Ochutnáváme Vinařství Starý vrch: Nadějný začátek nového konceptu

Klíčový výběr suroviny

Ve vedení vinařství sice došlo ke generační obměně, kdy majitele Petra Polického vystřídal jeho syn Lukáš, výkonným ředitelem dál zůstává Karel Osička a také tvorba vín je stále v rukou mladého enologa Ondřeje Lukeše. Projde jimi zhruba 140 000 lahví ročně.

Většina přitom pochází z nakoupených hroznů od zajímavých dodavatelů. Vinařství samo má sice 10 hektarů vinohradů, ne všechny ale aktuálně plodí a u některých se postupně ukázala kombinace odrůdy a polohy nepříliš šťastná. Proto postupně projdou kompletní restrukturalizací. Mezitím jsou klíčové nákupy suroviny od dodavatelů, které si Karel Osička vždy pečlivě vybírá podle toho, jaké hrozny zrovna potřebuje. Například zatímco z ročníku 2021 je vlašák z Drnholce, ročník 2022 bude pro změnu pocházet z Březí.

Logika tří řad usnadní orientaci v sortimentu

První řada vinařství s názvem „Sad" má na etiketě moderně vyobrazenou šestici ovocných stromů na čtvercovém měděném poli. Jak název napovídá, mělo by se jednat o ovocné, lehčí frešovky, ideální pro servis při nižších teplotách pro běžné popíjení. Druhá řada „Alej" je od ní rozeznatelná menším počtem stromů (jsou čtyři za sebou) na obdelníkovém měděném poli. Záměrem je prezentovat vína plnější, zajímavější, která se hodí k hlubším myšlenkám i složitějšímu párování s jídly. Třetí řada „Solitér" už je rozeznatelná na první pohled – plní se burgundských lahví a zcela jiný je i tvar etikety. Tato vína jsou určena k delšímu zrání, ostatně i ve vinařství trávila mnohem více času, protože jsou to vína zrající v dřevěných sudech či sekty. Zkrátka výkladní skříň vinařství.

Na ročníku 2021 to kvůli snaze uhladit vysoké kyselinky ještě není tak patrné, ale od ročníku 2022 má dojít k radikálnějšímu snížení obsahu zbytkových cukrů, do běžné distribuce se má dostat jen minimum sladších vín. Stejně tak i charakterové oddělení dvou nižších řad by mělo být ještě zřetelnější. Co zůstává neměnné, je orientace na klasické odrůdy. V sortimentu nenajdete žádné novoty, nejmodernější odrůdou je Pálava.

Lehčí „Sad" na povzbuzení

O přiléhavosti řad k jednotlivým vínům jsme se přesvědčili při domácí degustaci i přímo ve vinařství. Velmi zajímavou informací je už fakt, že Müller Thurgau je ve vinařství druhou nejprodávanější odrůdou v tichých vínech. Žádné stigma tady tedy nemá a lidé jej vyhledávají, aniž by vinařství muselo sahat k jeho přejmenovávání. Kabinetní müllerka řady Sad z dvacetiletého vinohradu nabízí přesně to, co od ní člověk čeká. Lehkost, svěžest, delší kořenitou dochuť s jemnou hořčinkou v závěru. Zkrátka nekomplikované „chlastací" víno.

Cuvée Starý vrch je značkou produkovanou už od začátků vinařství. Vzniká už na směsné vinici, která je v bezprostřední blízkosti budovy vinařství. 70 % Ryzlinku rýnského tady dostatečně zmírňuje případné výrazné aromatické projevy 30 % Sauvignonu. Celek tak působí vyváženým dojmem, hrušky až v sušené podobě příjemně doprovázejí herbální tóny ze Sauvignonu a tato bylinková dochuť zůstává dlouho na patře. V ročníku 2021 je výraznější jak obsah cukru, tak i kyselin, ale zrovna u tohoto vína jde o záměr a ani do budoucna není v plánu to měnit.

To Ryzlink rýnský je nasládlý zcela neplánovaně a zbytkový cukr zde je použitý k uhlazení vysoké ročníkové kyselinky. Zaujme široké spektrum konzumentů nasládlou vůní peckového ovoce a kandovaných citrusů. Tyto vjemy se promítají i do delší a výrazně šťavnaté chuti.

Vážnější „Alej" všeobecně přístupná

Ačkoliv má jít o zajímavější vína, nemusí se řady Alej vůbec nikdo bát, vína jsou všeobecně přístupná a nevyžadují žádné hlubší znalosti. Ostatně Rulandské šedé je prý zdaleka nejvyhledávanější odrůdou. K výrazně ovocné vůni žlutého melounu a dalšího tropického ovoce se v chuti přidává klasická chlebovinka, navíc je tu ale příjemná šťavnatost a i perlička, které podporují svěží vyznění vína až do delší ovocné dochuti.

Veltlínské zelené má letos původ ve Velkých Bílovicích. Vinařství bylo s touto odrůdou vždy velmi úspěšné a zajímavá je i tato jeho poloha. Pepřová kořenitost je zde jen lehká, více se prosazuje ovocnost rynglí, žlutých jablíček a nektarinky. Harmonická chuť překvapí svou plnotučností a příjemným mandlovým dozníváním.

Mimo plán zůstal u Ryzlinku vlašského obsah zbytkového cukru nad deseti gramy. Výsledek výrazně ovlivnila botrytida, která je senzoricky dominantní jak ve vůni, tak i v dochuti. Objevuje se také kdoule, mirabelka a samozřejmě hrozinkovost. Vyššího cukru je opravdu škoda, byl by to velmi zajímavý kus i do archivu.

Ještě mladý „Solitér"

Ačkoliv jsou vína řady Solitér díky dlouhému ležení starších ročníků, dá se o nich vesměs říci, že jsou vlastně ještě na konzumaci celkem mladá a čas jim bude jenom svědčit. I tak je Chardonnay barrique aktuálně zřejmě nejlepším zdejším vínem. Dřevo zde nijak nepřehlušilo původní ovocnou linku a k ananasovému kompotu jen přidalo jemnou vanilku a špetku dalšího sladkého koření. Příjemně zakulacená a přesto šťavnatá chuť překvapí hezkou slanou linkou. Delší závěr je nesený šarmantním alkoholem.

Ačkoliv červená vína tvoří jen zlomek produkce, mají tu své místo. Zweigeltrebe barrique z mikulovských hroznů potěší svou vůní po višňovém likéru, ke které se v dochuti přidává čokoláda a vanilka a velmi jemný zemitý tón. Šťavnaté tělo hezky „drží" tříslovina z kvalitních sudů. Delší archivace může být u tohoto vína zajímavým experimentem.

Nastoupenému trendu tleskáme

Jak jsme zmínili na začátku, koncept tří řad se bude dále cizelovat a ročník 2022 by měl opět přinést zajímavá vína. Těšíme se na ně a zároveň budeme rádi sledovat, co dělá čas s jedenadvacítkami. Ochutnat je můžete jednak přímo ve vinařství, kde mají ve všední dny otevřeno, pokud nemáte cestu kolem, můžete využít e-shopu vinařství v Lahvotéce.