Festival otevřených sklepů Znojemsko 2023: Spousta dobrých vín v nových sklepech

O něco dražší s rozšířenou dopravou a aplikací

Pořizovací cena vstupenek se od jara ještě o něco zvedla, ostatně tentokrát byla zabezpečována autobusová doprava hned mezi pěti obcemi. V první fázi předprodeje lístky začínaly na cenovce 1 290 Kč a dostala se do třetí fáze za 1 490 Kč. V předprodeji se nakonec prodaly všechny alokované vstupenky a na místě už tedy nebyly k zakoupení (tam by cena byla ještě o stovku vyšší). Vstupenka zahrnovala i dva stokorunové kupony na nákup vína a k tomu skleničku s praktickým držákem, plátěnou tašku, propisku a tradičně obsahově nabitý katalog.

Ten byl letos nově doplněn aplikací od MojeLahve.cz. Nejužitečnějšími funkcemi byla možnost předem si naplánovat vína k ochutnání, zapisování poznámek, ale také filtry k hledání vín, interaktivní mapa s navigací nebo zobrazování aktuálních jízdních řádů festivalové dopravy z té které zastávky. První verze zatěžkávací zkouškou prošla a po úpravách, pro které jsme získali na místě užitečné zpětné vazby od uživatelů, bude myslím neocenitelným pomocníkem všech návštěvníků na případné další ročníky festivalu.

Plně využitelný velkorysý čas ochutnávky

Vzhledem k faktu, že termín se z tradiční půlky listopadu posunul o tři týdny, díky krásnému počasí a o něco pozdějšímu stmívání se dalo využít ještě více času komfortním ochutnáváním. Oficiálně se sklepy otevíraly v sobotu od 10. do 21. hodiny a využít se dala i neděle v čase 10 – 15 hodin. V neděli se sice vždy počet návštěvníků citelně zmenší, když jedna část po sobotě „regeneruje" a další řídí, letos jsme ale degustujících potkávali mnohem více než v minulých letech.

Stejně tomu bylo i v autobusech, které jezdily méně obsazené jen v neděli brzo ráno. Na druhou stranu jsme nezažili, že by se do nich někdo nevešel, i obvyklá špička na začátek sobotního programu nebyla nějak katastrofálně vytížená. Stejně tak nedocházelo k výrazným zpožděním.

Zdálo se, že návštěvníci se do otevřených sklepů dobře rozprostřeli a problémy s kapacitou měly jenom ty, které nebyly dostatečně promyšleně umístěné. Největší tlačenici jsme zažili ve Vinařství Vaněk. Místo přízemí, kde bývala degustace v minulosti nebo případně venkovním prostorem (který byl vzhledem k počasí také dobrou alternativou) se stůl se vzorky nacházel v prvním patře s úzkými schody, po kterých se stoupalo nahoru i dolů a na nichž se často tvořila dlouhá fronta. Dokážeme si představit, že už jenom toto od degustace v tomto vinařství některé návštěvníky odradilo, případně odcházeli záhy po nalití vzorků.

Pár tipů na pěkná vína

Složení naší skupinky se průběžně měnilo, některé zastávky jsem absolvoval sám, jindy jsem byl ve společnosti kolegů z redakce či jiných přátel. Ačkoliv jsem osobně v sobotu upřednostnil dřívější odjezd z akce tři hodiny před koncem degustace, stihl jsem za zbytek času absolvovat vše, co jsem si předsevzal. Záměrně jsem vynechal jen tři vinařství v Šatově, u všech zbylých 29 jsem vždy ochutnal alespoň jeden vzorek. Zaměřoval jsem se hlavně na tři místní odrůdy, které prosazuje VOC Znojmo a minimálně jedna z nich byla zpravidla zastoupena v každém vinařství.

Člověk nesmí čekat od takové akce, že potká spoustu velkých vín. Ta si v této atmosféře ostatně mnohdy ani nevychutná, více se pro ně hodí prostředí bez pachů, se špičkovým sklem a dostatkem času na jejich rozvinutí. A vinaři je hned tak rozlévat všem návštěvníkům, z nichž je jen malá část ocení, nebudou. Dobře pitelných vín ale rozhodně přibývá, o čemž ostatně svědčí i řádka našich tipů.

• Veltlínů jsme potkali spoustu, velkou většinu z nich příjemně pitelných. Takových, o kterých by se dalo napsat jako o „highlightech", bylo ale opravdu málo. První den rozhodně nejvíce zazářilo VOC od Waldbergu, které dalo vzpomenout na historické úspěchy veltlínů tohoto vinařství. Trochu více jsme čekali od freshe Halkociho, ale v souladu s názvem byl svěží a mineralní s delší dochutí. Další pěkné veltlíny jsme potkali až v Šaldorfu, kde se jich ale na druhou stranu „urodilo" celkem dost. Super počinem je VOC od Špalků –⁠ opravdu úžasný etalon odrůdy v rakouském střihu, k dokonalosti bych já osobně přivítal o něco výraznější kyselinku, na mladý ročník působí víno už dost harmonicky. Další pěkné kousky představili Vinařství Dobrovolný, Vino Hort a úplně jiný styl Vinařství Milbach. Zprvu na nose hodně uzavřené, ale v chuti celkem tělnaté s příjemnou dochutí pomela.

• Překvapivě obtížnější to bylo s hledáním zajímavých Sauvignonů. Příliš tomu nepomohly ani Šaldorfské kraváky, i když pěkná krémovost toho od Špalků byla příjemná. Klasické VOC tady bylo svou aromatikou maracuji velmi expresivní, chuťově opět působilo uhlazeněji s nižší kyselinkou. Hodně podobný aromatický profil překvapil u Sauvignonu Jiřího Poppa, který šťavnatost nepostrádal. Úplně opačný typ Sauvignonu nabídli ve Vinařství Dobrovolný, jejich VOC 2022 bylo zábavné výraznými tóny bílé papriky.

• Zdaleka nejvíce se ze tří znojemských odrůd dařilo vinařstvím s Ryzlinkem rýnským. Ve většině případů šlo o přístupná ovocitá vína s výraznější nasládlou aromatikou. V Šatově se to týkalo kousků Braunových, Halkociho, Sošky, Jiřího Poppa i Schattau, z ostatních obcí se připojil Josef Kořínek a především Nápravovi. U některých převažovaly tóny lipového a akátového květu, někde se více prosazovaly meruňky či ryngle nebo citrusy. Pár rýňáků se ale z tohoto vzorce vymykalo. Překvapil ten z vinařství Thaya, navzdory ročníku 2021 už působil přece jen nazrálým dojmem, což mu přidalo pocit vrstevnatosti. Rýňák vinařství DeVino ovlivnila použitá technologie. Opravdu přemýšlivý kousek s patrnými stopami autolýzy a dřeva s výraznou slaností donutil člověka na chvíli se zastavit a opravdu se mu věnovat. Na podobnou notu zahrál Ryzlink z velkého sudu od Vinařství Špalek. Vůně na můj vkus tentokrát hodně oxidativní (na podoblastní soutěži se takto neprojevovala), ale tělo působilo mnohem více krémově a vrstevnatě a délka dochuti také hovořila ve prospěch tohoto vína.

• Objevilo se hned několik pěkných vín z Chardonnay. Překvapilo to od Vinařství Koníček, plnější s aromatikou banánové slupky a hezkou kyselinkou. Víno Partilia představilo hned dvě. Mix nerezu a barikového sudu v Chardonnay víkend bylo obecně přístupnější s vanilkou, citrusy a tropickým ovocem, výazně šťavnaté a dobře pitelné. Nad stoprocentně „dřevěným" Chardonnay svátek už se muselo trochu více přemýšlet a i ve skleničce potřebovalo trochu více času. Pak bylo možné obdivovat hezkou kombinaci ovocných tónů a velmi dlouhé intenzivně slané dochuti. Působilo ještě poměrně mladistvým dojmem. Vinařství Thaya pak v podobě Chardonnay APRI 2017 ukázalo, kam až může tato odrůda po letech zrání dospět. Nádherná vůně žlutého ovoce, kompotovaných mirabelek a dřeva doprovázela už přece jenom lehčí tělo, vše ale koexistovalo ve velmi příjemné harmonii.

• Specialistou na další bílé burgundské odrůdy se ukázalo Víno Vaněk. Výborně harmonická, přístupná a přitom zajímavá vína udělalo z ročníku 2022 Rulandského bílého i Rulandského šedého. To v suché variantě mi v daný okamžik na rozdíl od poroty Krále vín přišlo více pozornosti hodné než sladší. Ve vinařství DeVino pinotové odrůdy spojili do cuvée Chapinot, z čehož vzniklo opravdu mohutné dřevem podpořené víno. V jeho dlouhém závěru se objevily medové i pomerančové tóny. Ročník 2018 a sur-lie technologii se dřevem předvedli v Pinotu blanc i Špalkovi. Překvapivě mladě působící víno má ve vůni i v dochuti dřeva ještě celkem hodně a nemusí každému „sednout". To mladá jedenadvacítka vinařství Milbach se jeví přístupněji, je hezky krémová i delší, pro změnu ale ne tolik vrstevnatá.

• Z dalších bílých odrůd bychom měli zmínit interspecifický Rinot Jiřího Poppa s příjemnou aromatikou nektarinek nebo dvě vína Jana Válka. Harmonické, přístupné a jemně kořenité Sylvánské zelené a naproti tomu velmi specifický Ryzlink vlašský 2020. Nezapřel ročník původu. Ve vůni s lehkými lékárenskými tóny, které se vmísily do typické herbálně medové vůně, v chuti o něco lehčím tělem s příjemnou nazrálostí.

• Zajímavých červených vín jsme potkali jen minimum, ale dalo se to očekávat, tato lokalita jimi není zrovna proslulá. Celkem se v tomto směru vymykala produkce Vinařství Špalek, Rulandské modré i Cuvée Gryllus jsou opravdu moc pěkná vína, ale tak vysoko, jako na Národní soutěži bych je osobně nezařadil. Harmonické Frankovky předvedli Braunovi (lehce oxidativní se švestkou v dochuti) a zejména Špetíci (plnější jemně kořenité, minerální).

Osobně mi dřívější termín vyhovuje výrazně více než původní termín v půlce listopadu. Za světla a pěkného počasí jsme mohli obdivovat, jak se zdejší vinařské obce za pět let neuvěřitelně pozvedly. Všude čekají nově postavené nebo renovované sklepy a penziony na turisty. A obecně se myslím zvedá i kvalita vín. Ta se určitě dá najít mezi velkou řádkou vinařství v Šaldorfu, Šatově a Chvalovicích. Pár vinařství v Hnanicích a Havraníkách naopak příliš na samostatnou návštěvu těchto obcí nenalákalo a je otázkou, zda by nebylo lepší jednu obec vynechat a nabídnout více vinařství k návštěvě ve druhé. Mnozí je totiž plánovaně vynechali už letos.