Bordeaux plní do čirých lahví, aby zákazníka mohla na první pohled upoutat sytější barva samotného vína. Pokud je totiž máte uložená v tmavém sklepě či vinotéce, nemusíte vůbec otázku barvy lahve řešit.

Tvar lahve s výraznými rameny z Bordeaux je také výbornou pomůckou pro dekantaci starších červených vín. Usazeniny se při ní o ramena zbrzdí a neproniknou do hrdla. Znovu ale můžeme argumentovat opačným příkladem – burgundská vína zrají stejně dobře a touto pomůckou neoplývají.

Za pouhou fámu pak můžeme považovat názor, že čím má lahev na dně větší prohlubeň, tím je v ní obsažené víno kvalitnější. Dá se sice vysledovat, že ji mívají výraznější lahve z tlustšího skla, může lépe posloužit při servisu vína a dobře se v ní usazuje případný depot. Jsou to ale jen doprovodné efekty, důvod jejího vzniku je čistě technologický při výrobě lahve. V přeneseném slova smyslu se tak sice logicky jedná o víno dražší, ale cena lahve nebývá vždy s kvalitou vína v přímé úměře.

Za tlustší i nestandardní lahev si připlatíte

Někteří výrobci vhodnost vína pro archivaci zvyšují použitím mohutnějších lahví z tlustšího skla, které jednak propustí ještě méně světla, jednak dokonaleji tepelně izolují. Výroba takového skla je pak pochopitelně finančně náročnější a promítá se i do ceny celé lahve vína. A nemusí být v řádu pouhých korun, ale u speciálních špičkových vín může součet nákladů za sklo (i při objemu 0,75 l), etiketu, korek a záklopku šplhat až do řádu stovek korun.

Nejlevnější jsou standardizované lahve z čirého skla, dražší jsou barevné, nejdražší pak netypizované lahve, avšak čím více lahví vinař ze skláren nebo velkoobchodu odebírá, tím tento podíl klesá. U některých vinařství se setkáte se záměrně netypickými tvary lahví. Jako u všech výrobků i zde totiž platí, že obal prodává. Samotné víno v lahvi však nijak její tvar nepocítí, a ten nemá tudíž na jeho kvalitu žádný vliv.

Nestandardní tvary lahví mívají naopak zřetelnou nevýhodu v tom, že se špatně skladují například v domácích vinotékách. Příliš široké lahve se například nevejdou do běžných chladicích nádob, příliš dlouhé zase do standardních přepravních kartonových krabic.

Neobvykle velké objemy lahví

Určitě ne ve všech sférách života, ale co se týče zrání vína, tam úsloví „na velikosti záleží" rozhodně platí. Čím menší je lahev, tím víno v ní rychleji zraje, tedy velké objemy lahví jsou k archivaci vhodnější. Můžete se o tom přesvědčit sami, pokud ochutnáte víno ze staršího ročníku – jedno, které zrálo u vinaře v tanku a bylo až po dlouhém zrání lahvováno, a druhé, které stárlo jen v lahvi. Rozdíl je opravdu výrazný.

Nadměrné lahve mají objem v násobcích klasických lahví o objemu 0,75 litru a nejčastěji se můžete setkat s lahví typu „magnum" o objemu 1,5 litru.

Univerzálních sedm a půl deci

Mimochodem důvody pro používání na první pohled nesmyslných tříčtvrtělitrových lahví najdeme v historii v obchodech mezi kontinentální Evropou, Velkou Británií a Amerikou. V každé z těchto částí světa se sice používaly jiné měrné systémy, ale lahev 0,75 litru našla násobky ve všech těchto systémech. Není také náhodou, že sud typu barrique o objemu 225 litrů lze rozlít přesně do 300 lahví.

Jak bojujete s různými velikostmi a tvary lahví vy? Dělají vám při skladování potíže?

Použité zdroje:

• Dominec T. Proč má láhev objem právě 0,75 litru? [online] vino.cz. 18. listopadu 2011 Dostupné z https://www.vino.cz/proc-ma-lahev-objem-prave-075-litru
• Krupička M. Proč má láhev na víno vypouklé dno [online] martinkrupicka.cz. 23. října 2017 Dostupné z http://www.martinkrupicka.cz/clanky/zaujalo-me/proc-ma-lahev-na-vino-vypoukle-dno/
• Pavloušek P. 2010 Výroba vína u malovinařů, 2. aktualizované a rozšířené vydání. Grada Publishing, a. s.. 120 s. ISBN 9788024734873
• Pfefferová M. 2013 Nádoby na víno – od historie po současnost. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Zahradnická fakulta v Lednici. Lednice. 50 s.
• Simonová J. 2002 O víně, 2. vydání. Nakladatelství Slovart. 224 s. ISBN 9788073915575