Kerner: Voňavější potomek ryzlinku nabývá na oblibě

Tato bílá odrůda révy vinné byla vyšlechtěna v Německu v roce 1929 Augustem Heroldem křížením modré odrůdy Trolínské neboli Schiava Grossa a Ryzlinku rýnského. Pojmenována byla na počest švábského básníka a lékaře Justina Kernera, jehož díla zahrnovala písně i poezii o víně.

Šlechtění bylo odpovědí na potřeby německých vinařů, kteří chtěli révu s kvalitními hrozny, která by se dala snadno pěstovat v chladných klimatických podmínkách. Rostlina pučí pozdě, a tak je chráněna před jarními mrazíky. Je odolná vůči chorobám, není náročná na typ půdy, dobře dozrává a poskytuje vysoké výnosy.

Hlavní zemí výskytu je pochopitelně Německo, kde se stal na konci 90. let Kerner třetí nejvíce pěstovanou odrůdou. I když se později jeho plochy výrazně zredukovaly, stále se zde nachází 90 % jeho světových výsadeb. Odrůda se dále pěstuje v Itálii, Rakousku, Švýcarsku, Slovinsku, Novém Zélandu, Anglii, Japonsku, Kanadě i Kalifornii.

Výhodou nepříliš atraktivního jména Kerner je, že ve většině zemí se používá právě ono, a tak se snadno s cizinci domluvíte. Synonym pro odrůdu není po světě mnoho a většinou připomínají původní označení. Setkat se můžete s názvem Herold Triumpf, Kerner Bijeli, Kernerrebe či Riesling Trolinger. Kerner se také stal zdrojem pro křížení nových odrůd, jako jsou Juwel, Roter Milan a Silcher. Odrůda je vhodná pro výrobu tichých i šumivých vín.

Charakteristika vín odrůdy Kerner

Vína jsou světlé až zlatožluté barvy. Aromaticky se podobají Ryzlinku rýnskému, oproti kterému však mají jemnější kyselinu, plnější tělo a výraznější buket, často s muškátovým tónem. Mimo něj můžeme ze široké palety aromatických látek cítit jablka, hrušky, meruňky, broskve, červený rybíz, citrusy, tropické tóny jako mango či květinové tóny zimolezu. Kvůli zmíněnému nižšímu obsahu kyselin ve vínech Kerneru tato většinou nezrají stejně dobře jako Ryzlinky rýnské. Zpravidla se konzumují do tří let od výroby.

Odrůda Kerner na Moravě a v Čechách

Do Státní odrůdové knihy byl Kerner zapsaný v roce 2001. Aktuálně je vysazen na 70,5 hektarech, což není ani půl procenta z výsadby bílých odrůd.

Možná trochu překvapivě je lídrem ve velikosti ploch osázených Kernerem podoblast znojemská, tvoří 45 % všech jeho celorepublikových výsadeb. Nejčastěji se na trhu vyskytují vína z Vrbovce, Miroslavi (konkrétně z tratě Weinperky) a Hnanic.

„Zákazníci už tuto odrůdu znají, na Znojemsku ji má v portfoliu několik vinařů a často ji vídám i v nabídce na různých vinařských akcích. Protože je to kříženec Ryzlinku rýnského a má podobný chuťový a aromatický projev, je u našich zákazníků oblíbená. Je to pozdnější odrůda, která dává plná, ovocná vína ve vůni s projevem meruněk. Díky pozdnímu dozrávání často vyzraje do vyšších cukernatostí, a proto se z této odrůdy mnohdy dělají vína s vyšším zbytkovým cukrem,” napsala nám své zkušenosti s odbytem Kerneru Irena Velebová, manažerka marketingu ve společnosti Znovín. Ta měla v loňském Salonu vín dokonce suchý Kerner, jinak ale platí, že více se objevuje ve variantách s vyšším zbytkovým cukrem a i ve vysokých přívlastcích, dokonce až ve výběru z cibéb.

Čtvrtinou osázených ploch do celkové výměry Kerneru přispívá podoblast mikulovská. Zdejší producenti sice také často využívají vyšší cukernatosti k ponechání vyššího zbytku ve výsledných vínech, výrazněji se tu ale prosazují i suchá, případně polosuchá vína. Nejznámější oblastí pro pěstování Kerneru jsou na Mikulovsku Dunajovské kopce (tedy obce Dolní Dunajovice a Březí) , Pavlov nebo odlehlejší Drnholec.

Další moravské podoblasti mají výsadbu Kerneru spíše marginální – sedm hektarů na Velkopavlovicku a šest na Slovácku.

V absolutních číslech jsou sice velmi malé výsadby i v Čechách, ale zejména v mělnické podoblasti tvoří mnohem větší procento všech zde osázených ploch. Jejich podíl je třikrát větší než v celorepublikovém měřítku (1,4 %). Zajímavostí je, že se prosazuje prakticky u všech známých producentů Ryzlinku rýnského, zejména přímo v Mělníku, ti v Praze ale zůstávají věrní rodiči. Na Litoměřicku pak najdete jen necelé dva hektary.

K jídlu podobně jako rýňák

S Kernerem můžeme při párování zacházet hodně podobně jako s jeho slavnějším rodičem. V tuzemsku totiž zpravidla netrpí úbytkem kyselinek, které jsou k jídlu výborným společníkem. Kerner se hodí k pokrmům z bílého masa a ryb a ke krémovým asijským jídlům (například thajské zelené kari). Vychutnáte si ho ke grilovanému kuřecímu masu nebo se slanými koláči (quiche). Sladká vína dobře doprovodí smetanové dezerty, ovocné saláty, foie gras či kozí sýry.

Setkali jste se už s Kernerem? Napište nám o svých zkušenostech do komentářů.