Iva Šantavá z Víno Blatel: Moravská červená vína jsou konkurenceschopná

První otázka musí směřovat k vašim vinařským začátkům. Kdy a proč jste se vlastně rozhodla pro tuto profesi? Byl vám někdo v blízkosti vzorem?

Pocházím ze Bzence, který je známým vinařským městem. Jako každá rodina na Slovácku jsme měli vinohrad. Již můj pradědeček, dědeček i tatínek doma vyráběli víno. Víno je tedy kolem mě odjakživa. Od malička jsem chodila s rodinou do vinohradu, jako úplně malá jsem si tam hrála. Později začala pomáhat s pracemi a učit se vše, co vinohrad potřebuje. Tatínek mě zasvětil i do tajů výroby a bral mě na degustace a výstavy vín, kde jsem se začala učit víno poznávat a ochutnávat. Vše kolem vína mě moc bavilo, a tak jsem se po gymnáziu hlásila na Mendelovu univerzitu do Brna. V průběhu studia jsem začala brigádně pracovat ve vinotéce a ve sklepě u pana Kopečka ve Valticích. Dozvídala jsem se o víně víc a víc a setkávala jsem se s dalšími vinaři. Vinařství mě v té době úplně pohltilo.
Mým velkým vzorem byl můj dědeček, tatínek a také pak ve škole pan Kopeček a pan Michlovský. A měla jsem velké štěstí, že se po studiu našla firma, která se rozhodla zaměstnat ženu. V té době to úplně běžné nebylo.

Blatel se výrazně restrukturalizoval. Z obřího kolosu spadnul na méně než poloviční produkci, vzdal se také některých vinic. V jaké fázi jste do podniku nastupovala vy a jak těžké bylo tak výrazně změnit jeho směřování?

Když jsem přišla do Blatelu, to bylo v roce 2001, tak se zde ještě hrozny nakupovaly z okolních obcí. Postupně se od nákupu upustilo, měnil se i trh s vínem. V letech 2005 – 2011 jsem byla na mateřské dovolené a musím říci, že za těch šest let se toho ve vinařství mnoho změnilo. Sudová vína skoro neexistovala, technologie ve výrobě a postupy se také posunuly ohromným způsobem dopředu. Tehdy jsme se stále více zabývali dalším vývojem našeho vinařství. Vše nás vedlo k tomu, že máme velkou výhodu ve vlastních vinicích, všechny v Blatnici. Můžeme si tak sami řídit kvalitu hroznů a filozofii výroby. Vlastní vína jen z našich vinic – myšlenka, která nás všechny oslovila.
Také jsme původně pracovali ve dvou provozech. Pro zkvalitnění výroby jsme se rozhodli, že provoz v Hluku prodáme a investujeme do zkvalitnění technologie v Blatnici. S tímto prodejem bylo spojeno i 30 hektarů vinic. To vše krok po kroku probíhalo v letech 2011 – 2013. Nyní jsme hrdí na to, že vyrábíme vína jen z našich hroznů z vinic v Blatnici, posledního výběžku Bílých Karpat.

Jaké všechny činnosti máte v současnosti na starosti? Která z nich je vám nejbližší a k čemu se naopak musíte trochu nutit?

Dohlížím takřka na vše, co se týká vinařství. Velkou oporou je mi vedení společnosti a super parta lidí, kterou vinohradnictví a vinařství baví a dávají do vína vše.
Určitě je mi nejbližší výroba vína, u té se snažím být co nejvíce. Kampaň je vždy období velmi náročné, ale na druhou stranu se na něj moc těším, je to zase nový rok, nové výzvy, zkušenosti, očekávání. Je to prostě super a myslím, že to tak mají i mí kolegové. Trochu se musím nutit do ekonomických a papírových činností, ale zase to člověka někam posune a něco jej to naučí. Vše souvisí se vším.

Vím, že jste ještě nedávno využívali stoprocentně inertní nádoby, ale postupně investujete i do dřevěných sudů. Jak je aktuálně rozložená produkce mezi jednotlivé způsoby zrání a jaké máte plány do budoucna? Jste s výsledky práce se dřevem spokojená?

V dnešní době je podíl dřevěných sudů 10 % z celkové produkce. Určitě bychom chtěli i nadále rozšiřovat počet sudů, a to jak malých objemů, tak i větších.
Z výsledků jsem nadšená. V rámci sudů jsme doposud pracovali s odrůdami Merlot, Frankovka, Sylvánské zelené, Rulandské šedé, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené. Mně osobně vína ze sudů moc chutnají a do budoucna bychom chtěli v sudech pracovat i s odrůdou Chardonnay.
Budu moc ráda, pokud se nám bude dařit vyrábět více vín v sudech. V loňském roce jsme vytvořili řadu UNIQUE, kde budou vždy zastoupena vína právě ze sudů, a to jak velkých dubových, tak akátových a sudů barrique. Šarže jsou poměrně malé, již od 300 lahví.

Máte v sortimentu i vína VOC Blatnice. Dostává se toto VOC více do povědomí zákazníků, vědí, co od něj mají čekat? Má tato značka pro vinařství nějaký přínos, nebo jsou stále větším prodejním „tahákem" běžná přívlastková vína?

Vína VOC Blatnice z odrůd Ryzlink rýnský a Rulandské bílé vyrábíme od roku 2012, což je letos deset let. Tato vína se určitě do podvědomí zákazníků dostávají, ale je to cesta dlouhá a vždy je to o osobní komunikaci se zákazníky. Běžná přívlastková vína se určitě prodávají jednodušeji, ale jsem hrdá na to, že vína VOC v Blatnici máme.
Jsou pro mě krásným spojením lidí, historie, charakteru Bílých Karpat a nás vinařů. Do výroby dáváme kus sebe a našich představ, jak mají tato vína vypadat. Je to také odkaz našich předků v odrůdách, které se v Blatnici pěstovaly. U mnoha vín VOC se používají místní kvasinky. Myslím, že je krásné, když se dokáží vinaři spojit pro myšlenku, která má smysl.

Máte největší osázené plochy Merlotu v republice. Proč jste vsadili zrovna na tuto odrůdu a jak se vám daří tuto původní vizi plnit?

Na počátku to byla tak trochu náhoda, že jsme se k této odrůdě dostali. Bylo to ve výsadbových letech 2001 – 2004. V té době jsme chtěli vysadit viniční trať Plachty, kde je půda hluboká, vododržná, černozem. Merlot u nás nebyl v té době vůbec známý, ale v návaznosti na polohu a půdu nám byl doporučen a byla to opravdu výborná volba. Hrozen je poměrně řídký a díky tomu je odolný proti chorobám a můžeme jej tedy sklízet jako poslední ve výborné vyzrálosti a kvalitě.
Postupem času jsme se naučili s touto odrůdou i více pracovat a pro dosažení opravdu vysoké kvality na výrobu červených vín hrozny redukujeme. Jak v počtu hroznů na keři, tak před zaměkáváním na části vinice stříháme spodní třetinu hroznů pro větší plnost.
Myslím, že můžeme být rádi, že jsme dali na doporučení a vsadili na tuto odrůdu. Merlot je hravou odrůdou a je fajn, že ji při naší výsadbě můžeme zkoušet jak v bílé, tak v růžové i červené variantě. Vize dosáhnout velmi kvalitních vín z této odrůdy se myslím daří. Každoročně jsou z ní úžasná vína. Doufám, že i naše zákazníky baví jako nás.

I na našem portálu vídám stesk vínomilců, že kvalitní tuzemská červená vína jsou drahá. Je moravské červené konkurenceschopné ve srovnání s levnými dovozy ze zahraničí?

Je to velmi složitá otázka, vždy je to o kvalitě vína a přístupu vinaře. Ale bohužel musím říci, že opravdu na Moravě nejsme schopni vyrobit víno za cenu 50 – 60 Kč, což jsou nejlevnější červená vína ze zahraničí. V jakostní kvalitě to prostě nejde. Je to dáno i počtem keřů na hektar a dalšími faktory, které toto ovlivňují. Naše moravská červená vína jsou v dnešní době určitě konkurenceschopná vínům ze zahraničí, dosahují vysoké kvality, nicméně cena bude u našich vín asi o něco vyšší.

Vyrábíte ve větší míře z modrých hroznů i klarety – blanc de noirs. Pociťujete nějaký výraznější odliv zájmu zákazníků od rosé vín právě směrem k bílým vínům z modrých hroznů?

Za naši firmu mohu říci, že klarety si u nás našly místo. Máme zhruba stejně velkou výsadbu bílých a modrých odrůd, výroba klaretů byla cestou k většímu zastoupení bílých vín v sortimentu. Mohu říci, že si je naši zákazníci velmi oblíbili, hlavně jako lehčí vína pro delší popíjení. Rosé vína a jejich spotřeba trochu klesá, ale je to cca o 1 – 2 %, a to ve prospěch vín červených, což mě velmi těší.

Kdysi jsem u vás ochutnával ve stádiu vývoje i bílá vína, která bych nazval vážnějšími – delší ležení na slupkách, kvasnicích. Máte v plánu letos nějaká taková vína zařadit do prodeje? Případně na jaká jiná vína se mohou vínomilci letos těšit?

Pro letošní rok jsme delší macerací a ležením na kvasnicích vyráběli Sauvignon, Tramín červený a Veltlínské zelené. Doufám, že zákazníky osloví a pobaví. Část těchto vín plánujeme zařadit do sortimentu pod novou etiketou v nové řadě, kde by měla být zastoupena vína se zbytkovým cukrem od 0,2 do 3 g/l. Doufám, že tímto vínomilce potěšíme.

Zaujal vás rozhovor? Podívejte se na profil vinařství Víno Blatel a hodnocení jeho vín.