Test vín odrůdy Sylvánské zelené: Potěšit dokážou všechny styly

Různé styly, nejvíce z Mikulovska

Jak je zvykem, snažil jsem se o výběr napříč podoblastmi. Navzdory snaze se mi nepodařilo zařadit žádný vzorek z Čech, naopak z vín pocházejících z Mikulovska bych mohl sestavit snad více než jednu samostatnou degustaci. Do té finálové se jich nakonec dostalo pět, zbylých šest si rovnoměrně rozdělily ostatní tři moravské podoblasti.

Ročníky dominovaly ty mladé, nicméně bez toho úplně nejmladšího 2023. Nejvíce bylo jedenadvacítek (pět), následovaly dvaadvacítky (čtyři) a jen po jedné lahvi starších ročníků 2020 a 2019. Žádné z vín nepocházelo z osobního archivu, všechna byla na trhu před degustací dostupná.

Jako vždy platila horní hranice obsahu cukru do deseti gramů, dvě vína byla deklarována jako polosuchá. Při řazení jsem ale na obsah cukru bral jenom menší zřetel, podstatnější měl být styl (nejprve spíše lehčí nerezová vína a později výrazná se zráním na kalech nebo ve dřevě) a také stáří vína.

Vína by více vzduchu zvládla

Vína tradičně neprocházela žádnou dekantací, tentokrát byl čas od jejich otevření do servisu opravdu minimální, vzhledem k mladším ročníkům jsem sázel spíše na okamžité vyznění čerstvě otevřeného vína. Postupem večera se ale ukázalo, že by určitě větší přísun kyslíku zvládla, dokonce bych řekl, že většina byla po pár hodinách o něco lepší. K dobrému provzdušnění měly přispět univerzální sklenice Gabriel Glass většího objemu.

K hodnocení se sešla pouhá pětice porotců z většiny neprofesionálů, proto jsme se rozhodli v případě běžného rozptylu bodů žádné hodnocení neškrtat a konečnou známkou je tedy prostý průměr. U dvou vín, na kterých se porotci neshodli, se pak krajní hodnoty před výpočtem průměru škrtly (dále v článku bude tato skutečnost uvedena). Hodnotitelé znali pouze ročník nalévaného vína a k vlastnímu posouzení jim sloužil tříminutový limit. Až následně se mohlo o daném vínu diskutovat. Popis u jednotlivých vín vychází z odevzdaných poznámek hodnotitelů, u některých je doplněn mým osobním komentářem a případně také výsledky z oficiálních soutěží či publikací.

Seznam vzorků dle pořadí při degustaci

Sylván 2021 pozdní sběr, Marek Svoboda
Sylvánské zelené 2022 pozdní sběr, Novotný Bílek
Sylvánské zelné 2021 VOC Valtice, Obelisk
Sylvánské zelené 2021 pozdní sběr, Farma Pálava / Vican rodinné vinařství
Sylvánské zelené 2022 pozdní sběr, Thaya
Sylvánské zelené 2021 pozdní sběr, Tomáš Tetur / Sing Wine
Sylvánské zelené 2020 pozdní sběr, Obelisk
Sylvánské zelené Limited 2022 pozdní sběr, Rodinné vinařství Skoupil ● 3. místo degustace, zlatá medaile
Sylvánské zelené Oak 2021 výběr z hroznů, Vinařství Kněží hora ● vítěz degustace, zlatá medaile
Sylvánské zelené 2019 pozdní sběr, Waldberg
Sylvánské zelené 2022 výběr z hroznů, Pavla Tréšková / Entrée vinařství ● 2. místo degustace, zlatá medaile

Jako kalibrační vzorek jsem využil nový ročník 2022 Sylvánského zeleného od vinařství Kněží hora. Není to úplně víno vhodné na začátek degustace, vysoce vyzrálá surovina se odrazila na vyšším obsahu alkoholu i celkové plnosti vína. Porotci nicméně musí být schopní hodnotit vína bez ohledu na jejich pořadí co nejvíce objektivně. Významná shoda na 86 bodech pro něj tedy nebyla překvapením, jen jsem věřil, že nijak neuškodí vínům následujícím.

Sylván 2021 pozdní sběr, Marek Svoboda

Trochu netradičně jsme začali starším ročníkem z Velkých Bílovic. Předpokládal jsem, že dobře naváže na kalibrační vzorek, zároveň jsem si nebyl zcela jistý jeho aktuální kondicí, v nabídce vinařství jej totiž už střídá dvaadvacítka. Ještě loni ale šlo o víno, které mě velmi zaujalo.

Vysoká barva napovídala už lehkou nazrálost, ostatní senzorika jí byla ale prosta. Ve vůni degustátoři zaznamenávali exotické ovoce až ve formě sušeného či kompotovaného, výrazné stopy lučních květů a bylin. V chuti navzdory určité lehkosti těla překvapilo příjemnou slaností v jinak travnatě pikantním závěru.

Ve výsledku velké překvapení, které se obecně velmi líbilo. Známka výrazně překročila 86 bodů a víno zařadila těsně pod stupně vítězů. Ještě lépe se umístilo loni na Grand Prix Vinex (88 bodů), v Průvodci Nejlepší vína ČR 2023-2024 (dále jen Průvodce) to ale bylo jen 85 bodů. Nenechával bych jej už v archivu, v aktuální vrcholné kondici ale potěší velmi široké publikum.

Sylvánské zelené 2022 pozdní sběr, Novotný Bílek

Sylvány tohoto vinařství se mi líbí dlouhodobě a myslím, že patří mezi typická vína této odrůdy. Hrozny pro ročník 2022 dozrály v Lanžhotě, tedy to byl vítaný zástupce slovácké podoblasti. Vinařství nám na mou prosbu víno do testu dodalo.

Už typičtější barva se zelenkavým nádechem doprovázela až „šutrově" minerální vůni s travnatostí, ale také ovocností bílého rybízu či kiwi. Šťavnatá, až trochu přísná chuť citrusů oplývala výraznou slaností, v závěru kořenité dochuti se objevila hořčinka.

Na jeho hodnocení se porotci vůbec neshodli, i po škrtnutí mezních hodnot zůstala ale výsledná známka prakticky stejná, a to jen lehce nad 84 body. U odborníků dopadlo loni o něco lépe – v Národní soutěži vín dostalo 85,67 bodů, v Průvodci 2023-2024 pak 86. Jeho nejlepším využitím je podle mě spojení s jídlem, dobře doprovodí širokou škálu pokrmů.

Sylvánské zelené 2021 VOC Valtice, Obelisk

Chybět pochopitelně nemohl zástupce z valtického VOC, které je prvním tuzemským VOC se zařazeným Sylvánským zeleným. Vzorkem z této apelace přispělo vinařství Obelisk.

Vůně zasluhovala absolutorium. Byla opojná, krémová, minerální se sladkými tóny kompotovaného ovoce (broskve, angrešt) a citrusů. V chuti ale bylo víno mnohem jednodušší, přesto harmonické i příjemně šťavnaté.

Ve známkách panovala velká shoda, průměr lehce překročil 85 bodů. Prakticky stejně dopadlo víno loni na Národní soutěži vín (85 bodů), naopak tradičně výrazně výše byly body z letošní Prague Wine Trophy (91). Je to moc dobře pitelný sylván, který může být příjemným společníkem na celý den, ale vrstevnatost, kterou bychom očekávali od velkých vín, v něm nenajdete.

Sylvánské zelené 2021 pozdní sběr, Farma Pálava / Vican rodinné vinařství

Pro vinařství Vican je Sylvánské zelené klíčovou odrůdou, proto jsem jej oslovil, aby vyslalo svého zástupce i do našeho testu. Zvolili pro tento účel ročník 2021 a víno, které bylo v loňském roce součástí expozice Salonu vín.

Zajímavá vůně odhalovala postupně spoustu vrstev. Hodnotitelé zaznamenávali kvetoucí akát, zelený banán, citrusy či rebarboru. V chuti překvapilo pěknou strukturou, nechyběla šťavnatost, ale trochu postrádalo zajímavost, jakou měla vůně.

Hodně podobné známky jako u předchozího vína vyústily v jen o pár desetin vyšší průměr, který se tedy ani tentokrát nepřehoupl přes 86 bodů. To na podoblastní soutěži to bylo bodů 87 a jak jsem již zmínil, probojovalo se z ní až do Salonu vín. Nejeví vůbec žádné známky únavy a dost možná by jej lehké nazrávání v lahvi ještě obohatilo. Asi bych jej zkusil ještě půl roku až rok nechat v archivu, jak bude vypadat.

Sylvánské zelené 2022 pozdní sběr, Thaya

Víno ze základnější řady Pozdravy z Národního parku mělo díky vysokému hodnocení z Národní soutěže vín výbornou pověst, byl to tedy ideální kandidát do našeho testu.

Odrůdová travnatá vůně s citrusy a bezovým květem byla následována jednodušší nasládlou chutí s patrnou hořčinkou v závěru. Výraznější byl alkohol, kvůli kterému působilo víno těžším dojmem.

Známky tedy nakonec nebyly nijak výrazně vysoko, ani zdaleka se nepřiblížily devadesátce z Národní soutěže vín. Průměr zůstal dokonce lehce pod 85 body. A musím zároveň dodat, že tato konkrétní lahev se v dalším průběhu večera ještě spíše zhoršovala, než že by tomu bylo naopak.

Sylvánské zelené 2021 pozdní sběr, Tomáš Tetur / Sing Wine

Když jsem se sháněl po sylvánech z Velkopavlovicka, zaujalo mě, jak s nimi vinařství Sing Wine sbírá úspěchy prakticky v každém ročníku. Oslovil jsem jej proto s prosbou o dodání vzorku. Jako svého zástupce vybralo ročník 2021.

Víno potřebovalo ve sklenici trochu více času, ve vůni se totiž mísil lehce nazrálý tón bylinných sirupů s postupně nastupující výraznější aromatikou citrusů, peckového a exotického ovoce. Ta následně prostupovala celou chutí. Nebyla vždy vnímána jako pozitivní, na některé degustátory působila uměle převoněně a do celku jim nezapadala.

A protože se ve známkách výrazně rozešli, podruhé a naposledy se přistoupilo ke škrtnutí mezních hodnot. Ani tak celková známka nevystoupala nad 85 bodů, což je jistě zklamáním. Z loňska má totiž víno na kontě 87,67 bodů z Grand Prix Vinex, 88 z Průvodce 2023-2024 a tradičně nejvýše byl londýnský Decanter s 90 body. Osobně mi na něm výrazná aromatika nevadila, naopak myslím, že pro velkou většinu běžné veřejnosti bude vnímána pozitivně a mohu jí s klidem ochutnání tohoto vína doporučit.

Sylvánské zelené 2020 pozdní sběr, Obelisk

Pro valtické vinařství Obelisk je Sylvánské zelené klíčovou odrůdou a protože jej produkuje ve dvou výrazně odlišných verzích, po domluvě s ním jsme se rozhodli zařadit do testu i víno z vyšší béžové řady. Bylo zároveň jediným zástupcem ročníku 2020.

Zajímavá vrstevnatá vůně už prozrazovala jemnou nazrálost, našla se zde herbální linka, dřevo, ale také krémovost a ovocnost (citrusy, peckoviny). V chuti se ročník projevil útlejším tělem, přitom nechyběla krémovost, jod a mineralita a oplývalo delší šťavnatou dochutí.

Nakonec to bylo spíše překvapením, že se ve výsledku vyšplhalo o pár desetin výše než o rok mladší VOC, připisoval bych to ale především té zajímavosti a vrstevnatosti. Vzhledem k útlejšímu tělu už asi nemůže mít další ambice a i vzhledem k cenovému rozdílu bych spíše sáhnul po mladším VOC. Potkala se spolu letos na Prague Wine Trophy, kde dvacítka těsně prohrála, i tak získala téměř 90 bodů.

Sylvánské zelené Limited 2022 pozdní sběr, Rodinné vinařství Skoupil

Vinařství Skoupil je sice z Velkopavlovicka, ale v tomto případě šlo o nakupovanou surovinu ze sedlecké trati Kotel. Ta byla z 20 % napadená botrytidou. Specifičnost experimentu doplnilo dlouhé ležení na kvasnicích a u desetiny objemu i zrání v barikovém sudu. Víno mě zaujalo již na konci loňského roku a byl jsem rád, že jsem se s vinařstvím domluvil na jeho dodání do testu.

Výrazná, krémová a vrstevnatá vůně předváděla spoustu poloh. Třeba dřeva a sladkého koření, hrušky, ryngle, marmelád až exotického ovoce, jemný nádech kvetoucího akátu a nektaru. V tomto případě tomu odpovídala i chuť, hutná, strukturovaná, výborně vyvážená a minerální.

Zcela přirozeně zde porotci vytahovali vyšší známky, jeden z nich dokonce svou toho večera nejvyšší. Průměr se zastavil až nad 87 body, což nakonec pro toto víno znamenalo 3. místo v testu se ziskem zlaté medaile. Prakticky jsme se tak shodli s loňskou podoblastní soutěží (87,33 bodů), naopak letošní Grand Prix Vinex a Festwine jej hodnotili níže (84,33 respektive 85 bodů). Víno vydrželo otevřené v kondici ještě i další dny, takže bych neměl strach jej i déle archivovat. Rozhodně jde o velmi zajímavého a způsobem vinifikace netradičního zástupce odrůdy.

Sylvánské zelené Oak 2021 výběr z hroznů, Vinařství Kněží hora

Druhého zástupce Slovácka jsem měl v hledáčku už od loňské Národní soutěže vín. Tam mě tento netradiční sylván velmi zaujal a byl jsem rád, že vinařství souhlasilo s jeho zařazením do testu a lahev nám k tomuto účelu dodalo.

Senzorika byla zatím dosud nejvýrazněji ovlivněna dřevem, v krátké první fázi s lehkou oxidativní linkou, která se ale postupně měnila ve sladké až karamelizované tóny ovocných kompotů a marmelád (citrusy, peckoviny i exotické ovoce) a akátového medu. Plná chuť, ve které bylo patrné i dřevo (nicméně ostatní vjemy neupozaďovalo), oplývala dostatečnou šťavnatostí, přitom jemnou nasládlostí, dlouhá dochuť měla jemně kořenitý nádech.

Čtyři z pěti hodnotitelů zde vytáhli nejvyšší známky, a tak nebylo pochyb o vítězném vínu večera. Průměr se zastavil na 88 bodech a tedy mu patří i zlatá medaile. Na většině dalších soutěží nebylo až tak úspěšné. Na loňské podoblasti jen 85,33 bodů, Valtických vinných trzích 86,67 bodů. Ale letos to není jeho první vítězství, na Prague Wine Trophy také zvítězilo mezi tuzemskými sylvány, tam dokonce se známkou 93 bodů. Pokud vám nevadí výraznější projev dřeva a chcete poznat něco netradičního, je to víno přesně pro vás.

Sylvánské zelené 2019 pozdní sběr, Waldberg

Se sháněním sylvánů ze Znojemska mi pomohla i znojemská Enotéka. V zimě mě tam překvapil kousek od Waldbergu. I když jsem si uvědomoval, že každá lahev už může být vzhledem ke stáří trochu jiná, přesto jsem na ni vsadil a do testu ji pořídil.

Vůně se otevírala spíše neochotně, po prvotních nazrálých, ne zcela čistých tónech se pomalu objevovaly nasládlé tóny marcipánu, angreštu a citrusů. Nasládle ovocně marmeládová chuť je už pochopitelně kratší, v závěru ji strhává výraznější hořčinka, která ale překvapivě postupem času spíše odchází.

Víno už mělo nejlepší formu za sebou, ještě ale statečně bojovalo a ukázalo zajímavé polohy. Asi i proto bylo hodnoceno vcelku velmi dobře s průměrem nad 85 body. Nutno říci, že v průběhu večera se nerozpadlo, naopak se drželo i nad některými mladšími rivaly. V dané podobě bych jej ale už radil vypít co nejdříve a trochu lituji, že jsem jej neměl v dobách, kdy bylo na vrcholu.

Sylvánské zelené 2022 výběr z hroznů, Pavla Tréšková / Entrée vinařství

Vinařství Entrée je svými sylvány opravdu známé, spolu s Ryzlinkem vlašským a rýnským to bývá pravidelně jeho nejúspěšnější víno. Navzdory věku a obsahu cukru jsem jej zařadil až na konec, očekával jsem totiž tradičně nejexpresivnější projev.

To se také potvrdilo. Výrazná těžší vůně inklinovala nejvíce k hrušce a hrozinkám, překvapovala výraznou mineralitou i s kovovostí podobnou perenským vlašákům. Těžší chuť podpořená vyšším alkoholem působila elegantně a osvěžovala ji příjemná citrusová kyselinka a perfektní slanost. Bohužel dochuť utrpěla opravdu výraznou grepovou hořčinkou, která do celku nezapadala.

To byl i důvod, proč byly známky o něco nižší, průměr nakonec o dvě desetiny zaostal za vítězem a 88 body. Přesto je druhé místo a zlatá medaile myslím dostatečnou náplastí. Ještě loni ale bylo úspěšnější – na Králi vín dostalo dokonce 91,4 bodů, v Průvodci 2023-2024 bodů 89. Papírově má víno parametry na dlouhou archivaci, po této zkušenosti si ale nejsem jistý, jestli se hořčinka nebude spíše postupem času zvýrazňovat. Každopádně nyní je to na ochutnání výborný sylván, který boří představu o lehkých květinových vínech. Moc jej „na posezení" asi nevypijete, ale zážitek vám rozhodně dopřeje.

Dobře pitelné i velké

Výsledky dosáhly očekávání, pod 85 body zůstala jen tři vína a navíc jim k této psychologické hranici příliš nechybělo. Podobně jako se vyskytují na našem trhu, i v degustaci jsme měli zastoupena jak lehčí vína na každodenní pití, tak také ta, která by se dala označit za velká a jež naplňovala všechny smysly. Více než u jiných odrůd ale platí, že slušný sylván nepotřebuje dřevo a devadesát bodů, nicméně mu to zpravidla neuškodí :-) Rozhodně je lepší se u nich dívat spíše po mladších ročnících, které zachovávají této odrůdě potřebnou svěžest.

Ohlas porotce

Lenka Milková, fakturantka:
Sylvány sice nepatří k odrůdám, které bych si vybrala k celovečernímu pití, ale dokážu si je představit jako vhodný doplněk k večeři s kuřecím masem, rybou či grilované zelenině. Díky jemné chuti, uhlazenosti, ovocnosti s bylinkovými tóny.
Úroveň vín byla jako vždy vysoká. Degustace probíhala v útulnějším a klidnějším prostředí v menší skupince degustátorů. Vína není jednoduché vybrat, natož určit jejich pořadí, ale podařilo se to skvěle.
Nejvíc mě zaujal vzorek od vinařství Kněží hora. Ve vůni jsem cítila krémovost a ovocné tóny po mangu, kterému zpočátku předcházely lehké kávové až karamelové tóny. Krémovost jsem zaznamenala i v chuti, která byla doplněna šťavnatostí, jež dominovala i v dlouhé dochuti. Víno bylo celkově pěkně uhlazené a dobře pitelné.

Užitečné odkazy

Encyklopedie – Sylvánské zelené
Shrnutí redakčních testů 2023 a plán pro rok 2024