Moravské zlato - Ryzlinky vlašské z Mikulovska
Pokud se může moravské vinařství chlubit něčím světově ojedinělým, pak jsou to Ryzlinky vlašské z Mikulovska. Stejně jako Rakousko vybudovalo svůj světový věhlas na veltlínech, měli by mikulovští vinaři roznést slávu Ryzlinku vlašského do celého světa, protože to jsou vína, která jinde zkrátka neochutnáte. Ale na druhou stranu aby potom zbylo dost pro nás...
Unikátní mikulovský Ryzlink vlašský
Ryzlink vlašský z Mikulovska je velmi specifický. Rád tvrdím, že pro vinného nadšence je to jistý druh „povinné četby“. V té přehršli registrovaných odrůd a vysázených vinic v ČR totiž nic není pro zapáleného jedince tak jednoduché a přitom poučné, jako orientace v Ryzlinku vlašském. Jen několik málo špičkových vinařství, jen několik málo opravdu výjimečných poloh a hlavně senzorická charakteristika těchto vlašáků z nich dělají výbornou učební látku. Těžko budete odhadovat, odkud pochází ta která Pálava nebo Rulandské bílé, ale dostanete-li ve skleničce vlašák z Ořechové hory nebo ze Železné, které jste chutnali už několikrát, určitě budete vínu dříve na správné stopě.
Ryzlinky vlašské z Mikulovska si také většinou na nic nehrají, alespoň ne ty z oblasti Pálavy, Dunajovických kopců a velmi blízkého okolí Mikulova. Nečekají vás tropické tóny manga nebo ananasu či jinak navoněná vína. Naopak si velmi často při přivonění ke skleničce vzpomenete na vlastní návštěvu Pálavy – na vyhřáté rozkvetlé louky někdy až vyprahlé pálením slunce, všudypřítomný vápenec. Do toho můžete přidat svěží citrusy či jejich sladkou kandovanou kůru, tóny ořechů či oříškového másla, ryngle, med. Nezřídka se přidá dojem minerality, ať už v podobě kovových tónů (u tratí Železná či Kotelná) nebo jen lehké slanosti. Ne každému takový styl může sedět, ale osobně jsem si na něj tak navyknul, že když pak chutnám vlašáky ze Znojemska nebo Rakouska, mám pocit, že jde o úplně jinou odrůdu. Ten pravý vlašák je totiž pro mě právě jen ten mikulovský.
Vinařští specialisté
Slávu Vlašských ryzlinků a vín z této oblasti obecně vybudoval Mikrosvín Mikulov. Byla to právě tato firma, která první u nás přišla na trh s odděleně lahvovanými jednotlivými tratěmi. A mezi vinnými nadšenci už mohly vzniknout rozepře, je-li lepší vlašák ze Železné, nebo Goldhameru. Motorem úspěchu Mikrosvínu byla osoba zakladatele Josefa Peřiny, který vytvořil z Mikrosvínu srdeční záležitost mnoha vínomilců. Ve vinařství pracoval i jeho syn, Ing. Zdeněk Peřina, který se v roce 2005 přesunul do další mikulovské firmy, která začala na vlašáku stavět: Galant Mikulov. Kromě prověřených tratí na Pálavě a v Březí vsadil i na svou vlastní – Pod Mušlovem. Od roku 2009 se pak pan Peřina věnuje na plný úvazek vlastnímu vinařství, v jehož portfoliu samozřejmě nechybí každoročně několik šarží vlašáků z různých poloh.
Říká se, že po odchodu pana Peřiny Mikrosvín už není, co býval. Nemohu to zcela posoudit, starší ročníky „Mikrosu“ se ke mně dostaly jen minimálně a to spíše v extra sladkých variantách raritních vín, které toho o celkové kvalitě produkce mnoho neřeknou. Faktem ale je, že na současném Olympu vlašáků již zřejmě sedí někdo jiný – Vinařství Volařík. Asi není náhoda, že enolog vinařství Filip Mlýnek začínal svou moravskou kariéru právě v Mikrosvínu, odkud pak k vinařství Volařík přivedl i vinohradníka Jindřicha Kadrnku. Pokud vše spojíme s dostatečným kapitálem, díky kterému vinařství získalo prakticky všechny špičkové polohy vlašáků na Mikulovsku, je to vyšlapaná cestička k úspěchu.
Vinselekt Michlovský aktuálně stojí u zrodu zatím nejlépe vymezené oblastní certifikace v ČR – VOC Pálava. Tu mohou získat pouze Ryzlinky vlašské z úzkého území Pálavy. Kromě Vinselektu jsou zatím ve sdružení jen Mikrosvín a Tanzberg. Osobně věřím, že to bude konečně platforma, kde se i Vinselekt na poli vlašáků prosadí, protože ač je pan Michlovský velkým propagátorem tohoto terroir a i Ryzlinku vlašského, mnoho produktů jsem od něj neviděl, a tudíž ani nepil. Pro zajímavost, aktuálně má v nabídce kromě bobulových výběrů jediný standardní „vlašák“. Dalším do party je již zmíněný Tanzberg Mikulov. V netradičních lahvích dodává každý rok na trh několik vlašáků z prestižních poloh. Většinou výrazně suchá vína si určitě najdou své příznivce, pro mlsné jazýčky pak jsou určeny speciality v podobě ledových vín. Z menších vinařů, kteří se věnují vlašákům v míře vrchovaté, bych zmínil především Martina Šebestu z Březí. Ten každoročně vyrábí několik šarží vlašáků z Ořechové hory a Liščího vrchu s různými obsahy zbytkového cukru a v různých přívlastcích.
Tratě
Co jsme už trochu nakousli, je nutné patřičně rozvést a provést malý výčet několika konkrétních vinic v dané oblasti, které jsou vlašákem proslavené. Ke každé pak uvádím nějaká vína, na která jste mohli v minulosti narazit nebo která jsou stále ještě v prodeji.
Perná – Železná
Železná je v současnosti asi nejvyhlášenější tratí na vlašáky. Také je označována za nejdražší polohu, na tento názor ovšem vyskytuje ten protiargument, že je těžké toto kriterium hodnotit, když potenciálně dražší polohy v současné době nikdo neprodává... Vyznačuje se vyšší nadmořskou výškou (až 350 m) a vysokým obsahem vápna. Nejlegendárnějšími vlašáky z této polohy kdysi blažil trh Mikrosvín, svou část měl i Galant, jeho posledním nabízeným ročníkem je ale 2011. Vinařství Tanzberg má v portfoliu z této tratě dokonce i unikátní ledová vína. Aktuálním králem Železné je Vinařství Volařík. Špičkový vlašák 2011 můžete ochutnat v Salonu vín. Jinde už je jen těžko k dostání, na trh ovšem momentálně uvádí i novou 2012.
Ryzlink vlašský VOC 2011, Mikrosvín Mikulov
Ryzlink vlašský (Traditional Line) 2010, Mikrosvín Mikulov
Ryzlink vlašský 2008, Vinařství Galant
Ryzlink vlašský 2009, Vinařství Galant
Ryzlink vlašský 2011, Vinařství Galant
Ryzlink vlašský 2011, Zdeněk Peřina
Ryzlink vlašský 2012, Zdeněk Peřina
Ryzlink vlašský 2009, Vinařství Volařík
Ryzlink vlašský (Terroir) 2011, Vinařství Volařík
Ryzlink vlašský (Terroir) 2012, Vinařství Volařík
Ryzlink vlašský 2012, Tanzberg Mikulov
Ryzlink vlašský 2009, Tanzberg Mikulov
Ryzlink vlašský 2009, Tanzberg Mikulov (ledové víno)
Perná – Goldhamer
Na rozdíl od Železné tuto trať moc ve vinotékách nepotkáte. Přitom by se mělo jednat o stejně kvalitní (ne-li ještě lepší) polohu s jižní orientací, opět vyšším obsahem vápna a větším sklonem terénu. Mikrosvín, který jako jeden z mála tuto trať nabízí, z ní v ročníku 2011 představuje dokonce premiérově Ryzlink vlašský apelace VOC. Vlašák ze zdejší vinice také nabízejí Tanzberg či Zdeněk Peřina.
Ryzlink vlašský VOC 2011, Mikrosvín Mikulov
Ryzlink vlašský (Traditional Line) 2009, Mikrosvín Mikulov
Ryzlink vlašský 2012, Zdeněk Peřina
Ryzlink vlašský 2011, Tanzberg Mikulov
Perná – Kotelná
Poslední dobou možná neprávem ve stínu oblíbenosti a rozšířenosti Železné. Je pokračováním Železné blíže k Mikulovu (Klentnici). Její věhlas znovu pozvednulo v poslední době Vinařství Volařík, které s ročníkem 2011 vyhrálo šampiona na uznávaných Valtických vinných trzích i na brněnském Grand Prix Vinex (také již není v nabídce vinařství, ale můžete ochutnat v Salonu vín).
Ryzlink vlašský (Terroir) 2011, Vinařství Volařík
Ryzlink vlašský (Terroir) 2012, Vinařství Volařík
Perná – Purmice
Pro mě zatím trochu neobjevená poloha, přitom patří papírově také k tomu nejlepšímu, co Pálava nabízí. Mikrosvín z této tratě nabízí nové VOC, pochází odtud i tři vína Vinselektu, které má momentálně v nabídce z pálavských vlašáků jeden pozdní sběr a dva bobulové výběry.
Ryzlink vlašský VOC 2011, Mikrosvín Mikulov
Ryzlink vlašský (Traditional Line) 2009, Mikrosvín Mikulov
Ryzlink vlašský 2012, Vinařství Volařík
Ryzlink vlašský (Vinum Palaviense) 2010, Vinselekt Michlovský
Dolní Dunajovice – Zimní vrch
Přesunuli jsme se na druhou stranu silnice z Brna do Mikulova, do oblasti Dunajovických kopců. Zatímco na tratích Perné má réva těžký život, zde je půda velmi záhřevná a bohatá a vína zde častěji inklinují k ovocným tónům. Vedle běžných přívlastkových vín se z úrody zdejší polohy velmi často dělají vysoké přívlastky od výběrů z bobulí až po ledová vína. Ať už jde o špičkové ledové víno od Vinařství Volařík, které je tak extraktivní, že jsem měl problém ho polknout, nebo o rarity z ročníků 2000–2002 od Mikrosvínu Mikulov. Není divu, že vína z Mikrosvínu loni ovládla mezinárodní soutěž Ice Wines Du Monde ve Valticích. Tři ze třinácti zlatých medailí v kategorii ledových vín patří právě vlašákům z Mikrosvínu.
Ryzlink vlašský (Traditional Line) 2001, Mikrosvín Mikulov
Ryzlink vlašský (Traditional Line) 2000, Mikrosvín Mikulov
Ryzlink vlašský 2002, Mikrosvín Mikulov
Ryzlink vlašský 2010, Vinařství Volařík
Ryzlink vlašský 2009, Vinařství Volařík
Ryzlink vlašský 2012, Vinařství Volařík
Ryzlink vlašský 2011, Vinařství Volařík
Ryzlink vlašský 2010, Vinařství Volařík (ledové víno)
Dolní Dunajovice – Plotny
Trať Plotny se nachází v přímém sousedství nově vybudované terasy u degustační místnosti Mikrosvínu, přesto mám zdejší vína spíše spojena s Vinařstvím Volařík, a to zejména v jeho začátcích. Jinak odtud ale mají hrozny i místní menší vinaři, často se velmi dobrý vlašák z Ploten objeví třeba ve Vinařství Šoman.
Ryzlink vlašský 2009, Vinařství Volařík
Ryzlink vlašský 2011, Vinařství Šoman
Březí – Ořechová hora
Moje srdcová záležitost. Vlašáky z Ořechové hory, která získala jméno podle bývalé aleje ořešáků, opravdu mnohdy svůj původ nezapřou a prezentují se vůní až do ořechového másla. Zvláštní je, že z „ořechovky“ často vznikají vína s vyššími zbytkovými cukry, zjevně to těmto vínům svědčí i díky příznivé kyselince. Vlašáky z této vinice najdete nejen v nabídce již zmiňovaných vinařů, ale i u spousty menších vinařů přímo z Březí a někdy to jsou opravdu perfektní kousky (např. Kern, Hlaváč, Kadrnka, Kňourek). Nesmím zapomenout ani na Zdeňka Peřinu a hlavně na stálici „ořechovských“ vlašáků Martina Šebestu.
Ryzlink vlašský (Traditional Line) 2006, Mikrosvín Mikulov
Ryzlink vlašský (Traditional Line) 2011, Mikrosvín Mikulov
Ryzlink vlašský (Traditional Line) 2010, Mikrosvín Mikulov
Ryzlink vlašský (Traditional Line) 2009, Mikrosvín Mikulov
Ryzlink vlašský 2009, Vinařství Galant
Ryzlink vlašský 2011, Vinařství Galant
Ryzlink vlašský 2011, Zdeněk Peřina
Ryzlink vlašský 2012, Zdeněk Peřina
Ryzlink vlašský (Terroir) 2011, Vinařství Volařík
Ryzlink vlašský (Terroir) 2012, Vinařství Volařík
Ryzlink vlašský 2011, Vinařství Šebesta
Ryzlink vlašský (Terroir) 2012, Vinařství Šebesta
Ryzlink vlašský 2012, Vinařství Šebesta
Ryzlink vlašský 2011, Vinařství Šebesta
Březí – Liščí vrch
Enolog Vinařství Volařík Filip Mlýnek, který z této polohy také vyrábí většinu produkce svého rodinného vinařství, často říkává, že ve vínech ze zdejší tratě bývá cítit liščí moč, a to zejména při jeho kvašení. Naštěstí nemám tak vyvinuté smysly, abych ji ve výsledném produktu opravdu poznal, a tak vůči nim nemám žádné předsudky. Pravdou je, že z „liščáku“ se daří výborný vlašák např. Mikrosvínu. Z ročníku 2010 je právě „liščák“ myslím momentálně v nejlepší formě. Ale opět mohu zkopírovat výše uvedená jména malovinařů z Březí včetně Martina Šebesty, kteří to také umějí. U něj i u již zmíněného Vinařství Volařík ovšem stojí za povšimnutí každoročně z „liščáku“ i Chardonnay, které zde dosahuje výjimečných kvalit a zajímavých minerálních tónů.
Ryzlink vlašský (Traditional Line) 2006, Mikrosvín Mikulov
Ryzlink vlašský (Traditional Line) 2010, Mikrosvín Mikulov
Ryzlink vlašský (Traditional Line) 2009, Mikrosvín Mikulov
Ryzlink vlašský 2011, Vinařství Šebesta
Mikulov – Pod Mušlovem
Do výčtu jsem nakonec dal i tuto trať exkluzivní pro Vinařství Galant. To ji nově vysázelo až v roce 2004. Zprvu byly velké pochybnosti, zda je tato poloha pro vína vhodná, ale ukázalo se, že i ve velké konkurenci pálavských vinic mohou zdejší vlašáky (a nejen ty) uspět. Na tuto pěknou přírodní scenérii u rybníka Mušlov narazíte, pojedete-li autem z Mikulova do Bulhar (nebo ještě romantičtější varianta pěšky po modré ze Sedlece do Mikulova).
Ryzlink vlašský 2011, Vinařství Galant (suché)
Ryzlink vlašský 2011, Vinařství Galant (polosuché)
Tolik tedy několik lahví „moravského zlata“. Po jakém vlašáku sáhnete nejraději vy? Máte nějakou oblíbenou trať či vinaře? Je i pro vás Ryzlink vlašský „moravským zlatem“, nebo stavíte na piedestal jinou odrůdu? Podělte se s námi o své názory v komentářích.
Zdroje k textu o vinicích: weby vinařství Mikrosvín, Galant, Volařík, Tanzberg, www.ovine.cz
Foto: V. Hausknotz, Galant (Pod Mušlovem), Mikrosvín (Goldhamer)
Komentáre (1 komentár)
-
Prýgl6. 6. 2016 7:23Ano,
pěkný článek o pěkných vínech. Taky náš vlašák propaguji plnou pusou, jen včerajsem zradil sesterskou Graševinou ze Slavonie. Také pitelný VR.
Ďalšie články z rubriky Encyklopédia vína
Kalendár vinárskych akcií
-
30. 10. 2025Degustace a ochutnávkyPraha
-
31. 10. 2025OstatníZaječí
-
31. 10. 2025Soutěže & Výstavy vínBrno










