Vinařství u svatého Martina: Bílá vína zrající na sudu musíme lidi nejprve naučit pít

Skoro bych řekl, že asi nejde se narodit v Bílovicích se jménem Osička a nebýt vinařem. Byla i vaše cesta k vinaření předem daná už od dětství?

Asi ano. Vinařit začal otec Václav někdy kolem roku 1965. Byla to doba, kdy mohl každý člověk ve Velkých Bílovicích mít jenom deset arů vinohradu, takže to bylo vinaření opravdu jenom pro zábavu. Já jsem samozřejmě chodil od nějakých deseti roků pomáhat do vinohradu a později i trošku koštovat. Vinařit s otcem jsem začal hned po vojně v roce 1992. Moje první víno, co jsem vyrobil sám, bylo o rok později. No a povedlo se, tak jsem potom začal přebírat výrobu vína já a otec mi pomáhal.

Jak to bylo s názvem vinařství? Předpokládám, že původně to byl jen Radim Osička a až posléze dostalo jméno po náměstíčku.

Oficiálně vinařit jsme začali v roce 1997, to bylo standardně na fyzickou osobu. Název rodinné vinařství Radim Osička jsem začal oficiálně používat od roku 2007. Jméno Osička k Velkým Bílovicím patří, ale nebylo by dobré, abychom většina byli jako „vinařství Osička". Současný název používáme od roku 2014 a opravdu vychází z polohy vinařství na náměstí sv. Martina.

Až do loňska jste vinařil ve skromnějších podmínkách. Menší šarže vznikaly povětšinou v plastových nádobách s obtížnou možností například řízení teploty. Přesto jste získával zajímavá ocenění. Nehrozí se zvětšením objemu výroby nějaký pokles kvality?

Je to hlavně o penězích. Budujeme vinařství postupně, aby to člověk ukočíroval finančně. Každé ocenění potěší, protože vinařů je poměrně hodně a prosadit se je těžké. Současná produkce vinařství je asi 30 000 lahví. Samozřejmě chceme být na trhu úspěšní, takže vizí je postupně ji navyšovat, ale důležitá musí být kvalita, nechceme to hnát jen do kvantity. Já doufám, že kvalitu udržíme minimálně jako doposud, ale chtěli bychom jít dál a zkoušet zase nějaké nové věci.

V souvislosti se jménem vinařství je paradoxem, že se ve vašem sortimentu standardně neobjevují Svatomartinská vína. Přitom rané odrůdy máte v nabídce a s mladým růžovým Portugalem jste obdrželi pěkné body na Jarovínu. Nebylo by pro vás svatomartinské obchodně zajímavé?

Svatomartinská vína jsme do letošního roku nedělali, protože na to musíte mít odbyt. Pokud nemáte nasmlouvané odběratele, je problém, co s neprodanými víny. Letos už ale chceme nějaká Svatomartinská vína vyrobit.

Máte nějaký soukromý archiv svých vín? Tušíte, jak mohou stárnout? Zajímal by mě potenciál některých červených vín či vašich pověstných neuburgů.

Nejlepší víno je to prodané a ještě zákazník spokojený (úsměv). Archivace vín u nás ve vinařství není příliš reálná, do současné doby byly šarže malé, a tak nám toho moc k archivování nezbylo. Já doporučuji archivovat vína bílá maximálně tři roky, pokud zrálo v sudu, tak pět až sedm let. Červené do deseti let.

Zmínil jsem vaše Neuburské, se kterým jste loni dosáhli největších úspěchů. Čím si to vysvětlujete?

Já myslím, že Neuburg je výborná odrůda. Když s ním člověk pracuje a trošku redukuje výnos, dají se z něj udělat pěkná vína.

Je to už hodně mizející odrůda, jak se vám s ní ve vinici pracuje? Budeme se s ní ve vaší nabídce setkávat i nadále?

To si nemyslím, že tato odrůda mizí. Ve Velkých Bílovicích se začíná hodně vracet a hodně vinařů ji vysazuje. Je trošku náročnější na obdělávání, ale jak se říká, co se špatně obdělává, tak se dobře pije (úsměv).

U Chardonnay se začínáte přiklánět k mírnému využití dřeva. Jak moc aktuálně pracujete u jednotlivých vín se dřevem a jaké jsou v tomto směru plány do budoucna?

To jsou ty nové směry, kterými bych se chtěl vydat. Strašně mě začínají bavit odrůdy, které dobře zrají na dřevě. Mezi nimi Chardonnay je ta nejdůležitější. Naše bílá vína ve většině případů zrají v plastu nebo nerezi a malá část v dřevěných sudech, ale jenom dvě až tři šarže. Zatím více bílých na sudech neděláme, nejdříve k nim musejí najít cestu zákazníci. Musíme lidi naučit je pít (úsměv). Červená vína u nás v drtivé většině zrají v barikových sudech, pouze Dornfelder zraje v nerezi, abychom zachovali ovocitost této odrůdy.

Do jakého vína v současnosti vkládáte největší naděje? Které by se letos mohlo stát tím úplně nejúspěšnějším?

Letos nemám žádného výrazného favorita. Hlavně je to o tom, že budeme rádi, když se budou vína líbit zákazníkům a oni si mezi nimi vyberou svého favorita.

Zaujal vás rozhovor? Podívejte se na profil vinařství a hodnocení vín.

Fotografie facebook vinařství (@vinarstviusvatehomartina)