Malverina: Odrůda s potenciálem v ekologickém vinohradnictví nabízí příjemně pitelná vína

Malverina je tuzemská interspecifická bílá moštová odrůda. Byla vyšlechtěna skupinou šlechtitelů Milošem Michlovským, Františkem Mádlem, Vilémem Krausem, Lubomírem Glosem a Vlastimilem Peřinouv Lednici, v Břeclavi a v Perné. Jedná se o křížence odrůd Rakiš (Villard blanc x Veltlínské červené rané) a Merlan (Merlot x Seibel).

Odrůda Rakiš byla využita také při šlechtění odrůd Savilon a Vesna, Merlan zase například při šlechtění odrůd Cerason, Kofranka, Laurot a dalších.

Malverina patří do skupiny PIWI odrůd (z německého „pilzwiderstandsfähige Rebsorten“ = odrůdy révy odolné vůči plísním), které jsou odolné proti napadení houbovými chorobami. Z tohoto důvodu je doporučována pro ekologické vinohradnictví a integrovanou produkci hroznů. Odrůda je středně odolná proti poškození mrazy, odolnost k plísni révy i padlí je dobrá. Nejlépe se hodí do dobrých poloh s hlinitopísčitou nebo písčitou, živinami bohatou půdou. Bobule hroznů jsou malé, kulaté a mají šedočervenavou slupku. Sklizňová zralost začíná v první polovině října. Výnos je pravidelný a středně vysoký.

„Při sběru se řídíme podle pH a celkových kyselin, což je alfou a omegou výroby vín. Malverina je každoročně v přívlastku, sbírá se pozdně, protože její zdravotní stav je vždy skvělý a na keři vydrží. Jediné mínus je nutnost regulace násady hroznů, pokud máte v plánu vyrábět vysoce jakostní víno,” zmínil se Štěpán Maňák, v jehož širokém portfoliu odrůd je i Malverina.

Charakteristika vín odrůdy Malverina

Víno má zelenožlutou až slámově žlutou barvu, je středně plné až plné, obsah kyselin je středně vysoký. Ve vůni a chuti vína se objevují tóny domácího ovoce – jablka, hrušky, kdoule, doplňované výraznými květinovými podtóny nebo jemnými kořenitými tóny skořice, případně lékořice. Ve starších vínech z dobrých ročníků se objevuje chlebovina. V aromaticky nevyzrálých hroznech se mohou objevit „zelené” tóny. Víno je vhodné do různých cuvée, kterým propůjčuje ovocnost a kořenitost.

„Zda dokáže konkurovat tradičním odrůdám, bych si dnes netroufl tvrdit, jejich kořeny jsou velmi hluboko. Prvotním krokem k lepším výsledkům tak bude zestárnutí keřů ve výsadbách Malveriny. Zatím jsou stále mladé a je potřeba, aby se umírnila plodnost a zmenšila se velikost bobulí, tím získáme vyšší extrakty. Je potřeba experimentovat v blendech nebo také se dřevem a vyhodnocovat jednotlivé výsledky co a jak se pro tuto odrůdu hodí,” myslí si Štěpán Maňák.

Malverina je slavnější na Moravě, najde se ale i v Čechách

Do Státní odrůdové knihy byla Malverina zapsána v roce 2001 a od té doby se její výsadba postupně mírně zvyšuje. Aktuálně se v České republice pěstuje na 13,4 hektarech. I mezi samotnými PIWI odrůdami tak jde jen o zlomek plochy, mezi všemi bílými odrůdami je to pouhá desetina procenta.

Celkem pochopitelně je v naší databázi nejvíce zastoupena z produkce Vinselektu Michlovský. Právě Miloš Michlovský je aktuálně jejím oficiálním udržovatelem v ČR a držitelem šlechtitelských práv. V začátcích Salonu vín, konkrétně v roce 2006, bylo také jeho víno z Malveriny součástí valtické expozice, od té doby se ale žádné další neprosadilo.

Nejčastěji na Malverinu narazíte u vinařů z Rakvic a to přímo z rakvických vinic nebo z nedalekých Přítluk. Na Velkopavlovicku má dále Malverinu vysazenu například Marek Štýbl v Křepicích, jehož hrozny se často objevují i ve vínech jiných vinařů. Pavlovín má aktuálně Malverinu z Klobouk u Brna.

Na Slovácku je s ní úspěšný Václav Šalša, který ji pěstuje v Čeložnici u Kyjova, či známé vinařství Víno Hruška z Blatničky. Štěpán Maňák ji má vysázenu na známé trati Fěruňk v domovských Žádovicích a ročník 2019 mu už přinesl i velkou zlatou medaili v Národní soutěži vín. „V roce 2015 jsem při rozhodování, co do nových výsadeb vinic, viděl budoucnost právě v PIWI odrůdách, kterých máme dnes již zhruba 7 hektarů. Malverina rozhodně nemohla mezi nimi chybět. Máme už zákazníky, co si vyloženě o Malverinu řeknou a vrací se pro ni čím dál častěji. Ale pro ty, kteří ji ještě moc neznají, máme na řízených degustacích v našem novém prostoru vinařství nachystané i nějaké počtení o PIWI odrůdách a tím pádem i o Malverině. Osvěta je vždy potřeba,” doplňuje Štěpán Maňák.

Malverina se objevuje i na Mikulovsku. Tady s ní pochopitelně experimentuje Vinselekt Michlovský, ale dlouhou tradici s ní má i Vinařství Červinka z Horních Věstonic, které s ní začínalo ještě v dobách, kdy působilo v rámci družstva ZMIKO. Ve vinohradě v Lednici ji má i další z jejích původních šlechtitelů Vlastimil Peřina a ze zdejších hroznů tratě Ve Starých se dostala například až do vína pavlovského Sklepa No. 58.

A zatímco o Znojemsku a jeho spojení s Malverinou nemáme v databázi žádné záznamy, o něco bohatší jsou ty s víny z Čech. A to jak z litoměřické, tak i z mělnické podoblasti. Zajímavostí je, že Malverina je také podstatnou součástí městské vinice na svahu vrchu Větruše v Ústí nad Labem.

Mnohostranné využití s pokrmy

Vzhledem ke svému celkem neutrálnímu charakteru, nenarušují mladá vína z Malveriny chuť jemných jídel a najdou tak široké uplatnění při párování. Vhodná jsou k pokrmům z králíka, k drůbeži, studeným předkrmům a smetanovým omáčkám. Vyzrálejší a kořenitější vína si dobře poradí i s vepřovým masem, drůbežími paštikami, kořenitým jídlem a tučnými sýry.

Chutnali jste někdy víno z této odrůdy? Podělte se o vaše zkušenosti v komentářích.