Grand Prix Vinex 2014: Učební pomůcka k odhalování vad vína
Grand Prix Vinex je akce probíhající na brněnském výstavišti, která své příznivce nutí k intenzivnímu sledování oficiálních zpráv. Poslední roky se totiž veřejná ochutnávka koná pokaždé při jiném veletrhu. Letošní spojení s veletrhem Minerály přineslo příjemně klidné prostředí, ale zároveň rekordní množství vadných vzorků. Ani na vesnických koštech jsem se s něčím podobným v takové míře nesetkal.
Katalog i elektronicky
Soutěž má všechny předpoklady k hladkému průběhu veřejné ochutnávky. Dobré prostory na výstavišti, příjemný termín, účast známých vinařství. Když jsem šel výstavištěm v sobotu ráno, bál jsem se, že bude „narváno", protože hloučky byly celkem početné. K mému překvapení šli všichni za minerály a první zhruba dvě hodiny spolu se mnou degustovala jen zhruba pětice návštěvníků. Počty se zvýšily až s obědem, kdy návštěvníci veletrhu zřejmě přicházeli zapít klobásu...
Příjemný byl „fullservis", na místě byla k dispozici voda, v blízkých stáncích i něco k zakousnutí. Tištěný katalog se seznamem vín za 20 Kč jsem nepořizoval, byl totiž k dispozici v elektronické verzi ještě před výstavou, což velmi oceňuji. Nikoliv proto, že bych „dvacku" nechtěl investovat, ale díky ní jsem na místo přišel už kompletně připraven se seznamem vzorků k ochutnání, navíc v elektronické verzi je pochopitelně snazší hledání (ctrl + F versus ježdění prstem po papíru). V katalogu nechybí ani údaj o zbytkovém cukru, takže můžete pořadí vzorků naplánovat opravdu dokonale. Ochutnávka probíhá za žetony, letos se organizátoři poučili a přírodně sladká vína už stála více než symbolický poplatek v minulých letech. I tak se ale na závěr degustace rozhodně vyplatilo některou z rarit ochutnat.
Zahraničí vedlo, domácí sužovaly vady
S pečlivě připraveným seznamem zhruba čtyřiceti vzorků jsem přišel natěšen na nevšední zážitek. V kategorii suchých vín u mě bodovala hlavně zahraniční vína, tradičně expresivní rakouský veltlín či explozivně ovocný francouzský Sauvignon.
Další nevšední zážitky už měly bohužel spíše negativní význam. Jakmile jsem přešel k polosuchým vzorkům, začalo se dít pro mě něco neuvěřitelného. Když jsem dostal do skleničky první mírně „rozjetý" vzorek, ve kterém byla navíc vada jenom lehce znatelná ve vůni, nevěnoval jsem tomu zvláštní pozornost a skutečnost jsem přešel. Pak ale tyto zkušenosti nabíraly na početnosti a už jsem je oznamoval obsluze. Ze čtyřiceti vzorků ochutnaných vín bylo vadných sedm a to nejen v již otevřených lahvích, ale byly odhaleny obsluhou i v lahvích náhradních. Nejvíce se druhotné kvašení vyřádilo u Košutů, od kterých jsem ochutnal tři vzorky po dvou lahvích, z nichž ani jedna nebyla v pořádku. Postupně jsem se začínal cítit i já čím dál trapněji, že vyřazuji Vinařskému centru podstatnou část vzorků. Tedy alespoň doufám, že je opravdu vyřadili a jen si je neschovali pro ty, kteří se neozvou.
Konečným mým soukromým vítězem bylo opravdu zahraničí. Ke dvěma již jmenovaným vzorkům bych přiřadil výborná vína slovenského vinařství Elesko. Ať už to byl červený Merlot v bariku, polosladký Aurelius nebo nádherná slámová Pálava, vše bylo špičkově udělané. Z tuzemských vinařů jsem mohl pět ódu na Ryzlink rýnský 2012 pozdní sběr od Ing. Kopečka z Valtic a červená vína Merlot a Cabernet Sauvignon od Vinum Moravicum. Celkově jsem tedy z výstaviště odcházel se smíšenými pocity a budu jen doufat, že v příštím ročníku se mé negativní zážitky nebudou opakovat.
Komentáre (1 komentár)
-
baacinka2. 6. 2018 22:53Uvítala bych nějaký článek o vodách ve víně pro začátečníky.
Posledné hodnotenie
Tip na víno ku kúpe u vinára
Ďalšie články z rubriky Reportáže
Kalendár vinárskych akcií
-
29. 10. 2025Degustace a ochutnávkyBrno
-
29. 10. 2025
-
30. 10. 2025Degustace a ochutnávkyPraha
