Modrý Portugal - odrůda se postupně ztrácí z tuzemských vinic

Modrý Portugal má s vysokou pravděpodobností původ ve Slovinsku. Odrůda pochází z náhodného křížení Zimmettraube Blaux Sylvánské zelené. Nejvíce se ho pěstuje v Německu, téměř 50 % všech světových výsadeb. Dále jej najdeme v Rakousku, Maďarsku a Rumunsku, v menším množství pak ve Slovinsku, Itálii, Portugalsku nebo Francii. Je zajímavé, že Česká republika byla v roce 2016 v žebříčku výsadeb této odrůdy na 4. místě na světě. Synonyma, která je možné použít i na obalech tuzemských vín, jsou Blauer Portugieser a Portugieser Blau.

Modrý Portugal se zpracovává jako jednoodrůdové víno a kvůli své nízké ceně se často používá i do směsí. Je to takové naše „moravské Gamay“ - ideální odrůda pro první víno ročníku. Patří mezi povolené odrůdy pro výrobu růžového a červeného Svatomartinského vína.

Jedná se o středně ranou moštovou modrou odrůdu, sklízí se v druhé polovině září. Není náročná na půdu, dobře snáší sucho. Náchylná je k poškození zimními a jarními mrazy a k napadení houbovými chorobami, proto jí vyhovují větrné stráně. Poskytuje vysoký výnos, který ale bývá na úkor kvality vína. Tato je vlastnost zapříčinila velké výsadby za komunismu, kdy se víc hledělo na kvantitu než na kvalitu.

„U Modrého Portugalu hodně záleží na průběhu počasí, zejména v létě a na podzim. Důležité jsou srážky, pokud naprší moc vody během krátkého období, bobule s tenkou slupkou mohou popraskat, a to je většinou konec jakéhokoliv snažení. Naštěstí k tomuto došlo asi jen ve dvou ročnících. Pokud je podzim ideálně sušší, bez intenzivních srážek, potom lze dopěstovat hrozny až do cukernatosti výběru z hroznů. My sbíráme Portugal na přelomu října a listopadu, při příznivém počasí s dlouhým babím létem jsou pak hrozny lehce vysušené. Modrý Portugal je poměrně citlivý na padlí, alespoň v našich podmínkách. Důležitou operací je proto odlistění a důkladně provzdušnění keřů, ideálně ihned po odkvětu. Také je vhodná redukce násady, třetí hrozny na letorostech odstraňujeme, neboť většinou nemají tak dobrou fenologickou zralost jako hrozny níže postavené. Plíseň šedá by se neměla vyskytnout vůbec, jinak hrozí zkáza celého hroznu, protože bobule bývají poměrně nahusto,” nechal nás nahlédnout „do kuchyně“ pan Tomáš Baňař ze strážnického vinařství Vitis. Je tvůrcem velmi úspěšných červených vín i z této mnohdy podceňované odrůdy.

V ročníku 2018 použil k vinifikaci barikové sudy, jejichž využití nebývá ve spojení s touto odrůdou obvyklé. „Všechna vína nechávám vyzrát v dřevěných sudech, většinou větších objemů. Ročník 2018 byl ale natolik výjimečný, že jsem se rozhodl pro sudy barrique, většinou se jednalo o druhé a třetí plnění. Další ročník, který určitě bude stát za to, je 2021. Také v něm se podařil výběr z hroznů, takže určitě zase použijeme menší sudy. Modrý Portugal se nám prodává velice dobře, zákazníci jej přímo vyhledávají. V těch nejlepších ročnících může směle konkurovat jiným odrůdám. Je asi nejvíce podceněnou odrůdou, přitom při správné péči ve vinici dává skvělá červená vína, extraktivní, se sladkými taniny a jemnou kyselinou,” konstatoval Tomáš Baňař.  

Charakteristika vín odrůdy Modrý Portugal

Vína mají světle rubínovou barvu s fialovými odlesky. Jemnější chuť je plná ovoce. Mezi aromaty můžete cítit višně, třešně, maliny, ostružiny, černý rybíz a černé koření.

Vína z odrůdy Modrý Portugal jsou často nekomplikovaná s lehčím tělem a nižším podílem kyselin, což z nich dělá ideální „víno na žízeň“. Vypití se doporučuje do tří let. Setkat se ale můžete i s plnějšími víny, při jejichž zpracování byly použité dubové sudy.  

Tenčí mladší vína se doporučují ochutnávat při teplotě 10 až 12 stupňů, středně plná a plná vína nebo vína zrající na sudu při teplotě 14 až 16 stupňů.

Odrůdě se daří v Čechách i na Moravě

Na Moravě a v Čechách se Modrý Portugal pěstuje od konce 18. století. Okolo roku 1935 byl nejrozšířenější modrou odrůdou - z celkové výměry českých vinic 9 %, na Moravě dokonce 16,5 %. V roce 1995 se podíl snížil na 2 % a dnes zaujímá v celkové skladbě vinic jen necelá 3 %. Do Státní odrůdové knihy byl zapsán v roce 1941.

Modrý Portugal se hojně vyskytuje i v české vinařské oblasti, jak na Mělnicku, tak na Litoměřicku je třetí nejzastoupenější modrou odrůdou. Ve druhé jmenované podoblasti je jeho podíl ve výsadbách modrých hroznů dokonce přes 16 %.

Nejvíce jej najdeme na Moravě v podoblasti velkopavlovické. Zdejších více než 200 hektarů představuje 40 % jeho celorepublikových výsadeb. Nejznámější jsou pochopitelně Portugaly z oblasti Modrých hor, tedy pětice obcí Velké Pavlovice, Němčičky, Bořetice, Kobylí a Vrbice. Ostatně je také jednou ze tří odrůd, které jsou zařazeny do místního VOC. Vedle modrohorských musíme zmínit také Portugaly z Velkých Bílovic, Čejkovic nebo Hustopečí.

Druhé největší výsadby Portugalu jsou v podoblasti slovácké, ty nejzajímavější pocházejí zejména ze Strážnice.

V dalších dvou moravských podoblastech je Modrý Portugal spíše jen okrajovou odrůdou. Na Mikulovsku je jím osázeno jen 63 hektarů. Častěji se tady s víny této odrůdy setkáváme v Mikulově a Perné, v minulosti bývala důležitou součástí sortimentu ta z trati Kolby v Pouzdřanech. Na Znojemsku je Portugalu ještě o polovinu méně a pochopitelně se nejvíce prosazuje v baště červených vín na Kounicku.  

Široké možnosti párování

Víno se lehce páruje s širokou paletou pokrmů od studených masitých mís, drůbeže a dušeného hovězího masa k vepřovým steakům a pečením. Kombinovat ho můžete i s tučnějšími sýry typu Blaťácké zlato nebo sýry s bílou plísní.

Kdy naposledy jste ochutnali víno z této odrůdy vy?