Test vín odrůdy Ryzlink vlašský: Ročník 2021 vystřelil do popředí Dunajovské vlašáky

Dominance Mikulovska, vyšší zastoupení mládí

U testů Ryzlinků vlašských vždy pochopitelně drtivě převažují vína z mikulovské vinařské podoblasti, letos dokonce až na jedinou výjimku obsadila všechna místa. O něco pestřejší bylo ale jejich rozložení v rámci této podoblasti. Ze třinácti mikulovských vín pocházelo pět z Perné a čtyři z oblasti Dunajovských kopců, tedy z Březí či Dolních Dunajovic. Kromě každoročně zařazovaných vinařství Volařík, Mikrosvín a Gala jsem upřednostnil co nejpestřejší zastoupení producentů. Čtyři se objevili v rámci našich testů vůbec poprvé, další tři byli nováčky alespoň v rámci této odrůdy.

Vzhledem k charakteristikám předchozích ročníků se výrazně změnilo jejich rozložení v degustaci ve prospěch toho nejmladšího. Jedenadvacítek bylo hned sedm, tedy půlka celé degustace. Z problematičtějšího ročníku 2020 jsem zařadil dvě vína a čtyři se podařilo „zachránit" z ročníku 2019. Jediného zástupce měl nejstarší ročník 2018.

Naslepo jen po krátkém nadechnutí

Vlašáky v březnovém termínu nalákaly nebývale vysoký počet porotců, kterých se v brněnské Vinotéce U Tří knížat sešlo hned dvanáct, jen zhruba třetina patřila k vinařským profesionálům, zbytek tvořili zkušení vínomilci. Vína byla servírována naslepo s informací o ročníku. Pořadí jsem sestavil čistě intuitivně, převážně dle ročníků, ještě před začátkem degustace, lahve vína se pak otevíraly až průběžně zhruba deset až patnáct minut před jejich servisem.

První tři minuty měli porotci k dispozici na osobní hodnocení, následně se již mohlo o vínech diskutovat nahlas. K hodnocení využíváme stobodovou stupnici z naší aplikace. Celkový výsledek vzniká průměrem součtu hodnocení po škrtnutí nejvyšší a nejnižší udělené známky. Uvedený popis je shrnutím zapsaných poznámek degustátorů. Místy je doplněn o můj osobní komentář a informace o dosažených výsledcích v některých profesionálních soutěžích či publikacích.

Seznam vzorků dle pořadí při degustaci

Ryzlink vlašský 2021 pozdní sběr, Rodinné vinařství Spěvák
Ryzlink vlašský Srdeční záležitost 2021 výběr z hroznů, Jiří Uherek
Ryzlink vlašský Figure 2020 pozdní sběr, Karel Novotný
Ryzlink vlašský 2021 pozdní sběr, Lubomír Tichý
Dunajovský vlašák Liščí vrch 2021 pozdní sběr, Filip Mlýnek • 3. místo degustace, zlatá medaile
Dunajovský vlašák 2021 výběr z hroznů, Eliška Becková / No. 44 • vítěz degustace, velká zlatá medaile
Ryzlink vlašský II Goldhamer 2021 pozdní sběr, Zdeněk Peřina • zlatá medaile
Ryzlink vlašský Umlando 2021 zemské víno, Zůlovi / Iwayini
Ryzlink vlašský 2019 pozdní sběr, Nepraš & Co.
Ryzlink vlašský Hermes 2020 pozdní sběr, Gala Vinařství
Ryzlink vlašský EGO 2019 pozdní sběr, Zámecké vinařství Bzenec
Ryzlink vlašský 2019 výběr z hroznů, Agropol Mikulov / Nikolsburg
Ryzlink vlašský Kotelná 2019 výběr z hroznů, Vinařství Volařík
Ryzlink vlašský Železná 4 sudy 2018 výběr z hroznů, Mikrosvín Mikulov • 2. místo degustace, velká zlatá medaile

Aby porotce kalibrační vzorek moc nerozptyloval, vybral jsem schválně nejčerstvější víno ročníku 2022 ze supermarketové řady Herbarium Moravicum Zámeckého vinařství Bzenec. Označený mikulovský původ se do degustace dobře hodil. Toto víno mívá solidní kvalitu, v tomto případě samozřejmě limitovanou velmi mladým ročníkem a nedlouhým ležením na lahvi. Celková známka se mírně přehoupla přes 83 bodů, ale za rok může být v mnohem lepší kondici.

Ryzlink vlašský 2021 pozdní sběr, Rodinné vinařství Spěvák

I přes o něco vyšší obsah zbytkového cukru dostal jediný mimomikulovský vlašák prostor hned na začátku degustace. V rámci Velkopavlovicka patří vlašáky Milana Spěváka k těm opravdu nejlepším a ročník 2021 se velmi povedl. Do konfrontace s velkými jmény Mikulovska se ale příliš nedostává.

Ve velmi přitažlivé nasládlé vůni porotci zmiňovali jak tóny květů, tak také ovoce (ananas, ryngle, jablko) až v kompotované podobě. Zajímavý průběh chuti začínal marmeládovou sladkostí ze žlutého ovoce, citrusů a medu, kterou prořízla výrazná kyselinka. V delší minerální dochuti se objevila jemná kořenitost, ale především příjemná slanost.

Přístupné a příjemně pitelné víno se obecně líbilo, i když postrádalo velikost a vážnost „devadesátkových vín". Jen těsně zůstalo pod 86 body, což je neobvykle přísné hodnocení. Z minulosti nejvíce uspělo na Grand Prix Vinex 2022 (90,67 bodů), zbytek loňských soutěží už byl o něco blíže našemu výsledku – Národní soutěž vín 87,67 bodů, Valtické vinné trhy 86,67 bodů, Festwine 85,33 bodů. Víno má potenciál oslovit a potěšit velmi široké publikum zejména v této své mladistvé poloze. Na výrazně dlouhou archivaci není určeno, i když může vydržet déle. Osobně bych jej letos vypil.

Ryzlink vlašský Srdeční záležitost 2021 výběr z hroznů, Jiří Uherek

Vinařství Jiřího Uherka sice sídlí v Křepicích, tedy ve velkopavlovické podoblasti, hrozny pro toto víno ale pocházejí z Dolních Dunajovic. Jejich větší podíl byl napadený ušlechtilou plísní a celkový projev vína výrazně ovlivnilo i pětiměsíční míchání na jemných kalech. Víno tohoto vinařství jsme měli v testu vůbec poprvé.

Už vůně degustátorům odhalovala vrstevnatější víno, patrná byla botrytida i kvasnice. Dle nich převažovaly tóny růžového grepu, medové plástve, toustu a minerality s patrným jodem. Plnější, krémová chuť opět oplývala vyšší kyselinkou (zde nepodpořenou cukrem, takže víno působí sušším dojmem) a mineralitou, delší závěr předvedl i kořenitost.

Na známkách příliš shoda nepanovala, padly sice dokonce dvě devadesátky, ale mnohé se pohybovaly jen na 85 a 86 bodech. Výsledek se zastavil těsně pod 87. Podobně rozporuplné byly i výsledky vína v loňských soutěžích, na Vinařství roku to bylo jen 82,67 bodů, v Národní soutěži vín už 86,67 bodů. Je to víno pro zkušenější a náročnější vínomilce a troufám si tvrdit, že svůj vrchol má ještě hodně daleko před sebou. Ostatně i v hodnocení byl několikrát zmíněn dobrý potenciál ke zrání.

Ryzlink vlašský Figure 2020 pozdní sběr, Karel Novotný

Také vinařství Karla Novotného, enologa Vinařství Maňák, sídlí mimo Mikulovsko ve slováckých Žádovicích. I on ale v tomto případě využil suroviny z podoblasti vlašákům zaslíbené, konkrétně z Novosedel. Charakter vína pak podpořilo sedmiměsíční zrání na kalech v betonovém tanku.

Na první pohled zaujala velmi vysoká barva. Dále hodnotitelé popisovali vůni sušených bylin, medu, hrozinek a kandované kůry citrusů s typickou ročníkovou „lékárnou". Ve stejném duchu se odehrávala i chuť v souvislosti s ročníkem o něco subtilnější s dlouhým závěrem s jemnou hořčinkou. Velmi ocenili harmonické vyznění a i zde patrnou mineralitu.

Tady ještě jedné devadesátky přibylo a v celkovém výsledku to bylo znát, známka lehce překročila 88 bodů a o desetinu překonala výsledek z Krále vín 2021. Nutno poznamenat, že většina tipovala vzhledem k dobře zvládnutému složitému ročníku víno známějších vinařů z Mikulovska. Víno už působí velmi dospělým až nazrálým dojmem a nepředpokládám, že by se ještě nějak výrazně zlepšovalo, spíše bych jej určil k brzké spotřebě.

Ryzlink vlašský 2021 pozdní sběr, Lubomír Tichý

Lubomíru Tichému se obecně ročník 2021 povedl. Jeho vlašák jsme ještě v testu neměli, zvolil jsem tento, který je mixem dvou dolnodunajovických tratí. Pro mě trochu překvapivě se neobjevil na soutěžích, ale má zkušenost s ním z relativně nedávné doby byla velmi pozitivní.

Vlašák Lubomíra Tichého nalákal porotce příjemnou vůní několika linek. Primární byla podle nich ovocná, zprvu až tropická, posléze peckové ovoce (broskve, nektarinky, ryngle) a citrusy (citron, limeta, mandarinka, grep). Dále se přidávala jemná herbální linka, luční květy a jejich nektar, stopy vlašských ořechů a výrazná mineralita připomínající mořskou vodu. Vysoce šťavnatá a přitom harmonická plná chuť odrážela mineralitu a kořenitost, po delším čase s až jemně čajovým závěrem.

V počtu devadesátibodových hodnocení jsme se tu dostali už na čtyři, celková známka jen těsně nedosáhla 89 bodů. Ozývaly se hlasy, že charakterem výrazně připomíná Ryzlink rýnský a také že má před sebou světlou budoucnost. V jistém smyslu „nabušené" víno opravdu působí velmi mladistvě a i když už teď udělá radost, dost by mě zajímalo po čase v archivu. Ještě doplním, že v knize Průvodce nejlepší vína ČR (dále jen Průvodce) 2022-2023 dostal bodů 88.

Dunajovský vlašák Liščí vrch 2021 pozdní sběr, Filip Mlýnek

Hned dva vzorky jsem vybral z kolekce Dunajovských vlašáků – tedy vín, která členové sdružení vinařů Dunajovských kopců považují za signifikantní a prezentují je jako etalony zdejších vlašáků. Od Filipa Mlýnka s původem v asi vůbec nejznámější trati Liščí vrch. Stejné víno je naplněno i do klasických pistolí s vinařovou etiketou, v degustaci bylo ale víno s jednotným designem Dunajovských vlašáků.

S vínem se muselo trochu manipulovat, jinak se více projevoval vyšší obsah alkoholu. Pak se dle degustátorů nejvíce projevovaly tóny zeleného jablka, citrusů, pozadu nezůstala ani herbální a kořenitá linka a mineralita. Plná, hutná, strukturovaná minerální chuť zaujala nejen výraznou šťavnatou kyselinkou, ale také velmi dlouhým kořenitým závěrem.

Velmi často se objevovaly odkazy na styl vinařů z Wachau, ostatně Filip Mlýnek se v Rakousku inspiruje, pracoval tam už v úplných počátcích své kariéry. Průměrná známka zde stoupla, čtyři devadesátibodová hodnocení a obecně vysoké body ji vyšvihly až nad 89 bodů na třetí místo v degustaci a zisk zlaté medaile. Ačkoliv si analytické hodnoty tohoto vína vysloveně říkají o archivaci, nejsem si jistý, jak dlouho vydrží ve špičkové kondici. Vína Filipa Mlýnka totiž chodí na trh velmi brzo a většinou také brzo ztrácejí na atraktivitě. Možná, že jeho výborný výsledek je dán i tím, že jsme letos Ryzlinky vlašské testovali o dva měsíce dříve, než bývá obvyklé a v klasickém termínu by už tolik nezaujal. Ostatně například v Průvodci 2022-2023, který se hodnotí na pomezí léta a podzimu, obdržel 90 bodů, tedy ještě o něco více než u nás.

Dunajovský vlašák 2021 výběr z hroznů, Eliška Becková / No. 44

Druhý Dunajovský vlašák byl premiérou pro vinařství No. 44 Elišky Beckové. Mělo tak dojít k pikantnímu souboji v totožné disciplíně mezi bývalými enology Vinařství Volařík. Vlašák Elišky Beckové byl vyroben z vyzrálejších hroznů dolnodunajovické tratě Pod Slunným vrchem. Nedlouho po lahvování jen skromně naznačoval svůj potenciál, ale už v závěru loňského roku se výrazně zvedal. Jsem rád, že Eliška Becková vyslyšela mou žádost o dodání vzorku do testu.

Vůně zaujala hodnotitele svou výraznou mineralitou, v tomto případě jimi popisovaná jako kamenitost či šutrovost. Do toho přicházely ovocné tóny grepu či ryngle, botrytická linka s vlašským ořechem, medem a hrozinkou a také lehká herbálnost. V harmonické chuti se objevila velmi jemná tříslovina, příjemně plynula do dlouhého minerálního jemně kořenitého závěru, který podporoval vyšší hřejivý alkohol s drobnou hořčinkou.

Rozdíly v hodnocení zde byly minimální a vzhledem k tomu, že od devíti porotců dostalo víno devadesát a více bodů, nebylo pochyb o vítězi degustace. I celková známka se přehoupla přes magickou devadesátku, zaslouží si tedy od nás i velkou zlatou medaili. Ještě nějaký čas určitě vydrží, ostatně jeho kondice má stále spíše vzestupnou tendenci. Například na Králi vín bylo hodnoceno o něco níže na 88,4 bodů. Vinařství je nicméně velmi mladé a zkušenosti s archivací jejich vín nemám, takže těžko predikovat, jak dlouho to bude platit.

Ryzlink vlašský II Goldhamer 2021 pozdní sběr, Zdeněk Peřina

Rukopis proslulého tvůrce vlašáků Zdeňka Peřiny je dost specifický a zejména v kombinaci s teplejšími a suššími ročníky se moc neshoduje s vkusem poroty. Jedenadvacítka ale byla dostatečně šťavnatá, aby mladé víno mohlo zaujmout. Potvrdil jsem si to při několika předchozích setkání s tímto vínem z Goldhameru, jehož bylo v degustaci jediným zástupcem.

Porotci si všimli ve vůni značných projevů minerality, nejčastěji připodobňované k mořské vodě, soli, jódu, ale také kovu. Nechyběla ale ani vrstva ovocnosti (citrusy, peckoviny), květin (sušené bylinky, měsíček) a medové plástve. Harmonická plná krémová chuť působila na ročník už překvapivě dospělým a elegantním dojmem, v závěru si někteří všimli pocitově výraznějšího alkoholu.

Všeobecně vysoké známky včetně čtyř devadesátek vytáhly toto víno až těsně za stupně vítězů na čtvrté místo. Celková známka dosáhla 89 bodů, a splnila tak podmínky pro udělení zlaté medaile. Značně v tomto směru zaostává za výsledkem z Průvodce 2022-2023, kde je toto víno vyneseno do top 3 nejlepších tuzemských vlašáků se skóre 93 bodů. Vínu bude nazrávání na lahvi slušet, ale jenom do té doby, než se neztratí zatím ještě živá kyselinka. Ta by měla ještě minimálně dva roky vydržet.

Ryzlink vlašský Umlando 2021 zemské víno, Zůlovi / Iwayini

Jako poslední v pořadí mladých vín ročníku 2021 jsem zkušebně zařadil víno mladého vinařství Iwayini. Očekával jsem totiž výraznější projev dřeva, surovina z Pavlova z 20 % napadená botrytidou trávila po dokvašení 10 měsíců v novém barikovém sudu a starším velkém akátovém sudu. Jeho tvůrce Martin Zůl byl na srovnání také zvědavý a poskytnul nám víno do testu, i já jsem ovšem tušil, že to bude mít v dané konkurenci velmi těžké.

Vůně se otevírala pomaleji. Zprvu se objevovaly spíše tóny ovocné – žlutého ovoce až tropika, kompotovaných až grilovaných citrusů doplňované dřevem. Postupně ale degustátoři konstatovali výraznou převahu vůní květinových. Nad luční kvítí, akát a lipový květ se prosazovaly výrazné expresivní polohy lilie, tulipánů, konvalinek, kosatců, šeříku. Párkrát zaznělo přirovnání ke květinářství. Vjemy se postupně promítaly do příjemné krémové chuti s jemnou kořenitostí a mineralitou. Po předchozích vzorcích působilo o něco sušším dojmem.

Hodnocení bylo vzhledem k netradičnímu aromatickému profilu velmi těžké, ale rozptyl známek nebyl nakonec nijak výrazný. Většinou se pohybovaly kolem 85 bodů a skončily přesně na půli cesty k 86. Osobně se mi jevilo úplně jinak než loni na podzim, tentokrát byly dojmy určitě ovlivněny i předchozími vzorky a pořadím. Stále ale platí, že vývoj tohoto vína v budoucnu mě bude zajímat. A pokud jste otevřeni novým zážitkům, určitě doporučuji vyzkoušet.

Ryzlink vlašský 2019 pozdní sběr, Nepraš & Co.

První exkurzi do silného ročníku 2019 měl obstarat vlašák z pavlovského vinařství Nepraš. Jedná se o ojedinělý mix tratí Pod Pálavou a Slunný vrch, staré keře byly následně vyklučeny a od ročníku 2021 jsou v lahvích mladé hrozny z trati Pod Pálavou. Jak je u tohoto vinařství zvykem, výroba probíhala v dubovém sudu o objemu 2500 litrů.

Popis vína se u hodnotitelů výrazně nesl v jednotném duchu. Skloňovala se jablka ve všech možných podobách. Od jemně zavadlých, přes mošt až po cider či pálenku. Výrazně oxidativní štych byl pro některé už za hranou. Opatrně se přidávaly ostatní vjemy – dřevo, vanilka, skořice, bezová šťáva, med. V chuti vytvářelo dojem jablečného koláče s drobenkou, kyselinka působila nespojitě.

Jak jsem zmiňoval, podle toho, nakolik jednotlivci mají nastavenou osobní toleranci oxidativního stylu, se známky pohybovaly kolem osmdesátibodové hranice. Víno ji o něco překročilo, ale určitě nesplnilo očekávání. Nutno poznamenat, že má osobní zkušenost s ním datovaná z před dvou měsíců je zcela jiná, přikláněl bych se tedy k teorii, že jde o špatný vývoj v konkrétní lahvi.

Ryzlink vlašský Hermes 2020 pozdní sběr, Gala Vinařství

Komplikovaný ročník v podání jednoho z největších jmen tuzemského vinařství aktuálně spojeného (nejen) s vlašáky. Vinařství Gala se stalo v našich testech stálicí a nechtěl jsem couvnout ani v případě tohoto ročníku. Ostatně předcházela jej pověst skvělého vína.

Hluboká vůně rozprostírala před porotce širokou paletu vjemů. Zmiňovali ovoce (špendlíky, mandarinky, grep), herbální tóny (sušené byliny, čaj), vlašské ořechy, ale také příjemnou krémovost, karamel, dotek dřeva a výraznou mineralitu. Stejně bohatá byla i harmonická chuť s výrazně slaným minerálním podtónem a dlouhou dochutí. V chuti bylo „všeho moc", a to včetně projevů dřeva.

To bylo hlavním důvodem, proč se známky držely pod devadesáti body. Námitka směřovala nejen k výraznějšímu projevu dřeva, ale obecně k nižší odrůdovosti, nejčastěji se skloňovala podobnost s Chardonnay. Konečná známka se nakonec nevyšplhala ani k 88 bodům. V Průvodci 2022-2023 bylo naopak toto víno vyhlášeno nejlepším Ryzlinkem vlašským České republiky se skóre 94 bodů. Osobně myslím, že se jedná o velké světové víno, kterému ani horší ročník výrazněji neublížil a ani neohrozil jeho velký archivační potenciál. Právě ona „světovost" ale může trochu zastřít odrůdová specifika, na která jsou tuzemští vínomilci navyklejší.

Ryzlink vlašský EGO 2019 pozdní sběr, Zámecké vinařství Bzenec

Před dvěma lety se v Salonu vín jevil velmi odrůdově tento vlašák z Levé Klentnické od Zámeckého vinařství Bzenec. Jednu lahev jsem uschoval do archivu, abychom po pár letech posoudili jeho kondici.

Vůně už byla přece jen nazrálá, těžší, podle degustátorů výrazně minerální, kamenitá s patrnou botrytidou. Ovocné tóny se prezentovaly v podobě mirabelek, ryngle, kandovaného citrusu a až tropických tónů (ananas, liči, kokos), nechyběly byliny a luční květy. Na svůj věk si zachovalo pěknou šťavnatost, plné minerální tělo bylo zakončené delší dochutí, ve které více vystupoval alkohol. Ten byl celkem šarmantní, pro některé ale už příliš výrazný způsobující hořčinku.

To také nakonec zřejmě způsobilo, že známky byly prakticky na stejné úrovni jako u předchozího vzorku a výsledek skončil jen o desetinu níže. Ve své době víno sbíralo na soutěžích devadesátky, tentokrát se k ní nepřiblížilo. Stále není za svým zenitem, nevím ovšem, jestli nebude postupem času příliš těžknout a alkohol dále nevystoupí. Osobně bych jej spíše určil k brzké spotřebě.

Ryzlink vlašský 2019 výběr z hroznů, Agropol Mikulov / Nikolsburg

Vinařství Nikolsburg dokáže svými vlašáky výrazně překvapit. Zatím o tom přesvědčovalo zejména v sudých letech, ročníky 2016 a 2018 patřily k tomu nejlepšímu, co moravští vinaři vyprodukovali. Na tradici se pokusili navázat vysoce vyzrálou devatenáctkou opět z mikulovské trati Šibeniční vrch. Vinařství vyslyšelo mou žádost o poskytnutí lahve do degustace na posouzení.

Podobně jako ve vzpomínaných předchozích ročnících se vůně nesla ve znamení minerality kamenité až kovové, která se dle hodnotitelů zajímavě doplňovala s ovocností mirabelek, rynglí, špendlíků, broskví a citrusů se sladkostí až kompotovou. Jemný rostlinný dotek po bylinách, lučních květech a lipovém květu podtrhovala linka mírné nazrálosti. Mineralita hrála prim i v chuti, kterou obohacovala navzdory kompotové nasládlosti výrazná kyselinka a opět trochu vyšší obsah alkoholu.

Někteří poukazovali na mírnou disharmonii sladkých vjemů, vysoké kyselinky a alkoholu, jiní poukazovali na pocitově vyšší obsah síry. Padla sice jedna devadesátka, ta se však jako nejvyšší známka škrtla a průměr vystoupal jen těsně nad 87 bodů. To je úplně přesně mezi hodnoceními Krále vín (86,2) a Národní soutěže vín (88) v roce 2021. Dle zkušeností s ročníkem 2016 myslím, že v archivu ještě nějaký čas vydrží. Zároveň se ale domnívám, že výše už nepůjde, přece jen už má více než tři roky za sebou.

Ryzlink vlašský Kotelná 2019 výběr z hroznů, Vinařství Volařík

Vinařství Volařík je nejen díky svým předchozím vítězstvím samozřejmým účastníkem testů této odrůdy. A tentokrát jsem ani neměl moc velké dilema, které víno jej bude zastupovat. V archivu jsem totiž měl ještě několik lahví Kotelné 2019 a ta se přesně do sestavy hodila.

Vysoká barva předznamenala nazrálou vůni, ve které se přesto nejvíce prosazovala kovová mineralita spolu s přezrálým žlutým ovocem, až kompotovaným či kandovaným, botrytidou, hrozinkami, medem. V plné nazrálé chuti nechyběla kyselinka a zaujal velmi dlouhý slaný závěr. Vyšší obsah alkoholu byl patrný a kvůli němu působilo víno těžším dojmem.

I to byl důvod, proč se mezi porotci objevoval názor, že je to skvělé víno na degustaci, ale asi by se ho příliš mnoho vypít nedalo. Považovali tuto vlastnost za výrazný handicap, naopak u některých byly ohlasy vyloženě nadšené hovořící o velkém víně. Tři devadesátky pomohly Kotelné k 88 bodům, ale nikam výše. Je to poprvé, co se v našich testech neprosadilo víno Vinařství Volařík na stupně vítězů. I když je nazrálost patrná, nemyslím, že by byla jeho kondice na výrazně sestupné tendenci a pro milovníky výrazných těžších minerálních vín bude stále ternem.

Ryzlink vlašský Železná 4 sudy 2018 výběr z hroznů, Mikrosvín Mikulov

Víno z legendární Železné samozřejmě nesmí v degustaci vlašáků chybět, má volba padla na specifickou edici 4 sudy od vinařství Mikrosvín. Zároveň šlo o nejstarší víno v degustaci a vzhledem k charakteristice ročníku jsem měl trochu obavy, zda splní roli jednoho z favoritů.

Vůni se to zprvu dařilo, degustátoři oceňovali zejména její vrstevnatost. Výrazná ovocnost citrusů, kdoulí, špendlíků, renklód a mirabelek se snoubila s botrytidou, herbálními tóny a výraznějšímu, ale dobře zapracovanému dřevu. Projevovalo se tóny opečeného toastu, ušlechtilého dřeva, vanilkou a kokosem. Patrná mineralita se promítala také do chutě, která měla díky taninům ze dřeva skvělou strukturu a vše držela i po letech překvapivě výraznější kyselinka. Velmi mírná nazrálost v dlouhé dochuti byla jedinou vzdálenou připomínkou staršího ročníku.

Osm známek dosáhlo nebo překročilo devadesátku, jen velmi malá část se pohybovala pod ní. I ta ale rozhodla, že víno obsadí „až" druhou příčku s impozantní známkou přes devadesát bodů a tedy ziskem velké zlaté medaile. Těch už má víno na svém kontě několik, zmiňme ty z Prague Wine Trophy a Národní soutěže vín 2021. V Průvodci 2021-2022 bylo vyhlášeno nejlepším Ryzlinkem vlašským ČR se ziskem 94 bodů. Troufám si tvrdit, že je aktuálně na vrcholu, ale může na něm vydržet ještě hezky dlouho, známky únavy nejeví.

Stále je co objevovat

Pokud bychom po prvních pár letech konstatovali, že v odrůdě Ryzlink vlašský jsme odkázáni na stále stejná vinařství, opak je pravdou. Letošní test dokázal, že i další, možná zatím ne až tak proslavená jména, mohou nabídnout zajímavá vína této odrůdy. Zároveň žádná ze zavedených značek výrazně nezklamala, takže námětů do příštích degustací bude opět hodně.

Ukázalo se, že v případě dobrý ročníků není od věci sázka na mladší vína. Mnohá jsou právě za rok od lahvování v té nejlepší kondici a mohou se postavit i nazrálejším archivům. U nich mám zároveň pocit, že až na světlé výjimky vydrží stále méně a méně a stále hůře se shánějí. Tato kombinace faktorů bude mít v budoucnu zřejmě vliv na to, že i v testech Ryzlinků vlašských bude postupně starších vín ubývat.

Ohlas porotce

Ludmila Burešová, provozovatelka vinoték a degustátorka:
Wine list degustace Ryzlinků vlašských byl velmi dobře sestavený a díky tomu byla degustace opravdu požitkem pro všechny smysly. Vysoká koncentrace pěkných vín z mikulovské podoblasti dala za pravdu všem, kteří jsou přesvědčení o tom, že zrovna Ryzlink vlašský by mohl být jednou z profilačních odrůd České republiky. Převaha vín ročníku 2021 a srovnání s víny ročníku 2020 a staršími utvrdila v tom, že se vína tohoto ročníku aktuálně dostávají do skvělé kondice. Nejzajímavějším vzorkem byl pro mě vlašák z dílny Elišky Beckové - vůni pražených oříšků a zpracovaného ovoce doplňovalo koření a příjemná minerální linka. Chuť byla dlouhá, harmonická a velmi šťavnatá.

Užitečné odkazy

Encyklopedie – odrůda Ryzlink vlašský
Test Ryzlink vlašský 2022 – vítěz Ryzlink vlašský 2018 výběr z hroznů (Levá Klentnická), Vinařství Volařík
Test Ryzlink vlašský 2021 – vítěz Ryzlink vlašský 2018 výběr z hroznů (Purmice), Vinařství Volařík
Test Ryzlink vlašský 2020 – vítěz Ryzlink vlašský 2013 pozdní sběr (Ořechová hora), Martin Šebesta
Test Ryzlink vlašský 2019 – vítěz Ryzlink vlašský Železná 2011 pozdní sběr, Vinařství Volařík
Test Ryzlink vlašský 2018 – vítěz Ryzlink vlašský Železná 2015 pozdní sběr, Vinařství Volařík
Shrnutí redakčních testů 2022 a plán pro rok 2023