Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice: Mineralita je jednou z klíčových charakteristik našich vín

Jak široký je aktuálně tým, který se na chodu vinařství podílí? A kdo je vlastně jako enolog podepsaný pod lahvemi, které produkuje vaše vinařství?

Petra Rybyšarová: Specifikem našeho vinařství je, že řadu postupů při péči o révu i výrobě vína stále děláme tradičně, a tudíž z velké části ručně. O vinice se tak celoročně stará tým třinácti lidí, ty navíc v klíčových částech roku, jako jsou období zelených prací a sklizeň hroznů, doplňují sezónní pracovníci. Výrobu vína, lahvování a expedici má ve vinařství na starosti tým čtyř lidí. Směr, jak jsou naše vína vyráběna, určuje přímo ředitelka vinařství Ing. Hana Líbalová.

Byli jsme na fotogenické vinici Sovice a viděli i její pokračování Labské vinice, Kochov. Jakou celkovou rozlohu aktuálně obděláváte a v jakém režimu na vinicích hospodaříte?

Hana Líbalová: Hospodaříme na 69 hektarech vinic umístěných souvisle v jednom pruhu, který lemuje meandr řeky Labe. Právě z vinice Sovice pocházejí naše nejlepší vína. Je to lokalita, která byla, jak dokládají dobové prameny, využívána jako vinice již v raném středověku. V loňském roce jsme přešli do systému integrované produkce.

Orientace vinic je postupně od jihozápadní po jihovýchodní. Mění se nějak i jejich podloží?

HL: Podloží a půdy na jednotlivých viničních tratích se značně liší. Složení půd přechází od jílovitohlinité na Sovici přes hnědozem po písčitohlinité výsušné půdy na Labských vinicích. Jednotícím prvkem našich vinic je tak blízkost řeky Labe. Řeka se po většinu roku spolu s Českým Středohořím podílí na vytváření srážkového stínu, na podzim ale vrací ve formě ranních mlh v tomto období tolik potřebnou vláhu do vinic.

Jako geologický laik bych od pohledu řekl, že opuka je taková břidlice „řízlá" vápencem. Z čehož bych vyvodil, že dodává vínu mineralitu, zároveň bude půda dobře výhřevná. Jsem zcela mimo, nebo bychom mohli toto podloží opravdu přirovnat ke spojení Mosely a Burgundska? Jaké vlastnosti propůjčuje vínům?

HL: S mineralitou máte pravdu. Právě mineralita je jednou z klíčových charakteristik našich vín – v chuti se projevuje buď lehkou hořčinkou, nebo slanou dochutí. Na Sovici je ale opuka kombinovaná s jílovitou půdou, která je sama o sobě spíše chladivá. O klasické výhřevnosti tu tedy nelze mluvit.
V obou zmiňovaných vinařských oblastech byste našel jisté paralely – u Mosely je to stejné geografické pásmo a hlavně blízkost řeky a s ní spojený efekt ranních mlh, o kterém jsme mluvili před chvílí. Část vinic v Burgunsku je pak také na těžkých jílovitých půdách a daří se tam pinotovým odrůdám. Sama bych se ale do srovnání našich vinic s těmito vinařskými oblastmi nikdy nepouštěla.

Už po prvním ochutnání vašich vín mě překvapila kvalita těch červených, jakou jsem v takto severních polohách nečekal. Jaké jsou výnosy na hlavu u modrých odrůd a je zde potřeba nějaká větší redukce? Jak k červeným vínům přistupujete ve sklepě?

HL: Lobkowiczké zámecké vinařství je dlouhodobě vyhlášené právě pro svá červená vína. Ve výsadbě máme přibližně 50 procent modrých odrůd. Redukci hroznů děláme pouze výjimečně, hlavně u mladých vinic. I tak se výnos na modrých odrůdách drží v rozmezí 0,6 až 2 kilogramy na keř. Vyšší násadu mají mladší výsadby, nižší ty starší. Nejstarší vinice je v současnosti Svatovavřinecké na Sovici, které bylo vysazeno roku 1963.
Kromě kvality révy specifickou chuť našich červených vín ovlivňuje i postup jejich zpracování. Stále totiž dodržujeme tradiční více oxidativní postup jejich výroby. Rozemleté hrozny spontánně kvasí v otevřených kádích o obsahu 100 až 200 hektolitrů. Po celou dobu fermentace, která obvykle trvá sedm až 14 dní, ale může trvat až měsíc, je několikrát denně ručně ponořován matolinový klobouk. Tento postup dodnes najdete u malovinařů, ale začínají se k němu u některých odrůd vracet i větší vinařství. U nás je unikátní to, že takto zpracováváme celou produkci modrých hroznů. Po dokončení procesu fermentace se mošt převeze do sklepa, kde se dále školí a zraje výhradně ve starých dubových sudech.

Mám zakořeněné z Moravy, že ročník 2014 byl co se týče červených katastrofální. Vaše pinoty jsou nicméně krásnými víny. Jak proběhl ročník 2014 v Čechách, jaké jsou červené „čtrnáctky"?

HL: Ročník 2014 byl i v Čechách problematický, ale postihl především bílá vína. Pro modré hrozny bych naopak tento ročník velmi dobrý, o čemž svědčí i dva výběry z hroznů, které jsme v tomto roce připravili z odrůd Pinot Noir a Svatovavřinecké.

Úspěchů jste dosáhli s odrůdou Fratava, novošlechtěncem, který se jako jeden z mála u nás vyskytuje více v Čechách než na Moravě. Proč jste vsadili na tuto odrůdu a co ji předurčuje k tak dobrým výsledkům v Čechách?

HL: Tato odrůda nám byla doporučena panem profesorem Krausem. Později raší, a je tedy více odolná mrazům. Je to odrůda vyšlechtěná panem Glosem z Moravské Nové Vsi a je křížencem Frankovky a Svatovavřineckého. Do odrůdové knihy byla zařazena v roce 2008. Na Moravě se ale již dávno pěstuje stejný kříženec André a Zweigeltrebe, který má otočené rodiče. Proto je zřejmě větší plocha Fratavy u nás v Čechách než na Moravě.

Součástí nabídky jsou i sekty kvašené v lahvi. Všechny práce na sektech děláte přímo ve vinařství, anebo pro finální fáze využíváte někoho jiného?

PR: Sekty jsou relativní novinkou našeho vinařství – první sekt jsme vyrobili na Vánoce v roce 2014. Většina procesu výroby – příprava vína, stáčení, zátkování a mnohaměsíční zrání – probíhá u nás ve sklepě. Samotné dokončení pro nás dělá pan Petrák v Kobylí. Naše produkce sektů není tak velká, aby opodstatnila náročnou technologii.

Jak vás napadla myšlenka vyrábět červený sekt, který je i v našich končinách celkem raritní záležitostí?

PR: Pinot Noir je jednou z dlouhodobě stěžejních odrůd našeho vinařství, a to proto, že se této odrůdě na našich vinicích daří velmi dobře a vznikají z ní zajímavá vína. Je to právě tato odrůda, kterou používáme k hledání nových cest u červených vín. Tak vznikl červený sekt, který si již za necelé tři roky, kdy je součástí naší nabídky, našel svou stabilní klientelu. Je to opět Pinot Noir, který jsme si vybrali k přípravě malé dávky vína ze sklizně 2015, kterou jsme připravili zcela přirozeně a bezzásahově a ve sklepě čeká v ex-barrique sudech na stočení a uvedení na trh letos na jaře.

Jaká budou vína ročníku 2016 a kdy je můžeme v nabídce očekávat?

HL: Rok 2016 byl skvělý na vinici. Urodily se krásné, zdravé hrozny a byl jich dostatek. Nicméně výkyvy počasí, které byly v průběhu roku značné, si teď vybírají svou daň ve sklepě. Jsou to vína, které není úplně jednoduché „zkrotit". Rozhodně se ale můžete těšit na velmi zajímavá vína. První bílá chystáme do nabídky na přelomu dubna a května. Můžeme vás nalákat například na polosuché Sylvánské zelené nebo velmi odrůdový suchý Muškát Ottonel.

Zaujal vás rozhovor? Podívejte se na profil vinařství a hodnocení vín.