Dobrá vína, která stojí za ochutnání: Vína tří barev z modrých hroznů
Minulý týden přišla pořádná smršť hodnocení. Trochu netradičně jsme z nich vybrali sice tři vína z modrých hroznů, ale každé vyrobené jinou technologií a spadající do jiné „barevné" kategorie vín.
Tip čtenářů – SubColle Pinot noir klaret 2014 zemské víno, Wilomenna Vinařství Pod Chlumem
U prvního vína budeme mít problém se na kategorii vůbec shodnout. Označení „klaret" je totiž tuzemským „výmyslem" a ve světě označuje úplně jiný styl vín. Technologie výroby i barva našich klaretů je naopak pěkně obsažena v originálním mezinárodním názvu „blanc de noirs", nebo-li doslova „bílé z černých".
Modré hrozny jsou hned po sběru lisovány (případně ani to ne, pokud jde o samotok) a neprobíhá nakvášení slupek, aby se do výsledného vína dostalo co nejméně barviva. Úspěšné to bývá zejména u odrůd s přirozeně nižším obsahem barviva, třeba právě u Rulandského modrého. Při správném dodržení postupu a příznivých podmínkách (nízká teplota hroznů při sběru) opravdu lze docílit prakticky bílého vína, které byste podle barvy od jiných vín vyrobených z bílých hroznů ani příliš nerozeznali. Zejména v posledních teplých ročnících se ale i mezi klarety objevují čím dál vyšší barevnosti, u nichž dává smysl zařazení mezi růžová vína, i když technologicky se jedná o vína bílá.
TomN nám minulý týden připomenul už trochu pozapomenutý klaret z českého vinařství Wilomenna. Je s podivem, že víno z tohoto ročníku se drží v natolik dobré kondici, že i tolik let po sklizni obdrželo od tohoto hodnotitele 85 bodů. Máme čerstvou zkušenost z příprav redakčního testu, že tento typ vín mívá zpravidla mnohem kratší životnost.
Tip čtenářů – Frankovka rosé 2019 pozdní sběr, Vinařství Volařík
V barevnosti se posunujeme trochu dál do kategorie běžných růžových vín. U těch už se setkáváme s vyššími barvami, kterých je velká škála. Záleží v ní jak na odrůdě a ročníku, tak i přesném technologickém postupu od sběru až po lahvování.
Vinařství Volařík bychom určitě neoznačili jako specialistu na výrobu růžových vín. Naopak, v celé produkci zabírají jenom velmi malý zlomek lahví. Poslední roky se sortiment smrsknul na suchou Frankovku a sladký Merlot. Tytam jsou doby růžových vín z vyhlášených perenských tratí, hrozny na obě roséčka dnes totiž rostou v Dolních Dunajovicích.
Přesto ukazují špičkovou kvalitu. Suchá Frankovka se letos stala šampionem specializované soutěže Jarovín rosé a porazila zástup vín s vyšším zbytkovým cukrem. Václav Skalický nicméně konstatoval, že čekal trochu více: „Vůně je famózní, třešňově smetanová, chuť je střídmější, suchá, nepodbízivá, středně plná, s lehkým tříslem, slaností a lehkou hořčinou v závěru. Uvítal bych více ovocnosti a vyšší kyselinku." Jeho 86 bodů je zatím v naší databázi nejnižší známka, výše bylo i hodnocení Davinpaka z dubna.
Tip čtenářů – Fratava 2017 zemské víno, Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice nad Labem
Až do třetice jsme se dostali k opravdu klasickému červenému vínu. Zpravidla se vyrábí z modrých hroznů macerací slupek v moštu, ať už před kvašením vína, v jeho průběhu nebo po něm. Některé odrůdy ale obsahují barvivo i v dužině hroznů, a tak z nich lze vyrobit červené víno i bez macerace.
Pro Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice nad Labem jsou červená vína klíčovou částí produkce. Zaměřuje se především na klasické starší odrůdy Rulandské modré a Svatovavřinecké, ale má zde místo i relativní novinka – Fratava. Odrůdu s původem v Moravské Nové Vsi doporučil k pěstování zdejšímu vinařství zesnulý profesor Kraus. Protože se na Moravě více pěstují opační kříženci Zweigeltrebe a André, v Čechách na ni hodně vsadili a aktuálně tu najdete téměř 90 % veškerých výsadeb této odrůdy.
Fratava ročníku 2017 je typickým zástupcem zdejších mladých vín. Davinpak o ní uvedl: „Chuť je výrazně suchá, pikantní až trpká, primárně ovocitá, višně, dozrávající švestky, černý rybíz, středně dlouhá dochuť. Drsné, velmi přísný charakter, zpočátku fakticky nepřístupné víno, nic ve smyslu 'mazlik'. Strohost, přímost, absence kompromisu, tento projev lze zatratit, nebo milovat." Potvrdilo to i hodnocení. Zatímco on sám jej minulý týden ocenil 86 body, jen o den později Tycka udělil „jen" 83.
Komentáre (4 komentáre)
-
Ano, dalo by se říct, že jsou to dvě děti od stejných rodičů...:-)
-
slecnasteckou23. 7. 2020 11:48Čechy... tak ty drží :) :) Shodou okolností měl toto víno před 2 měsíci Brodequin a také psal, že drží a že si myslí, že ještě dva roky bude :) -
-Vicky-23. 7. 2020 11:02Tycka: Je zajímavé, že André a Fratava mají stejné rodiče (frankovka x svatovavřinecké). André vyšlechtil Jaroslav Horák ve Velkých Pavlovicích a Fratavu zase Lubomír Glos v Moravské Nové Vsi...jako by se jednalo o jiný klon stejné odrůdy.
Ty odrůdy jsou opravdu hodně odlišné, nejde o jeden klon téže. Předpokládám, že genetikové by nám to objasnili naprosto přesně. Má laická úvaha je ta, že se tam v dědičném DNA liší různé sekvence, poměr toho, co je od jednoho rodiče a co od druhého. -
Je zajímavé, že André a Fratava mají stejné rodiče (frankovka x svatovavřinecké). André vyšlechtil Jaroslav Horák ve Velkých Pavlovicích a Fratavu zase Lubomír Glos v Moravské Nové Vsi...jako by se jednalo o jiný klon stejné odrůdy.
Posledné hodnotenie
Ďalšie články z rubriky Recenzie a testy vín
Kalendár vinárskych akcií
-
31. 10. 2026Soutěže & Výstavy vínVranovice
