Výstava Národní soutěže vín v Bzenci 2024: Páteční komorní atmosféra, výborná organizace a nešťastné žetony

Dvoudenní výstava součástí slavností

Výstava je oficiálně součástí slavností vinobraní v Bzenci, čemuž se částečně přizpůsobuje i její dvoudenní program. Na rozdíl od vinobraní mikulovského ale za návštěvu bzenecké výstavy nemusíte platit žádné vstupné. Prostorný stan s veškerým vybavením a dostatkem míst k sezení je totiž umístěn na ploše před budovou Zámeckého vinařství Bzenec a od hlavního centra slavností je tak oddělen.

Ačkoliv návštěvník může mezi hlavním programem vinobraní na náměstí a výstavou „přebíhat", není to nutné, protože na výstavě najde vše potřebné. Od základu, který představují vyplachovačky na sklenice, balená voda, skvělé sociální zařízení v budově vinařství, až po nástavbu ve formě možností občerstvení a vystoupení cimbálové muziky po oba dny. Velkorysá je doba fungování. V pátek lze vína ochutnávat od šestnácté hodiny až do jedné hodiny po půlnoci. Druhý den pak tento skoromaraton pokračuje v době 11 – 22 hodin.

V pátek v podvečer, kdy jsme byli na akci přítomni, vládla až komorní atmosféra. Zejména zpočátku se stan plnil jen velmi pomalu a vína degustovala zhruba desítka zájemců. Větší provoz panoval po setmění, ale ani tehdy nedosahoval počet lidí poloviny kapacity stanu a u pultů se netvořily žádné fronty. Podle všech ohlasů bývá ale v sobotu návštěvníků mnohem více, pokud si tedy chcete užít klidnou degustaci a máte v pátek odpoledne čas, zvolte spíše tento termín.

Vzorky za žetony

Můžeme jen spekulovat, že převážně dlouhá doba ochutnávání stojí za rozhodnutím jeho zpoplatnění formou žetonů. Je jasné, že pokud by někdo zvládnul ochutnávat celý čas stovky vzorků (v nabídce jich bylo 739), pořadatelům by se zavedení paušálního vstupného nevyplatilo. Na druhé straně takové supermany bychom asi těžko hledali. Schůdnou cestou by myslím bylo i omezení platnosti ochutnávání například na konkrétní den. Pak už by případný paušál kolem 500 – 700 Kč myslím dával smysl i pořadatelům a také vínomilcům, kteří touží vína ze Slovácka opravdu důkladně ochutnat.

Možná tento fakt málo zdůrazňuji, ale možnost placení jednotlivých vzorků jako jediná forma ochutnávání naprosto mění rozhodování, co a kolik toho návštěvník ochutná a má tak výrazný podíl na celkovém dojmu, který si z výstavy odnáší o kvalitě vín dané podoblasti. Na tento dojem má pak nemalý vliv odborná porota při hodnocení. Návštěvník totiž platí za vzorky podle toho, jak v něm byly úspěšné. Může tak mít naprosto odlišné pocity od zúčastněných vinařů. Zatímco vinař může být z nižšího hodnocení vína naštvaný, návštěvník, který za kvalitní víno zaplatí méně peněz, bude naopak nadšený. Na druhou stranu od vína s velkou zlatou medailí, za které utratí financí mnohem více, musí také mít mnohem větší očekávání, která vždy naplnění nedojdou.

Systém placení byl v Bzenci trochu složitější, ale smysluplný. Lišil se totiž nejen podle hodnocení, ale i kategorií. Za půl deci klasických vín se platilo od 10 do 30 Kč, za sladká od 20 do 50 Kč a za sekty 20 – 30 Kč. Nákup jak sklenice, tak i katalogu byl dobrovolný. Velkou pochvalu zasluhuje zveřejnění katalogu v elektronické podobě na stránkách pořadatele, člověk tak mohl přijet z domu plně vybaven vším potřebným.

Pár tipů na pěkná vína

Standardně bychom tento oddíl u akce s placenými vzorky již nezařazovali, pořadatelé nám ale vyšli vstříc a volnou degustaci nám umožnili, rádi vám tedy své dojmy z ochutnaných vín předáme. Protože každý rok smutníme z toho, že nám nezbývá dostatek času na červená vína, letos jsme jimi začali a časově jim věnovali opravdu polovinu vymezeného času na degustaci. I proto jsme se naopak u bílých omezili jen na určité odrůdy, zejména takové, které figurují v našich redakčních testech. Celkem jsme za zhruba čtyři hodiny prošli přes šedesát vzorků.

• Velmi nadstandardní kvalitou oplývaly Modré Portugaly. Odrůda, kterou bychom běžně přešli bez povšimnutí, tu měla totiž silné zastoupení úspěšných vín i z jiných soutěží. Portugal Vinného domu se třeba pyšní velkou zlatou z Krále vín. Svým lehčím charakterem a nižší barvou připomíná spíše Rulandské modré, naslepo by i díky vysoké kvalitě Portugal asi málokdo hádal. Výbornou ukázkou byl také Portugal Vitisu s o něco výraznější tříslovinou. Strukturou by vybízel k delší archivaci, ale vůně zpočátku nebyla zcela čistá. Vzhledem k ochutnávání hned na začátku po otevření a tomu, že v prázdné sklenici už bylo korektní, je ale pravděpodobné, že se dá snadno vyvětrat.

• Dalším překvapením bylo Svatovavřinecké od Blatelu. Výraznější projevy sladkého dřeva, než na jaké jsme u této odrůdy zvyklí, mi připomněly některé rezervy z Rakouska. Na ročník poměrně výrazná, ještě jakoby neuhlazená, tříslovina a šťavnatost dávala vínu mladistvý dojem.

• Velmi překvapil počet Rulandských modrých, což byla výrazně nejzastoupenější odrůda červených vín. Bohužel se zároveň ukázalo, jak je tato disciplína složitá, protože na rozdíl od loňského roku mnoho špičkových vín neukázala. Šťavnatý, frankovkově peckovinový kompot byl příjemný v ročníku 2022 Maláníka-Osičky, naopak o rok starší Vitis představil zajímavou kompozici kandovaných jahod v mléčné čokoládě. Pinot 2021 z vinařství Rochůz potřeboval trochu času, než se objevily tóny lesního ovoce a marmelád. Bodoval zejména výborně zapracovanou tříslovinou a velmi dlouhou dochutí.

• Z předchozích let jsme velmi sázeli na Merloty. Ještě hodně mladě působí ročník 2021 od Kněží hory, kde ještě dřevo projevu spíše dominuje, ale spoléháme na zářnou budoucnost. To Merlot 2022 Blatelu už je nyní skvěle pitelný a osloví nemalý okruh vínomilců výraznými kabernetovými tóny ostružin a sladkého koření. Na pomyslný vrchol bychom tu posadili 2022 vinařství Beneš z Hrušek, skvěle šťavnaté, strukturované víno s harmonickým projevem ovocitosti i ušlechtilého dřeva.

• U bílých vín jsme nakonec dali prostor i několika Ryzlinkům vlašským a určitě jsme toho nelitovali. Našla se zde krásně botrytická vína. To od Josefa Dufka překvapilo opravdu typickou vůní hrozinek a houbovinky, přitom v chuti bylo naprosto suché. Zámecké vinařství Bzenec u své 2022 přidalo o něco cukru, ale také výraznější květinovou linku a intenzivnější aromatiku v chuti.

• V Rulandském bílém tradičně uspěly terroirové Klínky tentokrát s ročníkem 2022 se super kyselinkou, mineralitou a intenzivní ovocností. Na nose ještě trochu uzavřené, ale v chuti plnější a dlouhé s vjemy žlutého ovoce se prezentoval Austerlitz 2021 Spielbergu a ještě velmi mladě působící se štíhlejším tělem bariková varianta terroirových Klínků 2021. Zaslouženým vrcholem je ale reserva Milana Vašíčka. Plné, vrstevnaté a dlouhé s nevtíravým dotekem dřeva a dominantní ovocností tropického a sušeného ovoce.

• U Ryzlinků rýnských člověk mohl zůstat od začátku do konce, nabízelo se jich opravdu velké množství. Rádi jsme vyzkoušeli mladý ročník Podkovného od Vitisu, který je poprvé zcela suchý, aktuálně spíše s projevy bílých květů a vnímáme v něm velký potenciál. Samozřejmě špičkové jsou i tentokrát Klínky 2022, i když i ty mají ještě spoustu času a působí možná až příliš mladě. Naopak v nejlepší kondici se ukázal 2022 vinařství Bunža. Nasládlý a přesto harmonický s výraznými citrusy a začínajícím petrolejem. Úplně jiný projev má pochopitelně Maturi z Vinařství Pod Nechory. Vážné víno s výraznou kyselinkou osloví milovníky dřeva, které je v něm více než patrné.

Aby se akce ještě více přiblížila dokonalosti, přivítali bychom vyřešení možnosti nějakého paušálu pro zkoumavé vínomilce. Jinak ji můžeme doporučit větším skupinkám, které si budou moci vzorky mezi sebou dobře přerozdělovat nebo takovým návštěvníkům, kteří přijedou jen na pár skleniček v rámci vinobraní. Ve společnosti tolika slováckých vín by to ale byla škoda.

Užitečné odkazy

Článek s výsledky Národní soutěže vín – slovácké podoblasti 2024