Výstava Národní soutěže vín v Hustopečích 2024: Ráj pro samostatné vínomilce

Víno hlavním bodem programu

Ačkoliv je Výstava Národní soutěže vín i v Hustopečích součástí vlastně mnohem masovějších Burčákových slavností, využívá pouze vzájemných synergií a funguje zcela samostatně. Návštěvníci výstavy nemusí vůbec vstupovat do zpoplatněné zóny v centru města, návštěvníci slavností si naopak mohou odskočit na nějaký ten vzorek na výstavu.

V hotelu Amande, kde má dlouhodobé zázemí, pak je sice součástí programu i cimbálová kapela, vše ostatní je ale „ořezané", abyste se mohli soustředit pouze na víno. Předávání cen vinařů probíhá na náměstí a zmizela už i nabídka občerstvení. Což je celkem pochopitelné, zapálení vínomilci si jej v minulosti často nosili z domu, ti méně připravení mohou využít hotelové pivnice či restaurace, hosté Burčákových slavností pak mnoha stánků na náměstí.

Pět vzorků nebo kolik chcete

Také vstupné je extrémně vstřícné „ochutnávačům". Minimalistická varianta je stokoruna za pět libovolných vzorků. To je dobrá možnost pro ty, kteří si jen na chvíli na výstavu odskočí a mají vlastní sklenici. Seznam vzorků je na každém pultu k dispozici. Když si ale koupíte navíc zmíněnou sklenici a katalog, zaplatíte další stokorunu, přitom neomezená konzumace včetně sklenice a katalogu stojí pouhých 400 Kč.

Tím se vám otevírá možnost ochutnávat libovolná vína v osmihodinovém rozmezí od 12. do 20. hodiny. Bylo jich letos přes 900, takže nepřipravení laičtější návštěvníci mohli být tak širokou nabídkou až paralyzovaní. Pro ty, kteří se o víno více zajímají, šlo naopak o ráj, ze kterého se nechtělo odejít...

Pár tipů na pěkná vína

I přes obrovskou šíři nabídky jsme toho i včetně příjemných společenských setkání pochopitelně nestihli o mnoho více než na jiných akcích podobného typu. Ochutnali jsme něco kolem osmdesáti vzorků. Velmi záhy už se nedostávalo nejlepších vín odrůdy (mizela už ani ne hodinu po začátku) a postupně ubývalo i dalších v pořadí. Většinou to ale nijak nevadilo, protože i v hloubi pole se našla zajímavá vína.

• Každoročně se na Velkopavlovicku objevují pěkné Ryzlinky vlašské. Už stálicí je Kamil Prokeš, a i když se k nám jeho vítězné víno ročníku 2022 už nedostalo, nepochybujeme o jeho kvalitách. Z vín na nižších příčkách zaujal výběr z hroznů 2022 Vinařství Mikulica, těžší, vrstevnatý, s linkami kandovaného ovoce, pomela, grepu, ale i herbálních tónů.

• Trochu menší pozornost jsme věnovali Veltlínským zeleným, ale i tak byli s jejich kvalitou spokojeni. Krásně odrůdová vůně vína Novosady od Vitisbergu určitě zaujala všechny milovníky veltlínů, ale v chuti už přece jenom bylo dřevo o něco patrnější. I tak to byl skvělý minerální a harmonický kus, který ale nemusí každého oslovit. Těžší vůní se prezentoval veltlín vinařství Skoupil, chuť ale dostatečně osvěžila příjemná kyselinka, takže se jednalo o opravdu vyvážené komplexní víno.

• Osobně jsem ochutnal i pár Neuburgů. Po právu mezi nimi zvítězil Znovín s ročníkem 2021, i když se vůbec nejedná o typického zástupce odrůdy a už se v něm intenzivně projevují tóny bylinných sirupů.

• Spousta příjemných překvapení připravila vína z Rulandského bílého a to nejen v kategorii suchých vín. Skvělá se objevila i mezi polosuchými, přitom s nižším obsahem cukru. V tomto směru vynikal kus od ZD Němčičky, u kterého mám pocit, že se časem možná ještě více zvedá. Jeho intenzivní ovocnost jak citrusů, tak i tropika a žlutého melounu je obdivuhodná. To stejný ročník Jiřího Maděřiče kontruje jinou polohou s prvky botrytidy a hrozinek. I jeho kondice se mi ale zdála mnohem lepší než na začátku roku. 2021 vinařství Merlon pak představuje ještě další směr, zaujme svou výraznou slaností, krémovostí a nechybí ani herbální linka. Opravdu zajímavé víno, které má člověk chuť zkoumat.

• Jenom velmi málo času jsme dopřáli Chardonnay. Překvapila zde nová verze ročníku 2022 vinařství Švásta a Kadlec podle všeho s delším zráním v dřevěných sudech. A milovníci tohoto stylu s ním musejí být spokojení, výrazné dřevo je navíc doprovázeno příjemnou svěží kyselinkou, takže víno nepůsobí nijak utahaně.

• V Ryzlincích rýnských jsme se s porotou na šampionu neshodli. I když obě vína Kamila Prokeše jsou velmi podobná, ročník 2023 působí překvapivě dospěle a harmonicky. Oba představují kandované ovoce, sušený lipový květ, med, velmi jemnou herbální linku. V ročníku 2021 ale vše „o tečku lepší", prakticky ve vrcholné kondici, skvělé víno. Velký šok nám způsobilo vinařství Sing Wine se svým Ryzlinkem rýnským 2023 naturálního stylu s výraznějším dřevem a slaností.

• Umění aromatických odrůd potvrdilo vinařství Skoupil mezi Pálavami. Terroir 2023 s umírněnou aromatikou růží a mandarinkové kůry byla opravdu příjemným zpestřením. Polosuchá Pálava 2021 Petra Bízy z Čejkovic u nás byla bodově ještě o chlup výše, ale už i se sladším vyzněním. K další „vrstvě" vůně a chutě jí zřejmě pomohl i starší ročník a tudíž hezké nazrávání. Ve sklenici si ovšem vyžadovala trochu více vzduchu.

• Mezi bílými a červenými víny jsme zařadili osvěžení v podobě sektů. I když jsme se dostali jen k verzi ročníku 2020 (v kategorii zvítězila 2019), i v ní nás Dominique přesvědčil o svých špičkových kvalitách. Zaujala i Ella se žlutým ovocem a náznakem vosku, u ní bychom ale přivítali o něco více kyselinky. Ta nechyběla v taktéž velmi ovocitém ryzlinku Vinařství Mikulica, kterému bychom ale pocitově hádali více cukru. Pěna i krémové perlení v puse jsou ale ukázkové.

• Ochutnané Merloty trpěly zejména výraznou mladostí, většině by prospělo ještě tak rok počkat. Výrazně to platilo i o 2021 Pavla Springera, jehož hodnocení u odborné poroty tím zřejmě utrpělo, ale u nás se pohyboval na úplně jiných číslech. Výraznější tříslovina a slanost, která nebývá u červených vín obvyklá, se nám velmi líbila. Slušně se svým Merlotem předvedlo vinařství Svaté Barbory a premiéru si odbylo víno této odrůdy vinařství Mádl. Taktéž velmi mladý s výraznějšími akcenty sladkého koření.

• Nejen, že Rulandského modrého se sešlo velké množství, těžko bychom mezi jedenáctkou námi ochutnaných vín nacházeli výrazně slabší kusy. Dlouhodobě obdivujeme přístupnou dvaadvacítku Vinařství Svoboda, tady překvapila o rok starší rezerva vinařství Mezi horami s podobně skvěle zvládnutou kombinací ovocitosti a dřeva. To u Vladimíra Tetura je navzdory ročníku dřevo ještě výraznějsí a také je patrnější opravdu vysoký alkohol. Nicméně milovníkům těžkých červených se určitě zavděčí. Elegantněji působí pinot Kamila Prokeše i s vařeným bobulovým ovocem, sušeným listím lesního ovoce a hezkou slaností s překvapivě příjemnou vysušující tříslovinou.

• V závěru degustace už byly Frankovky značně probrané, k mnoha na špici jsme se už nedostali. Kvalitou na předchozí ročník navazuje Frankovka 2022 Švásty Kadlece s charakteristickou třešňovo-višňovou aromatikou a i pověstnou „pecičkou". Tím, že je zařazena do VOC, není tak zakulacena dřevem jako starší sourozenec z vyšší řady. To Frankovka Michaela Kubíka je teprve na začátku své dráhy a i ve sklenici potřebuje něco času. Pak připomíná višňové želé v čokoládě, ohromí výraznou strukturou taninů a dlouhou dochutí. Má ale také více alkoholu, a tak jí asi na posezení moc nevypijete.

• Konstatování o hodně mladých vínech bychom mohli použít i u červených cuvée. Mlask 2022 od Mádlů a zejména Generace vinařství Elwine toho mají ještě spoustu před sebou. V případě druhého jmenovaného bych ale řekl, že je to zatím nejlepší ročník tohoto cuvée, které se poprvé objevilo na trhu z ročníku 2019.

Chápeme, že „ochutnávkové orgie" nejsou pro každého a někteří si raději v klidu bezmyšlenkovitě dají pár skleniček vína „jen tak". Jestli ale opravdu chcete pořádně prozkoumat nabídku vinařů na Velkopavlovicku na jednom místě v jeden čas, je právě Výstava Národní soutěže v Hustopečích pro vás ideální akcí, která v tomto směru nemá konkurenci.

Užitečné odkazy

Článek s výsledky Národní soutěže vín velkopavlovické podoblasti 2024