Rulandské šedé: Žádané i přehlížené
Odrůda Rulandské šedé bývá synonymem pro „nezajímavá“, ale „vděčná” vína. Běžní konzumenti ji milují a s největší pravděpodobností se jim výběrem trefíme do vkusu. U náročnějších znalců vín však Rulandské šedé o svoji reputaci bojuje.
Rulandské šedé je považováno za mutaci odrůdy Rulandské modré a stejně jako ona pochází z francouzského regionu Burgundsko. Zmínky o něm máme už z raného středověku.
Z Burgundska se postupně rozšířilo do dalších částí Francie a spolu s Pinotem noir i do dalších zemí Evropy. Odrůda se nejdříve potýkala se špatnými výnosy, což na počátku 20. století změnili šlechtitelé révy v Německu. Ti dokázali vyvinout varianty klonů, jež zajistily spolehlivější výsledek úrody.
Pro Rulandské šedé existuje mnoho názvů jako Pinot Grigio (Itálie), Pinot Gris (Francie), Grauburgunder (Německo), Grauer Burgunder (Rakousko) nebo Tokay d’Alsace ‒ označení, které se používalo v Alsasku a které bylo později zakázané kvůli možné záměně s prestižními tokajskými víny z Maďarska.
Tak jako Rulandské modré i hrozny Rulandského šedého produkují pestrou škálu stylů vín odrážející regionální původ a způsob práce vinařství.
Rulandské šedé se pěstuje po celém světě. Více než třetinu výsadby najdeme v Itálii. Následují USA, Německo, Austrálie, Francie, Nový Zéland, Rakousko a Maďarsko.
Pro získání hloubky potřebuje víno čas
Hrozny Rulandského šedého hrají všemi barvami od narůžovělé po hnědou a modrošedou. Slupka bobulí totiž obsahuje více barviv než u většiny ostatních bílých odrůd. Barva vína může být od světle slámové přes zlatou, měděnou až po lehce růžovou. Zejména v teplých ročnících, když se nehlídá teplota hroznů při lisování, je riziko vyšší barvy výsledného vína. V minulosti byl u nás výrazný růžový odstín často v zatřiďovací komisi důvodem pro sestupnění vín z přívlastkových na jakostní.
Tento sklon odrůdy k vyšším barvám je využíván při tvorbě oranžových vín. Ta z Rulandského šedého totiž nepotřebují k získání charakteristické barvy příliš dlouhou maceraci. „Rulandské šedé je velmi vhodná odrůda na výrobu oranžových vín. Má ve slupce růžová barviva, takže se z ní oranžová vína dělají snadno. My je děláme od roku 2016,” potvrdil Martin Škrobák z čejkovického rodinného vinařství Škrobák. To vyrábí vína z této odrůdy hned v několika variantách.
Taniny ve slupkách mohou způsobovat vyšší hořkost výsledných vín. Vinaři se s tím vypořádávají například tím, že ve víně nechají vyšší zbytkový cukr nebo vyšší alkohol, který svojí nasládlostí hořké sloučeniny zakryje. Další z technik je zrání ve starých sudech, které už vínu samy o sobě nepřidají nová aromata, ale umožní vývoj zralosti jeho ležením na kvasničních kalech (metoda sur-lie). Díky tomu získají vína krémovost a strukturu (bohatost). Hloubku vínu může dodat i delší ‒ alespoň roční ‒ zrání v lahvi. Odrůda je totiž občas kritizována pro svoji nezajímavost. Vinař, australský spisovatel a kritik vína James Halliday o Rulandském šedém dokonce řekl tento vtip: „Udělali ochutnávku Pinotu Gris a Perrier (voda) a Perrier vyhrál.“
„Podmínkou zajímavého vína z Rulandského šedého je dostatečné vyzrání hroznů, což nebývá problém. Ve většině roků dozrává do výběru z hroznů. V našem vinařství děláme Rulandské šedé vždycky suché s vyšším alkoholem. Běžně přes 14 %. Pokud nechceme, aby alkohol působil rušivě, musí víno projít dřevěnýmí sudy. Používáme různé sudy ‒ malé barikové, větší dubové i akátové 250–2000 litrů. Necháváme víno zrát minimálně rok v sudech a pak ještě ideálně nějaký čas v lahvi. Momentálně prodáváme ročník 2018. Tohle je podle nás ideální projev Rulandského šedého. Nemáme rádi řídké víno ovlivněné kvasinkami s aromaty banánů,” svěřil se Martin Škrobák.
Charakteristika vín odrůdy Rulandské šedé
Tuzemští vinaři přistupují ke zpracování této odrůdy velmi rozdílně a od toho se také odvíjí vlastnosti výsledného vína, jak ostatně naznačil i pan Škrobák. Zejména u mladých lehčích vín převažují ovocné tóny od malvic (jablíčka, hrušky) přes citrusy (citron, pomeranč, růžový grep, kandovaná kůra) až po tropické ovoce (mango, papaya, banán).
U vyzrálejších hroznů se do vína dostává medovost či nektar, typická je chlebovinka až jemná kořenitost. Tu může vinař podpořit zráním v sudech, ve víně pak můžete objevit i vanilku, skořici, hřebíček, ale i kouřovinku. V kombinaci s ležením na kalech pak nabývá víno na struktuře a krémovosti, v chuti se může projevovat i slaností.
Vhodné sklenice na Rulandské šedé zvolíme podle jeho charakteru. K mohutným vínům dlouho zrajícím ve dřevěných sudech se nejvíce hodí "baňaté" sklenice na burgundské odrůdy (uprostřed) nebo univerzální sklenice většího objemu na bílé víno (vpravo). Lehčí nerezové Rulandské šedé nejlépe vynikne v menších sklenicích na svěží bílé víno (například vlevo).
Rulandské šedé na Moravě i v Čechách
Do Státní odrůdové knihy bylo zapsáno v roce 1941. Do roku 1993 bylo vedeno pod názvem Burgundské šedé, od roku 1993 pod názvem Rulandské šedé. Vinaři mohou využívat i označení Pinot gris. Původní český název je Roučí šedé. Spolu s Rulandským modrým, Rulandským bílým a Chardonnay se řadí mezi burgundské odrůdy.
V České republice zabírá Rulandské šedé téměř 8 % plochy výsadby bílých vín. Jedná se o pátou nejpěstovanější bílou odrůdu. V žebříčcích zatřiďovaných vín za rok 2019 figuruje jako první (10,20 % všech bílých odrůd). Rulandské šedé najdeme ve všech podoblastech, jak na Moravě, tak také v Čechách.
V Čechách jde dokonce o třetí nejpěstovanější bílou odrůdu za suverénní müllerkou a Ryzlinkem rýnským. Více je jí v podoblasti litoměřické, nejznámějšími výrobci tu jsou určitě Žernosecké vinařství, JohannW a Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice nad Labem.
V podoblasti mělnické se nejvíce producentů nachází přímo v Mělníce, známé jsou ovšem i šeďáky z Prahy. V Kutné Hoře je najdete i v oranžové variantě.
Na Moravě se nejvíce pěstuje v oblasti mikulovské, je tu i součástí odrůdově značně rozkročeného VOC Mikulovsko. V Salonu vín se pravidelně objevují vína například Chateau Valtice, velké úspěchy se svými víny dosahuje také mikulovské vinařství Vican, které „šeďák“ tvoří také v kvevri. Hodně vinařství se mu věnuje v Pavlově, ať už hrozny pocházejí z vinic přímo v této obci nebo z jiných na Mikulovsku. Jmenovat můžeme Reisten, Ilias nebo Pavlov.
Na Slovácku je šeďáku o 40 hektarů méně, ale ve zdejších známých vinařských obcích se mu spolu s ostatními příslušníky burgundské rodiny odrůd daří dosahovat nadprůměrné kvality. Do VOC se ale konkrétně Rulandské šedé dostalo jen v Blatnici pod Svatým Antonínkem. Za další známé obce na Slovácku vhodné pro pěstování šeďáku bychom mohli jmenovat Prušánky nebo Mutěnice. Obec Týnec proslavilo svými šeďáky vinařství BM a Archlebov pro změnu Spielberg. Vinné sklepy Skalák pak své úspěšné Rulandské šedé čerpají z několika různých tratí.
Až na třetím místě v rozloze výsadeb se nachází z moravských podoblastí ta velkopavlovická. Spoustu vín pochopitelně najdeme v největší obci Velkých Bílovicích, některé špičkové kousky pocházejí i z Velkých Pavlovic. V popředí zájmu určitě také stojí šeďáky z Čejkovic nebo z němčické tratě Punty. Velmi úspěšný je Vinselekt Michlovský, který ale vyrábí Rulandské šedé i z oblasti znojemské a mikulovské.
Nejmenší zastoupení šeďáku je na Moravě v podoblasti znojemské. Většinou sušší varianty najdete v Dolních Kounicích, velké spektrum šeďáků produkuje gigant Lahofer nebo Znovín a to včetně těch z legendární vinice Šobes.
Vyhledávaný společník k rybám i zelenině
Rulandské šedé se dobře snoubí s poloměkkými i tvrdými sýry z kravského a ovčího mléka, jako jsou Gruyère, Münster a Grana Padano. Špatně neuděláte ani s plísňovými sýry. Vína s vyšší kyselinkou si dobře poradí s tučnějšími omáčkami, jakou je třeba krémová omáčka z másla a parmazánu Alfredo používaná na těstoviny.
Lehčí a svěžejší Rulandské šedé bez výraznějších tónů po zrání ve dřevě je vyhledávaným společníkem k rybám, jako jsou treska, okoun nebo pstruh. Jeho jemná chuť se dobře hodí k mořským plodům jako mušle nebo krevety. Je dobrým společníkem k sushi.
Tato odrůda se dobře páruje se zeleninovými jídly ‒ ať už z čerstvé zeleniny ve formě salátů nebo k dušené zelenině (cibule, česnek, zázvor, květák, brokolice a další druhy). Za klasické se považuje párování s jídly s houbami. Kořenitý styl šeďáku zvýrazní chuť zázvoru, kurkumy, šafránu a skořice v dušených pokrmech, například těch indických.
Víno si můžete otevřít i k lehkým pokrmům z kuřecího, krůtího, kachního a vepřového masa. Sladké Rulandské šedé se hodí k foie gras. Z dezertů můžete zkusit snoubení s dortem Pavlova, créme brulée nebo s palačinkami s ovocem.
Vína s vyšší kyselinkou nepárujte s hodně kyselými chutěmi, jako mají citrusové plody nebo recepty na bázi rajčat.
Vyhýbáte se Rulandskému šedému obloukem, nebo jste si i u této odrůdy našli oblíbence, které byste ostatním mohli doporučit k ochutnání? Budeme rádi, když se v komentářích podělíte o své tipy.
Zdroj:
- BERGER Dan. Dan Berger On Wine: Deconstructing Pinot Gris. In: Napavalleyregister.com [online]. [cit. 17.03.2021] Dostupné z https://napavalleyregister.com/lifestyles/dan-berger-on-wine-deconstructing-pinot-gris/article_851bcac0-fdb5-5014-91bd-9d08adb94c8c.html
- ATKIN Tim. Pinot Gris. In: Timatkin.com [online]. [cit. 17.03.2021] Dostupné z https://timatkin.com/cork-talk/pinot-gris/
- Pinot gris Grape Variety. In: Scienceofcooking.com [online]. [cit. 17.03.2021] Dostupné z https://www.scienceofcooking.com/food-and-wine/pinot-gris.html
- The Pinot Gris/Pinot Grigio Grape. In: Thatusefulwinesite.com [online]. [cit. 17.03.2021] Dostupné z https://thatusefulwinesite.com/varietals/whites/PinotGris.php
- Pinot Gris Wine Guide: How Pinot Gris and Pinot Grigio Differ. In: Masterclass.com [online]. [cit. 17.03.2021] Dostupné z https://www.masterclass.com/articles/pinot-gris-wine-guide#what-is-pinot-gris
- Rulandské šedé. In: Cs.wikipedia.org [online]. [cit. 17.03.2021] Dostupné z https://cs.wikipedia.org/wiki/Rulandské_šedé
- SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA RÉVA VINNÁ A VÍNO. In: Eagri.cz [online]. [cit. 17.03.2021] Dostupné z http://eagri.cz/public/web/file/672676/Vino_2020_Web.pdf
- TECLEMARIAM Tammie. Skin-Contact White Wines, a.k.a. Orange Wine for Beginners. In: Winemag.com [online]. [cit. 17.03.2021] Dostupné z https://www.winemag.com/2019/07/10/skin-contact-white-wines-orange-wine-beginners
- What’s the Difference Between Pinot Gris and Pinot Grigio?. In: Winefolly.com [online]. [cit. 17.03.2021] Dostupné z https://winefolly.com/deep-dive/whats-the-difference-between-pinot-gris-and-pinot-grigio/
Komentáre (15 komentárov)
-
Bobulka29. 3. 2021 14:36-Tycka: Vždycky mě fascinovalo, že vínomilec prý může v chuti a vůni rš zachytit "kozí pysk". O který pysk se vlastně jedná, o ten kozí nebo o bylinu Tetluchu z čeledi miříkovitých? :-)
-Vicky-:
Ano, je to opravdu rostlina. Ale nemohu sloužit, co se týče aromatického profilu. Ostatně je zvláštní, kolik pramenů jej zmiňuje, ale zajímalo by mě, kdo k ní čichá. Říká se jí prý také "kočičí petržel", netuším, zda kromě vzhledu s ní má s petrželí společné i nějaké aromatické látky.
Jinak v šeďáku samozřejmě mohou být i trochu animální tóny (zejména ve starších), lehké "dvorečky", hnůj či siláže, ale jen než se víno dostatečně otevře a rozvine. Pokud by tam zůstávaly i poté, tak se samozřejmě o dobré víno nejedná :-)
Tak jsem zapátrala v botanický databázích, protože srovnání RŠ s tetluchou mě zaujalo. :-)
Jedná se přesněji o rostlinu tetlucha kozí pysk, která je komplet jedovatá od kořenů po semena, a jejíž listy připomínají petržel hladkolistou (z téže čeledi). O vůni této rostliny jsem našla dvě zmínky. Jednak že listy tetluchy vydávají nepříjemný cibulový zápach a také, že všechny části rostliny mají nepříjemný zápach, který připomíná bolehlav. A jak je o této rostlině známo „vadnoucí a schnoucí odporně páchne myšinou“.
Tak si můžete vybrat, co tím bylo myšleno, když se porovnaly 'tóny' RŠ a tetluchy. Možná, kdo má dobře napito, se s těmito nechtěnými tóny již setkal. Vzhledem k tomu, že je podobných odkazů na tetluchu tolik, skoro se mi chce říci, že to je úspěšně zkopírováno bez udání originálu (jak už to na internetu občas bývá).
-
slecnasteckou29. 3. 2021 12:55Zildjian: slecnasteckou: -Vicky-: slecnasteckou:
Nejsem si jistá, zda je to u těchto vinařství právě tento důvod, může i nemusí. Nicméně i v databázi mezi TOP100 je hodně polosuchých a polosladkých vín. Možná je to tím, že této odrůdě trochu cukru může slušet?
I vínomilci, co obvykle hodnotí suchá vína, se tu rozplývají...
No, dávat za příklad zrovna vína ročníku 2010 (který byl extrémně specifický) není asi úplně dobrý způsob, navíc povětšinou hodnocené před mnoha a mnoha lety... :-)
Jinak je pravda, že RŠ se ve velké míře vyskytuje ve vyšších cukrech. A třeba i když ne nad 10, tak se dá trochu "alibisticky" 9,8 nebo 8,6. Ale tohle je jen číslo, na to se nemůžeme zlobit. Souvisí to právě s tou reputací RŠ, respektive klientelou. Je prostě známé, že u nás pijí RŠ (stejně jako TČ, PA nebo rosé) především lidé, kteří vyšší zbytkový cukr vyhledávají. Takže proč tomu nejít vstříc? Až bude velká poptávka po suchém RŠ, tak se vinaři určitě přizpůsobí ;-)
Souhlas, to jsem si zpětně uvědomila, že to bylo už před 11 lety. Strašný, jak ten čas letí :) !
Nutno podotknout, že ročník 2010 kouzlil. Většině vinařů přineal plíseň bílou/šedou a někomu minimálně desetilatá vína, která mohou mít potenciál aktuálně dalších 5-10 let.
Moc děkuji za informaci :)
-
-Vicky-29. 3. 2021 0:50Tycka: Vždycky mě fascinovalo, že vínomilec prý může v chuti a vůni rš zachytit "kozí pysk". O který pysk se vlastně jedná, o ten kozí nebo o bylinu Tetluchu z čeledi miříkovitých? :-)
Ano, je to opravdu rostlina. Ale nemohu sloužit, co se týče aromatického profilu. Ostatně je zvláštní, kolik pramenů jej zmiňuje, ale zajímalo by mě, kdo k ní čichá. Říká se jí prý také "kočičí petržel", netuším, zda kromě vzhledu s ní má s petrželí společné i nějaké aromatické látky.
Jinak v šeďáku samozřejmě mohou být i trochu animální tóny (zejména ve starších), lehké "dvorečky", hnůj či siláže, ale jen než se víno dostatečně otevře a rozvine. Pokud by tam zůstávaly i poté, tak se samozřejmě o dobré víno nejedná :-) -
Vždycky mě fascinovalo, že vínomilec prý může v chuti a vůni rš zachytit "kozí pysk". O který pysk se vlastně jedná, o ten kozí nebo o bylinu Tetluchu z čeledi miříkovitých? :-)
-
slecnasteckou: -Vicky-: slecnasteckou:
Nejsem si jistá, zda je to u těchto vinařství právě tento důvod, může i nemusí. Nicméně i v databázi mezi TOP100 je hodně polosuchých a polosladkých vín. Možná je to tím, že této odrůdě trochu cukru může slušet?
I vínomilci, co obvykle hodnotí suchá vína, se tu rozplývají...
No, dávat za příklad zrovna vína ročníku 2010 (který byl extrémně specifický) není asi úplně dobrý způsob, navíc povětšinou hodnocené před mnoha a mnoha lety... :-)
Jinak je pravda, že RŠ se ve velké míře vyskytuje ve vyšších cukrech. A třeba i když ne nad 10, tak se dá trochu "alibisticky" 9,8 nebo 8,6. Ale tohle je jen číslo, na to se nemůžeme zlobit. Souvisí to právě s tou reputací RŠ, respektive klientelou. Je prostě známé, že u nás pijí RŠ (stejně jako TČ, PA nebo rosé) především lidé, kteří vyšší zbytkový cukr vyhledávají. Takže proč tomu nejít vstříc? Až bude velká poptávka po suchém RŠ, tak se vinaři určitě přizpůsobí ;-)
Souhlas, to jsem si zpětně uvědomila, že to bylo už před 11 lety. Strašný, jak ten čas letí :) !
Nutno podotknout, že ročník 2010 kouzlil. Většině vinařů přineal plíseň bílou/šedou a někomu minimálně desetilatá vína, která mohou mít potenciál aktuálně dalších 5-10 let. -
slecnasteckou26. 3. 2021 16:59
-Vicky-: slecnasteckou:
Nejsem si jistá, zda je to u těchto vinařství právě tento důvod, může i nemusí. Nicméně i v databázi mezi TOP100 je hodně polosuchých a polosladkých vín. Možná je to tím, že této odrůdě trochu cukru může slušet?
I vínomilci, co obvykle hodnotí suchá vína, se tu rozplývají...
No, dávat za příklad zrovna vína ročníku 2010 (který byl extrémně specifický) není asi úplně dobrý způsob, navíc povětšinou hodnocené před mnoha a mnoha lety... :-)
Jinak je pravda, že RŠ se ve velké míře vyskytuje ve vyšších cukrech. A třeba i když ne nad 10, tak se dá trochu "alibisticky" 9,8 nebo 8,6. Ale tohle je jen číslo, na to se nemůžeme zlobit. Souvisí to právě s tou reputací RŠ, respektive klientelou. Je prostě známé, že u nás pijí RŠ (stejně jako TČ, PA nebo rosé) především lidé, kteří vyšší zbytkový cukr vyhledávají. Takže proč tomu nejít vstříc? Až bude velká poptávka po suchém RŠ, tak se vinaři určitě přizpůsobí ;-)
Souhlas, to jsem si zpětně uvědomila, že to bylo už před 11 lety. Strašný, jak ten čas letí :) !
-
-Vicky-: slecnasteckou:
Nejsem si jistá, zda je to u těchto vinařství právě tento důvod, může i nemusí. Nicméně i v databázi mezi TOP100 je hodně polosuchých a polosladkých vín. Možná je to tím, že této odrůdě trochu cukru může slušet?
I vínomilci, co obvykle hodnotí suchá vína, se tu rozplývají...
No, dávat za příklad zrovna vína ročníku 2010 (který byl extrémně specifický) není asi úplně dobrý způsob, navíc povětšinou hodnocené před mnoha a mnoha lety... :-)
Jinak je pravda, že RŠ se ve velké míře vyskytuje ve vyšších cukrech. A třeba i když ne nad 10, tak se dá trochu "alibisticky" 9,8 nebo 8,6. Ale tohle je jen číslo, na to se nemůžeme zlobit. Souvisí to právě s tou reputací RŠ, respektive klientelou. Je prostě známé, že u nás pijí RŠ (stejně jako TČ, PA nebo rosé) především lidé, kteří vyšší zbytkový cukr vyhledávají. Takže proč tomu nejít vstříc? Až bude velká poptávka po suchém RŠ, tak se vinaři určitě přizpůsobí ;-)
S tím naprosto souhlasím. Nicméně na RŠ jsem nikdy neujížděl, ale ze Znojemska se mi jich pár velice líbilo - dneska se odrůdě hodně celkem vyhýbám. -
-Vicky-26. 3. 2021 15:47
Thaliano: z oněch bílých vín-tav.francouzských odrůd to má RŠ u mě dost težké, též Chardonnay úplně nevyhledávám, občas se zadaří a jsem mile překvapen, avšak jakmile ve víně najdu chlebovinku, rozhodně mi to radost neudělá, na odrůdy typu Rýňák, Vlašák či Sg to v mých preferencích nestačí, nicméně občas se ke mně nějaká dostane, abych tzv.neustrnul :D
Zcela souhlasím, v burgundách je u mě také na posledním místě, dokonce jej většinou přehlížím i na soutěžích či výstavách. Už pár měsíců se to snažím zvrátit, když vybírám RŠ do degustačního testu, takže jsem zvědavý, nakolik se jeho reputace změní.
-
-Vicky-26. 3. 2021 15:46
slecnasteckou:
Nejsem si jistá, zda je to u těchto vinařství právě tento důvod, může i nemusí. Nicméně i v databázi mezi TOP100 je hodně polosuchých a polosladkých vín. Možná je to tím, že této odrůdě trochu cukru může slušet?
I vínomilci, co obvykle hodnotí suchá vína, se tu rozplývají...
No, dávat za příklad zrovna vína ročníku 2010 (který byl extrémně specifický) není asi úplně dobrý způsob, navíc povětšinou hodnocené před mnoha a mnoha lety... :-)
Jinak je pravda, že RŠ se ve velké míře vyskytuje ve vyšších cukrech. A třeba i když ne nad 10, tak se dá trochu "alibisticky" 9,8 nebo 8,6. Ale tohle je jen číslo, na to se nemůžeme zlobit. Souvisí to právě s tou reputací RŠ, respektive klientelou. Je prostě známé, že u nás pijí RŠ (stejně jako TČ, PA nebo rosé) především lidé, kteří vyšší zbytkový cukr vyhledávají. Takže proč tomu nejít vstříc? Až bude velká poptávka po suchém RŠ, tak se vinaři určitě přizpůsobí ;-) -
Ve své vinotéce RŠ nemám. :-( Budu to muset rychle napravit.
Posledné hodnotenie
Tip na víno ku kúpe u vinára
Ďalšie články z rubriky Encyklopédia vína
Kalendár vinárskych akcií
-
29. 10. 2025Degustace a ochutnávkyBrno
-
29. 10. 2025
-
30. 10. 2025Degustace a ochutnávkyPraha
