Národní salon vín Slovenské republiky 2016 – první dojmy
I milovník tuzemského vína by si měl čas od času rozšiřovat obzory zkoumáním vín ze zahraničí. Slovenská vína jsou ideálním příkladem a bratislavský Salon vín výbornou příležitostí. V září se zde představil nový ročník expozice, který jsme na začátku listopadu navštívili.
Katalog až později
Slovenský salon vín není na našich stránkách zdaleka poprvé, například o složení tohoto ročníku jsme vás informovali již na konci června. I když se expozice mění na začátku září a její umístění v centru Bratislavy je dobře dopravně přístupné, snažíme se o návštěvu až koncem října, kdy bývá již k dispozici tradiční katalog vystavených vín. I když jsme letos návštěvu ještě o týden posunuli, katalog byl stále „v tlači", nicméně protože je již v elektronické verzi na oficiálních stránkách, mohl by být i na místě v nějaké podobě k dispozici.
Vína nakupujte hned
Překvapilo mě, že na rozdíl od předchozích zkušeností jsme tentokrát nebyli na degustaci ani zdaleka sami. Naopak ke konci se dostavily dvě větší skupinky, které si chtěly také užít svých 100 minut se slovenskými víny. Zdá se, že i bratislavský salon se dostává do povědomí širší veřejnosti.
Člověk navyklý na „výprodeje" z českého Salonu vín ve Valticích či z minulých sezon salonu na Slovensku (celý ročník 2014 byl ve slevě také poslední měsíc svého fungování) by tentokrát neměl s nákupem vín váhat. Ročník 2015 žádnou „slevovou akci" nezažil, pouze několik málo vín je spolu s pár dalšími z minulých ročníků k dispozici s 20% slevou. Lze tedy očekávat, že i z tohoto ročníku půjde do slevy jen zlomek vystavených vín.
Bílá vína – rarity jsou nejzajímavější
Ve slovenském salonu platí kvóty na zastoupení jednotlivých odrůd. Tím je zajištěno, že se sem vždy dostanou vína z odrůd pro Slovensko typických. Vždy se zde najde nějaká pěkná müllerka, letos to vyhrála délkou „jakostka" z Vinidi (č. 2). Tradičně spíše nezaujaly vlašáky (inu, jsme navyklí na pálavské...), vyhnout se nelze oficiálnímu vítězi kategorie suchých bílých vín Veltlínskému zelenému Mrvy & Stanka (č. 3). Od vůně bychom asi čekali více, ale chuť je opravdu zajímavá a intenzivní. Pro jistotu máme lahev pro porovnání s jeho moravskými bratry, troufám si ale předem tvrdit, že některé super podařené veltlíny ročníku 2015 z Moravy jej spíše převálcují.
Z dalších tradičních odrůd můžeme upozornit ještě na Rulandské bílé z Golguzu (č. 30) nebo svou aromatikou až „novozélandský" Sauvignon Mrvy & Stanka (č. 40). Je zvláštní, jak se čeští vinaři poslední dobou bojí zelených kopřivových aromat. Přitom když ve víně nepřevládají, jsou jeho výborným oživením. Na Slovensku, ale ani na Zélandu se to dokonce nestydí napsat ani na etiketu...
Velkou zajímavostí jsou vína tří netradičních odrůd. Možná je to i tím, že člověk díky absenci vlastních zkušeností s těmito odrůdami podstatně méně přemýšlí, jestli mají takto opravdu chutnat, a zabaví se hledáním nějakých příbuzných znaků se známými odrůdami. Prvním je Noria od Chateau Rúbaň (č. 12) s neuvěřitelně dlouhou dochutí. Převažuje v ní výrazně broskvový dojem. Podobně dlouhou dochutí oplývá i Pesecká leánka z Frtus Winery (č. 42), která je ale podstatně méně přímočará a žádá si většího zkoumání. Poslední perličkou je cuvée tokajských odrůd Furmint a Lipovina v Hankove Special Collection, J. & J. Ostrožovič (č. 55). I když jsme tu už hodně vysoko s cukrem, kyselinka výrazně sekunduje, víno působí velmi extraktivně a nebál bych se delší archivace.
Rosé za očekáváním, červená opět špička
Loni jsme si „chrochtali" nad úrovní roséček, která zabírají nemalou část expozice. Kvantity neubylo, ale letos se nám zdála spíše nezajímavá – ve srovnání s moravskými konkurenty bychom je asi nevypíchli. To červená vína, to je jiná písnička. Skupinka vínomilců z Brna, která nám ohlašovala svou návštěvu týden před naší, se nechala dokonce slyšet, že v jejích očích výrazně předčí valtický salon. Dvě vína byla už v předchozím ročníku a stále potvrzují svou supertřídu. Svatovavřinecké vinařství Sadloň (č. 67) je na naše poměry trochu více na bariku, takže byste možná ani odrůdu netipovali. Rulandské modré Golguzu (č. 68) je na druhou stranu ukázkovým pinotem. Milovníci kabernetových odrůd pak mohou sáhnout po Dunaji VPS Pavelka (č. 76) či Alibernetu Pivnice Radošina (č. 81). Na to, že jde o mladá červená vína ročníku 2015, působí překvapivě velmi harmonickým a vyzrálým dojmem.
Pokud jsme vás nalákali na návštěvu, můžete tak učinit až do srpna příštího roku. My se určitě na tento ročník ještě také vydáme, protože na jedno ochutnání je těch výborných vín opravdu příliš!
Komentáre (1 komentár)
-
Altroj26. 2. 2017 17:23Včera jsme navštívili Slovenský salon v Bratislavě a užili si 100 minut ve společnosti slovenských vín. Salon se nachází v hezkém a zajímavém prostředí vinohradnického muzea v centru Bratislavy.Překvapilo nás však, že jsme byli v celém salonu zcela sami,nicméně nějak nám nevadilo.( to by se ve Valticích jistě nestalo ).
Trochu nás zklamalo, že zde nebylo možno degustovat všechny vzorky. Vzorek č. 3 vítěz suchých vín byl již vyprodán, vítěz polosuchých a polosladkých č.57 nebyl k dispozici,vítěz červených č.70 také ne, rovněž dražší vína, nemyslím tím slámové, tokajské a sekty ( s tím jsme počítali )nešlo ochutnat.
Z bílých vín nás zaujal vzorek č.40 Sauvignon, dále č. 42 Pesecká leánka s mandlovými tóny, Pálava vzorek č.49 a Hankove special collection č.55 zajímavé víno s potenciálem, které jsme si i koupili.
Z růžových vín jsme ochutnali pouze 2 vzorky a to č.61 a 65 který byl sladší a zaujal více.
Červená vína byla zajímavější, chutnaly nám vzorky č.67, 68, zaujal Dunaj č.76 i Sauvignon french č.77 a divoký Alibernet č.85.
Celkově lze hodnotit kvalitu vín v slovenském salonu lehce níže, než v tom našem ve Valticích a to hlavně vína bílá.
Po cestě zpět do Brna jsme se stavili v ZD Němčičky a přikoupili jsme ještě 12 lahví k ochutnání.
Posledné hodnotenie
Ďalšie články z rubriky Reportáže
Kalendár vinárskych akcií
-
29. 10. 2025Degustace a ochutnávkyBrno
-
29. 10. 2025
-
30. 10. 2025Degustace a ochutnávkyPraha







