Sklenice na víno – nejdůležitější nástroj vínomilce i profesionála

Hlavně čirost!

U sklenice na víno je důležitá hlavně její čirost, aby bylo možné podrobně si víno prohlédnout. Tedy žádné broušené tělo či sklo malované nebo s reklamami vinařských institucí a akcí. To všechno ruší požitek z vína. Když si navíc víno užíváte ve společnosti, chcete mít sklo trochu reprezentativnější úrovně. Všichni u stolu, kteří pijí stejné víno, by měli dostat stejnou sklenici. Pokud jde o opravdu nárazovou hromadnější akci a tolik stejných sklenic nemáte, měly by být alespoň co nejpodobnější.

Sklenice by měla mít nožku, aby se vám dobře držela a mohli jste s vínem manipulovat. Sklenici na víno nikdy nedržíme přímo za kalich. Výjimkou je úmyslné zvýšení teploty vína v případě, že je víno podchlazené. Pak si sklenici za kalich vezmeme krátce do dlaní. Důvodem, proč po tělu sklenice „nešmatláme", není jen nežádoucí zvyšování teploty vína, ale i nepříjemné otisky, které zanechávají ruce na sklenici a tím snižují její čirost. Dívat se na víno přes osahanou sklenici není opravdu žádný povznášející zážitek. A ač to může znít nepravděpodobně, vězte, že z rukou na skle ulpívají i pachové stopy, které následně mohou uškodit dojmu z vína. Snažte se tuto poučku zapamatovat, protože nejvíce o vašem vztahu k vínu vypovídá to, jak se chováte ke své sklenici.

Základní výbava vínomilce

Šíře typů a finanční náročnost domácího skla by měly zhruba odpovídat tomu, jaká vína a jak často konzumujete. Na nejlevnější supermarketová vína nepotřebujete žádný přehnaný arzenál, naopak pít špičkové víno za pětistovku ze sklenice OIV či „hořčičáku" je velká škoda. Je skvělé, že v dnešní době jsou možnosti takřka nepřeberné. A dobře se prosazují sklenice univerzální, které vám poslouží prakticky na všechny typy vín.

Ideálním kompromisem jsou tulipánové sklenice o objemu alespoň 400 ml, ty budou dobře použitelné pro všechny typy vín. Toho čísla se nebojte, nezapomeňte, že do sklenice vždy naléváme maximálně třetinu objemu, ale většinou mnohem méně. Máte tak dostatek prostoru s vínem manipulovat a víno zase může dostatečně dýchat. Divili byste se, ale i mladá lehčí vína se dokáží ve velké sklenici prosadit. A pokud nikoliv, nebývá to chyba sklenice. ;-) Čím lehčí a tenčí sklo, tím je zážitek z vína větší. Mezi vámi a tekutinou je totiž tím méně materiálu a mnohdy máte pocit, že víno k vám proudí ze vzduchu přímo na jazyk.

Čím rozšiřovat arzenál

Pokud si často užíváte víno sami nebo ve dvou a rádi nad ním dumáte, je vhodné si sortiment sklenic rozšířit. Vycházejte přitom z toho, jaké typy vín jak často pijete. Ani tady ale nemusíte investovat do každého typu sklenice, mnohé mají velmi podobné parametry.

Nejmenší sklenici, která může být uzavřenější, nicméně o objemu minimálně 350 ml, si můžete ponechat na vína bílá z nerezu, aromatických i méně aromatických odrůd a také na sekty. Ostatně více o sektech jsme v závěru roku psali v samostatném článku. Tyto sklenice se dají využít i pro lehká mladší červená vína.

Strukturovaná „větší" červená chtějí i větší sklenici o objemu alespoň 500 ml. Sklenice na červené bývají o něco širší, aby měla hladina vína větší plochu. A bývají i vyšší, abyste nad touto hladinou měli nos výše. Tvar sklenice totiž ovlivňuje proudění výparů a při pití také tekutinu navádí různým směrem do vašich úst. Je to velká alchymie, která navíc může u každého jedince fungovat trochu jinak.

Na většinu červených vín si vystačíte s klasickým tulipánovitým tvarem sklenice, pokud ale máte zálibu v odrůdě Pinot noir, pro tu se hodí ještě úplně jiná, tzv. balónovitá. Jde o největší sklenice s objemem minimálně 600 ml, ale často i vyšším, než je celá lahev. Stejná výrazně baňatá sklenice pak může posloužit i pro vína bílých (především burgundských) odrůd, která jsou více ovlivněna dřevem.

Dejte na osobní zkušenosti a pocity z vína

Pokud jste ještě nikdy nepili víno z ručně foukaného skla, určitě vám tento zážitek doporučujeme. Vezmete-li do rukou velmi lehkou a tenkou sklenici, budete mít z vína zcela jiný pocit, než když jej budete pít ze sklenice hrubé a tlusté. Výběru a nákupu sklenic na víno věnujte nejvyšší možnou pozornost a nebojte se vyšších investic. Protože má ale každý vnímání trochu jiné, před pořízením jakéhokoliv drahého skla je lepší si jej při nějaké akci osobně vyzkoušet. Jen tak budete vědět, zda zrovna tento tvar vašemu nosu a ústům vyhovuje nejvíce.

Hromadí-li se vám doma sklenice z různých akcí, které nejsou k vychutnání vína příliš vhodné, můžete je využít jinak. Malé standardizované univerzální sklenice typu OIV, které se v minulosti prosazovaly nejvíce, například dobře poslouží při degustaci koňaků, armaňaků či brendy (zkrátka ovocných pálenek s výraznějším dřevem) nebo například rumů. Větší sklenice pak můžeme použít třeba na pivní speciály.

Jak sklenice udržovat

Sklenice na víno jsou pro vínomilce hýčkaným klenotem, který potřebuje péči. Především co nejdříve po použití je dobré vypláchnout sklenici teplou vodou, aby se zbytky vína ve sklenici neusazovaly. Pokud ale máte opravdu tvrdou vodu, je pro vás mnohdy horší právě její dlouhodobé působení (zaschlý vodní kámen způsobuje mapy), než zaschlé víno. Orientujte se tedy podle svých vlastních zkušeností. Odstranění usazenin včetně vodního kamene pomůže například použití octa. Nemusíte se bát kontaminace aromatickými látkami, ocet je látka výrazně těkavá a jeho aroma rychle vyprchá. Při plné očistě sklenic naopak nepoužívejte čisticí prostředky s výraznou vůní (ta hned tak nezmizí), měla by stačit čistá voda, případně mýdlová bez vůně.

Problematičtější je vysušení sklenic. Při ideální tvrdosti vody by se měly vysušit na vzduchu, ale domácnosti s hodně tvrdou vodou se bohužel bez utěrky neobejdou. V tom případě je potřeba udržovat utěrku naprosto čistou a často měnit. Používejte materiál, který co nejméně pouští vlákna. Při leštění tenkostěnných skleniček je nikdy nedržte jednou rukou za stopku a druhou za kalich, můžete je tím „ukroutit". Při leštění kalichu jej jednou rukou v utěrce obejměte a druhou můžete použít na vysušení vnitřku.

Ideální skladování sklenic je zavěsit je ve svislé poloze nožkou nahoru v prostoru bez výrazných pachů, tedy raději ne v kuchyni. Tomu se ale jen zřídka přiblížíme. Před dalším použitím sklenice proto nejprve opět lehce propláchneme vodou a zkontrolujeme i čichem, zda se v nich neusadily aromatické látky z vnějšího prostředí (často povrchové úpravy polic, lepidla nábytku) nebo prach. Abyste měli jistotu, že víno nebude nijak ovlivněno, je dobré malou dávku vína obětovat na tzv. zavínění sklenice. Tu opláchneme zevnitř velmi malým množstvím vína a toto potom vylejeme do odlivky.

Užitečné odkazy:

Uchovejte si dojmy z degustovaných vín – pište si poznámky
Degustace vína: Nevhodné prostředí vám degustaci pokazí
Degustace vína: Barva vína vás naladí
Degustace vína: Vůně vína rozvíjí vaši fantazii
Degustace vína: Popis chuti vína vyžaduje zapojení více smyslů
Degustace vína: Forma a obsah hodnocení
Degustace vína: Hodnocení pomocí stobodové tabulky
Jak se vyznat ve víně a třeba se i stát znalcem vín? Nepřestávejte ochutnávat!
Jak skladovat sekt, otevřít jej a jaké použít sklenice?