Abeceda vína – D: Dao, degoržování, dekantování, dezertní víno, Didiera Dagueneau, dochuť vína, Dominu, Dornfelder nebo Douro.

Dao

Vinařská oblast středního Portugalska, kde se víno pěstuje na 20 000 hektarech vinic, tedy zhruba na stejné ploše jako v ČR. Krajina je tu hornatá, takže vinice jsou většinou rozmístěny na příkrých svazích na typických terasách. Ročně se zde vyrobí 270 000 hl vína, z toho je 90 % červených. Hlavní odrůdou je Touriga Nacional, ze které se vyrábějí vína s vyšším obsahem tříslovin. Dalšími odrůdami pro červená vína jsou Afrocheiro Preto, Tinta Pinheira a Tinta Roriz. Všechna vína oblasti Dao musí obsahovat alespoň 11 % alkoholu.

Degoržování

Jde o proces, při kterém se při výrobě šumivých vín odstraňují kaly vzniklé při druhotném kvašení. Kaly se setřesou k hrdlu lahve, poté se podchladí a jsou po uvolnění zátky odstřeleny. Jako první začala tímto způsobem odstraňovat sedliny slavná šampaňská vdova Madam Cliquot. V roce 1804 navrtala díry do svého stolu a začala do nich ukládat lahve šampaňského dnem vzhůru tak, aby došlo k usazení sedliny. Po několika letech se jí s kolegy podařilo systém odstranění sedliny vypilovat a jejího příkladu následovaly postupně všechny šampaňské domy.

Dekantování

Pojem označuje přelévání vína do karafy, dekanteru či jiné nádoby s cílem oddělit od vína usazeniny, které se v láhvi nashromáždily při delším zrání. Dekantování vína se však provádí i z důvodu tzv. prodýchání vína, díky čemuž víno získá výraznější aromatický charakter, plně se v něm rozvinou jeho aromatické tóny. Většinou se dekantují červená vína, ale u starších bílých vín se dekantace taktéž doporučuje.

Dezertní víno

Víno, do kterého je při výrobě uměle přidáván cukr nebo zahuštěný mošt a líh. Cílem je dosáhnout vyššího alkoholu ve víně. Dezertní vína tedy obsahují 15 – 22 % alkoholu a 50 – 150g cukru v jednom litru vína.

Didieru Dagueneau

Didieru Dagueneau je podle mnohých autorem jedněch z nejlepších Sauvignonů na světě. Vinař, který se stal legendou oblasti Poulily – Furé.  Klíčem k úspěchu jeho vín byla precizní práce ve vinicích v kombinaci s extrémně nízkými výnosy. Odmítal používání herbicidů, pesticidů nebo umělých hnojiv a za svůj přístup získal již v roce 1993 označení biodynamických vinic. Ze 46 vín, který časopis Wine Spectator z produkce Didiera Dagueneau hodnotil, jich hned 31 dosáhlo na minimálně 90 bodů (v rámci 100 bodové škály). Celkem 9 vín se dokonce dostalo nad 95 bodovou hranici, nejlépe z nich dopadla vína Pouilly-Fumé Pur Sang 2005 (97 bodů) a Pouilly-Fumé Silex 2005 (96 bodů). Mezi jeho koníčky patřilo řízení lehkých ultralightů, což se mu nakonec stalo osudným.  Na svůj poslední let se vydal 17. srpna 2008 a jeho letadlo se zřítilo při letu regionem Cognac. Na výrobu vín vinařství teď dohlíží jeho syn Benjamin.

Dochuť vína

Je to, co cítíte po polknutí vína. Jedná se o soubor tónů chuti, které vystoupí až na závěr celkového chuťového vjemu. Podle intenzity dochuti vína se o víně mluví jako o krátkém, středním či dlouhém. Dlouhá  dochuť vína znamená, že tóny chuti v ústech cítíte ještě zhruba sedm vteřin po polknutí.

Domina

Mladá německá odrůda, která byla v roce 1927 vyšlechtěna jako kříženec odrůd Modrý Portugal a Rulandské modré. Do státní odrůdové knihy v České republice byla zapsána teprve v roce 2004. Mladá vína této odrůdy mívají výraznější kyselinku, proto se vyplatí před jejich lahvováním delší ležení v sudech. Barva vín bývá tmavě červená až granátová, ve vůni či chuti lze hledat ostružiny.

Dornfelder

Taktéž německá odrůda, která byla vyšlechtěna roku 1955 v Německu, ve Státním učebním a výzkumném ústavu vinařském ve Weinsbergu křížením odrůd Helfensteiner a Heroldrebe. V Německu je také aktuálně s 8 % vinic druhou nejrozšířenější modrou odrůdou po Rulandském modrém. U nás je Dornfelder v posledních letech stále oblíbenější a vína této odrůdy se v produkci vinařství objevují stále častěji. Aktuálně však dosahuje stále jen asi 0,6 % tuzemských vinic. Typická odrůdová vína jsou tmavě granátová, jemně aromatická, ve vůni mají svěží ovocné tóny, chuť je středně plná až plná podle úrody a technologie.

Douro

Nejslavnější portugalský vinařský region, který leží na severovýchodě země a kde se vyrábí slavná portská vína. Oblast je pojmenována podle řeky, která zde protéká. Počasí je tu pro pěstování révy extrémní, vyznačuje se velmi horkými léty a častými srážkami spojenými s typickými ranními mlhami. V oblasti Douro je rozprostřeno na 33 000 hektarů vinic, na nichž se pěstují zejména odrůdy Tinta Roriz, Touriga Nacional, Tinta Baroca nebo Tinto Cao.  Kromě červených vín se tu vyrábí i bílá vína, zejména z odrůd Malvasia fina, Rabigato nebo Viosinho.  Bílá vína musí zrát minimálně devět měsíců v lahvi, než jdou na trh.  Červená dokonce 18 měsíců.