Festival otevřených sklepů na Pálavě 2024: Chladné počasí dojmy z vín a organizace nezkazilo

Rekordní zájem o vstupenky

Pořadatelé už dlouho nezažili takový zájem o vstupenky jako při letošním jarním programu. Zcela vyprodáno hlásili už ve druhé vlně předplatného více než dva měsíce před začátkem akce. V té době byla cena vstupného 1 390 Kč. To tentokrát obsahovalo vyšší hodnotu kuponů na nákup vína. Přece jen stokorunové kupony v dnešní době už nemají příliš využití, zvýšení jejich hodnoty na 150 Kč bylo velmi rozumným krokem. Tři stovky ze vstupného tak tvořily právě dva stopadesátikorunové kupony.

Vedle klasického tradičně obsáhlého tištěného katalogu i tentokrát běžela jeho elektronická verze formou aplikace od MojeLahve.cz, která se neustále vyvíjí vpřed. Osobně jsem ji tentokrát více využíval kvůli jízdním řádům festivalové dopravy a posloužila dobře také při vyhledávání „něčeho na zub", kdy se dal gastronomický program filtrovat podle obcí. Používání seznamu vín už je samozřejmostí, jako vždy se ale ukazuje, že je limitováno množstvím a aktuálností dat. Pokud vinaři nevyplňují ročníky, cukernatosti nebo dokonce mění nabídku a v aplikaci ji neupraví, pak se některé výhody aplikace vůči tištěnému katalogu ztrácejí.

Festivalová doprava spolehlivější než veřejná

Při zapojení více obcí je samozřejmě klíčovým prvkem organizace doprava mezi nimi. A vzhledem ke vzdálenosti od klíčových dopravních uzlů také doprava přímo na akci a z akce samotné. V tomto směru jsme se na vlastní kůži přesvědčili, že festivalová doprava obsluhovaná brněnským dopravním podnikem byla na akci připravena ještě lépe než běžné složky Integrovaného dopravního systému. Ráno jsme totiž chtěli využít klasické dopravy místo festivalové a do Pavlova se dostat běžnými linkami. Autobus ale v rozporu s údaji v jízdním řádu na vlak nečekal a my se tak do místa konání dostali až o dvě hodiny později. Na rozdíl od dopravy festivalové, která obsloužila návštěvníky bezchybně. Měli jsme pak trochu strach o dopravu zpět domů a využili festivalové dopravy, která i tady zafungovala na jedničku. Svozy koordinoval přímo pracovník dopravního podniku a skvěle instruoval samotné řidiče ve smyslu – odjezd přesně na čas, protože je potřeba být na daném místě včas kvůli navazujícímu vlakovému spojení.

I v průběhu obou dnů mezi obcemi vše fungovalo jako na drátkách. Vysokokapacitní kloubové autobusy pojmuly i značný počet návštěvníků a dokázaly dostatečně obsloužit zastávky i v ranní špičce. V sobotu sice byly některé spoje trochu rychlejší (vyjížděly z některých zastávek předčasně až o pět minut), ale vzhledem ke krátkým patnáctiminutovým intervalům mezi spoji to nebyl žádný velký problém.

Pár tipů na pěkná vína

I kvůli zmíněnému dvouhodinovému zpoždění se nám tentokrát nepodařilo obejít vše, co jsme si předsevzali. Nakonec jsme neabsolvovali ochutnávku ve sklepě Veltlinium vinařství Vinofol a také ve Vinařství Krůza. U obou z důvodu, že při naší sobotní návštěvě tam bylo opravdu mnoho lidí a druhou zastávku jsme v nich již nestihli. Ochutnávali jsme v drtivé většině suchá a polosuchá vína, zejména jsme se pochopitelně soustředili na Ryzlinky vlašské a rýnské. U červených vín jsme se zabývali těmi ze starších ročníků. Podmínky pro degustaci samozřejmě většinou nebyly zcela ideální (teplota, okolní prostředí s výraznějšími pachy), ale tak to chodí na valné většině akcí tohoto typu.

Pavlov

I vzhledem k tomu, že jsme začínali o dvě hodiny později a byli tedy natěšeni na víno, rovnou jsme ochutnávali vinařství nejblíže registračnímu místu. V plánu byla návštěva osmi z desíti zdejších vinařství, nakonec jsme jich stihli dokonce devět.

• Velmi příjemným začátkem bylo zavínění novým ročníkem 2023 ve vinařství Přátelé Pavlova. Vedle úchvatných panoramat nabídlo i příjemná svěží vína z Ryzlinku vlašského a Rulandského bílého. Obojí s nevtíravou vůní ovoce i květin, minerální, šťavnaté a velmi dobře pitelné, i když ne zcela dlouhé.

• Ve vinařství Slunný vrch bylo zábavné srovnat dva různé ročníky a způsoby výroby Ryzlinku rýnského. Nerezový ročník 2021 ve vůni překvapivě krémový s lípou a medem, šťavnatý a výborně pitelný s ročníkem 2022 z dřevěného sudu. Ještě dosti mladá a trochu nespojitá vůně surovějšího dřeva se naštěstí do chuti nepromítla, tam bylo víno příjemně citrusové se zřetelnou vanilkou. Tělo ale působilo překvapivě štíhlejším dojmem, než by člověk od vína ze dřeva čekal.

• Návštěva u Jana Garčice dokáže překonat očekávání i tehdy, jestliže jeho produkci trochu znáte. Vždy totiž překvapí, že v ní nenajdete slabé víno a to jakéhokoliv stylu. Proto jenom vypíchneme ta nejlepší ze sušších vín, ačkoliv by dobře dopadla prakticky i všechna ostatní. Opět zajímavé srovnání nerezu a sudu – mladé Chardonnay 2023 s intenzivním žlutým ovocem a skvělou kyselinkou a neobyčejně harmonické barikové Chardonnay 2022 s výborně zapracovaným dřevem, slaností, sladkým kořením a přesto výraznou ovocností. Našli jsme tu i jeden z nejlepších vlašáků víkendu, jen velmi specifický výrazným podílem botrytidy. Na nose připomíná cibébové výběry s enormní sladkou vůní hrozinek, botrytidy a minerálem, o to více překvapí suchým projevem a výbornou šťavnatostí. A měli tu i nejlepší červené, což záhy potvrdila i odborná porota Valtických vinných trhů. Jejich čerstvý šampion červených vín Cabernet Sauvignon 2021 jen podtrhnul všestrannost tohoto stále ještě mladého vinaře a svou opulencí potěšil všechny milovníky výraznějších projevů dřeva.

• Dřevem bychom mohli navázat i u Vinařství Nepraš & Co., které je známé tím, že všechna jeho vína dřevěnými sudy projdou. Platí to i pro Sauvignony, kterých nabídli k ochutnání několik provedení a ročníků. Obecně se nám více líbily mladší ročníky, překvapením pro nás byla 2021 varianta Cask, který sice je na nose dřevem poznamenaný nejvíce, v chuti ale překvapí výbornou harmonií ovoce, dřeva a také zelenějších herbálních a travnatých tónů.

• Kdyby se soutěžilo o nejlepší suchou Pálavu víkendu, určitě by na jednu z čelních příček zejména svou aromatikou aspirovala dvacettrojka Viléma Topolanského. Výraznou odrůdovou vůní růží, citrusové kůry a žlutého ovoce opravdu lákala k napití. V chuti nebyla už tak mohutná, ale stále čistá a pěkně odrůdová s delším závěrem.

Dolní a Horní Věstonice

Už před akcí jsme si rozvrhli, že Dolní Věstonice po předchozích zkušenostech navštívíme jen při dostatku času. Tím, že se nám jenom v sobotu o dvě hodiny zkrátil, bylo jasné, že k ochutnání vín u zdejších tří vinařů nedojde. V Horních Věstonicích jsme hned první den obešli všechna čtyři vinařství a ochutnali víno u tří. Do přeplněného Vinofolu jsme se už vrátit nestihli.

• Vinařství Červinka jako tradičně představilo velmi široké portfolio vín. Protože svou festivalovou expozici umístilo do původního sídla v centru obce, po celý víkend byl široké veřejnosti otevřený i jejich nový Wine bar, návštěvníci, na které se nedostaly vstupenky, tak mohli ochutnávat alespoň tam s benefitem krásného prostředí. Nejvíce nás tu zaujal Ryzlink vlašský VOC 2021, který se stal jejich vstupenkou do tohoto úzce vymezeného terroirového VOC. Víno sice oplývá hodně vysokým alkoholem, který nejde úplně skrýt, ale také to není lahev na rychlé každodenní popíjení, nýbrž hloubavé víno vhodné ke zkoumání.

• Už svou prezentací zaujala Moravčíkova vína. Lahve tentokrát nebyly hromadně v hlavním sále vinařství, ale rozdělené do dvou skupin. Každá dostala oddělenou místnost – rotundu – ve které byl kulatý stůl s volným prostorem uprostřed. Tam stál jeden z bratrů Moravčíků a servíroval kolem stojícím návštěvníkům vína dle jejich přání. Skvělý koncept, který ještě pozvednul dojem z předváděných vín. Vzhledem k šíři nabídky si tu určitě vybral každý. Nás oslovily spíše starší ročníky než nové třiadvacítky. Velmi přístupný, harmonický, i když trochu kratší rýňák i nasládlé aromatické odrůdy Děvín a Pálava. Naprosto nečekanou „topkou" byl ale červený Cabernet Sauvignon. Nijak zelený, trochu tabákový, později s výraznějšími ostružinami a dalším lesním ovocem. K ochutnání byl i velmi specifický Ryzlink vlašský ve výběru z bobulí. Skvělá kyselina dobře sekunduje enormnímu zbytkovému cukru, ale člověk pociťuje tu fantastickou koncentrovanost vjemů. Ostatně hodnota bezcukerného extraktu vypadá skoro jako překlep... (Ale není.) Osobně bych absolutní známky nevytahoval, u sladkých vín mám raději projevy bez tak výrazné botrytidy, která byla znát zde a vůni i chuť obohatila o „houbovinku". Pořád je to ale v rámci kategorie skvělé víno.

Bavory

Trochu mimo pořadí jsme nakonec první den končili v Bavorech. Ze sedmi sklepů jsme plánovali navštívit šest, ale Vinařství Krůza jsme kvůli plné kapacitě v sobotu vynechali a v neděli už nestihli. Nicméně o nějaké tipy na jejich vína byste neměli přijít, jsme domluveni, že v průběhu letošního roku se na našich stránkách objeví.

• Čekali jsme výraznou dominanci Vinařství Drmola, která se ale nakonec nekonala. Celková kvalita byla nadprůměrná, ale na rozdíl od let minulých jsme tentokrát nebyli ničím výrazně ohromeni a to ani medailemi ověnčeným veltlínem. Velmi pěkná a kořenitá byla Pálava, hořčinkou a lehce zeleným závěrem utrpělo velmi pitelné Zweigeltrebe. Všechna zmíněná vína ale patřila k nadprůměru a my možná měli jen příliš vysoká očekávání.

• Ve Vinařství Burian překvapila šíře produkce. Protože byla povětšinou v sušším segmentu, ochutnali jsme tu toho více. Pocity se ale výrazně střídaly. Pro fanoušky odrůdy určitě můžeme doporučit Rulandské šedé harmonické i se šťavnatostí. Nejvíce jsme si užili Ryzlink rýnský z barikového sudu, který voňavému meruňkovému vínu ještě přidal sladce kořenitou linku ve vůni i chuti. Velmi zábavné pití s delší dochutí působí zatím ještě vcelku dost mladě. Červená vína bychom si chtěli někdy vychutnat v klidu a při vhodnější teplotě (venku už pořádně přituhlo), a to zejména Cabernet Sauvignon.

• Když jsme zmínili skvěle pitelný Ryzlink rýnský, víno stejné odrůdy nás zaujalo i u Ladislava Holce. Ze zdejších sušších vín nás zaujalo jednoznačně nejvíce.

• Ještě před akcí jsme chutnali více vín z portfolia značky Staško. vinohradnictví/vinařství. A protože už jsme o nich už přinesli i článek, jenom dodám, že za příplatek mimo festivalový program bylo možné ochutnat i bobulový vlašák, který zcela jistě patřil ke špičce sladkých vín prezentovaných o víkendu.

• Až druhý den jsme se vrátili do vinařství Tanzberg, kde bylo jednoznačným králem cuvée Maharal s výbornou strukturou tříslovin a i zajímavou slaností. Dospělé červené, které ocení zejména pokročilejší konzumenti.

Perná

byla naším hlavním programem pro nedělní den. Obešli jsme všech devět sklepů, ale degustovali jen v sedmi, kde jsme v nabídce našli vína, která jsme chtěli ochutnat. Nakonec se tu ale nezrodilo žádné velké překvapení a svými víny zaujali spíše „obvyklí podezřelí".

• Vinařství Pergen bychom asi možná i minuli, protože v aplikaci měli k ochutnání jen tři vína, nakonec jsme ale dali na doporučení dalších návštěvníků. A udělali jsme dobře. Nejen, že k ochutnání toho bylo více, ale hlavně to byly opravdu výborné Ryzlinky vlašské. Ten z Purmice navzdory lehčí čisté citrusové a minerální vůni působí v chuti těžším dojmem, překvapí výraznou slaností a dlouhou dochutí. Ostatně na vlašáky ročníku 2023 je ještě přece jenom brzo, takže bude asi zajímavější za nějaký čas. Už teď je ve výtečné kondici 2023 Goldhamer, což by i odpovídalo panenské sklizni. Jí navzdory je víno velmi plné a bohaté, tentokrát spíše do tónů květin a nektaru spolu s ořechovým akcentem. A ani jemu nechybí výrazná slanost. Bude zajímavé sledovat, jestli v této skvělé kondici vydrží delší čas.

• Ve Vinařství Popela tradičně vytáhli velkou přehlídku vín. Zatímco třiadvacítková Železná ještě potřebuje čas, burgundy se budou líbit už teď. Třeba Rulandské bílé s opravdu intenzivní aromatikou tropického ovoce ve vůni i chuti. Nebo Chardonnay vyšší řady s vůní přezrálého žluté ovoce, ale také sušeného banánu, které bylo v chuti hutně „kousavé" a přidalo i jemnou slanost. Velmi mladý Ryzlink rýnský 2023 má neodolatelnou sladkou vůni meruněk a v chuti krásně bujarou kyselinku, o rok starší kousek ale napovídá, že může za rok nabídnout i náznaky petroleje. Zároveň ale možná také ztratil tělnatost, kterou mladý ročník 2023 ještě disponuje.

• K Pavlu Skráškovi se prý chodí zejména na Hibernal a věřím, že kdo má rád opravdu intenzivně aromatická vína této odrůdy s nasládlostí a dobrou kyselinou, tomu bude tento konvenovat. Jinak se toto vinařství může pochlubit zejména několika verzemi Pálavy. Z těch čistě jednoodrůdových se vyjímal ročník 2022 z tratě U Boží muky, na nose spíše dominantně ovocná, citrusová s hodně intenzivní delší chutí, ve které nechybí ani slanost. Pozitivně na nás zapůsobilo ale i sladší cuvée s Ryzlinkem vlašským s akcenty peckového ovoce a květin, které sice neskrývá vyšší obsah cukru, ale také má zmiňovanou slanost a delší dochuť. Navzdory ročníku působí ještě dosti mladě Cabernet Moravia 2021, velmi dobře pitelné lehčí ovocité víno.

Osobně jsem si domů (na vlastních zádech) přivezl 10 lahví vína, což je možné brát jako výborné vysvědčení pro zúčastněné vinaře. Podepsalo se na tom i to, že čím dál více z nich zpřístupňuje platbu kartou a když člověk nemusí řešit hotovost, hned se nakupuje pohodlněji. Podle neděle, kdy jsme nakupující potkávali velmi často, bych tipoval, že se vinařům prezentace povedla a byla odměněna tržbami. A protože k fungování organizace bych tentokrát těžko hledal nějakou připomínku, myslím, že nelze než další návštěvu Festivalu otevřených sklepů jen doporučit. Pokud bude v podobně atraktivní lokalitě, je třeba ale počítat s opravdu omezenou kapacitou vstupenek, a tudíž jejich brzkým vyprodáním.