Základy pěstování révy vinné pro začátečníky

Letos bychom vám na našem portále chtěli přinést sérií článků, které se budou jedinečností révy vinné zabývat. Chceme vás seznámit například s tím, jaké má réva vývojové fáze, jak ji pěstovat nebo kdy se sklízí hrozny. Protože už jaro klepe na dveře, předbíháme trochu teorii a otevíráme náš cyklus článkem s praktickými radami, jak si révu vinnou můžete zkusit vysadit sami. Článek jsme pojali jako tipy pro úplné začátečníky. Kdyby vám v textu určité informace chyběly nebo by byl zájem probrat některé z témat více do hloubky, dejte nám vědět v komentářích a třeba se jim budeme věnovat v dalším textu.

Děkujeme našemu hodnotiteli Thalianovi, který se s námi podělil o své pěstitelské zkušenosti a odpověděl na naše otázky. Pokud byste byli zvědaví, jak jeho vína chutnají, najdete je v Prodejní zahradě InFlore v Sedleci u Žebráku. My si například moc pochutnali na jeho Cabernetu Cortis.

Potřebuji k výrobě vína nutně moštovou odrůdu révy vinné?

Víno se dá vyrobit i z některých stolních odrůd - příkladem je třeba Chrupka bílá a červená - díky menšímu množství kyselin a nižší cukernatosti hroznů však nejsou stolní odrůdy pro výrobu vín obecně vhodné.

Jakou nadmořskou výšku pro pěstování révy potřebuji? Lze ji pěstovat i ve vyšších polohách?

Ideální nadmořská výška je do 250 metrů nad mořem. V případě dobrých podmínek a reliéfu krajiny se může dařit révě i ve výšce do 350 metrů nad mořem. U oblastí nad 400 metrů nad mořem můžete pěstování révy také zkusit, ale je potřeba zvolit rané odrůdy. U vyšších poloh je dobré, když je místo kryté hlavně před severními a severovýchodními větry, které přinášejí ochlazení a narušují mikroklima. Proto jsou nejlepší jižní, jihovýchodní a jihozápadní svahy. Révu vysazujeme do horní či střední části svahu, protože studený vzduch stéká dolů a akumuluje se ve spodní části.

Pokud chce člověk experimentovat s pěstováním ve vyšší nadmořské výšce, je vhodné si do začátku pořídit opravdu ranou odrůdu, jakou je například Solaris. Pokud se mu pěstování osvědčí, může si portfolio rozšířit dál o lehce pozdnější odrůdy.

Můžu révu pěstovat i na balkoně?

Révu lze pěstovat i na balkoně, i když se nedá předpokládat, že by byly výsledky stejné jako na vinici ve volné půdě. Čím větší nádoba, tím lépe. Minimum je 30 litrů. Na jednu sazenici je však ideální nádoba s odvodněním a objemem 50 až 60 litrů. Vyžadováno je důsledné zalévání a přihnojování.

Kde je potřeba žádat o povolení, když si zakládám vinici?

Do rozlohy 0,1 hektarů není potřeba vinici nechávat schvalovat. Jakmile je tato plocha dosažena, musím se vždy obrátit na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Oblekovicích u Znojma. Oficiálně můžu prodávat víno pouze z certifikované vinice.

Kde si mám koupit sazenice?

Sazenice révy se dají koupit i v zahradnictví, ale lepší je využít služeb zahradnických školek nebo e-shopů, které se pěstováním sazenic zabývají. V České republice je najdeme například na Mělníku, v Mikulově nebo v Dyjákovičkách. Sazenice si ale můžeme nechat poslat třeba i z Německa nebo z Itálie. V obyčejném zahradnictví bychom se na kvalitu révy raději nespoléhali, pokud se na to nespecializují.

Jak poznám, že je koupená sazenice v pořádku?

Sazenice se skládá z podnože - kmínku, na kterém je naroubovaná ušlechtilá réva - roub. U sazenice zkontrolujeme místo roubu, jestli je pěkně zacelené, srostlé, pevné. U podzemní části rostliny je třeba dát si pozor, aby u prostokořenných sazenic byly kořeny vlhké, pěkné, silné. Důležité je, aby nebyly suché nebo nějak poškozené.

Kolik sazenice révy vinné stojí?

Cena sazenic se liší podle množství odebraných kusů, odrůdy a záleží také na tom, zda je odrůda patentovaná šlechtitelem. Obvykle stojí od 25 Kč do 60 Kč za kus. Jsou ale sazenice, které vás vyjdou i na 100 až 300 Kč.

Sazenice můžeme koupit buď takzvané kontejnerové v květináči již s balem - se zemí, nebo prostokořenné, které mají po vyorání ze školky „holé” kořeny. Kontejnerovaná sazenice může být až dvakrát dražší.

Jakou odrůdu bych si jako úplný začátečník měl vybrat?

Pokud budeme vysazovat révu v optimální nadmořské výšce, hodí se pro začátečníky odrůdy jako jsou Rulandské bílé, Rulandské šedé nebo Zweigeltrebe.

Pokud řešíme výsadbu ve vyšších nadmořských výškách, nebo se hned ze začátku nechceme potýkat s rizikem houbových chorob, volíme vůči houbovým chorobám odolné PIWI odrůdy. Z PIWI odrůd (také se označují jako interspecifické) jsou vhodné například rané odrůdy Solaris a Muscaris. V rámci modrých odrůd dozrává dříve Cabernet Cortis.

Pokud preferujete spíše klasičtější odrůdy, můžeme do vyšších poloh zvolit ještě Muškát moravský, který dozrává dříve.

Kolik sazenic révy potřebuji do začátku?

Může to znít trochu paradoxně, ale čím větší množství sazenic, tím se nám bude s hrozny lépe pracovat. Větší objem hroznového moštu se totiž lépe zpracovává. Například v demižonu je mnohem jednodušší zpracovat padesát litrů vína, než kdybychom měli jen malou dvoulitrovou nádobu. 

Pro začátek je vhodné zvolit alespoň deseti či patnácti litrový demižon. Počet sazenic, který pro takové množství moštu potřebujete, je odvislý od podmínek pěstování jako jsou možný výskyt mrazíků nebo zvolený řez révy. Obvykle se však množství sazenic vypočítává jako sazenice krát 0,7 litrů vína. Na patnáctilitrový demižon tak potřebujeme alespoň 22 sazenic.

Jak se starat o sazenice po nákupu?

Kontejnerované sazenice s balem speciální péči nevyžadují. Prostokořenným sazenicím je potřeba po nákupu zakrátit kořeny o přibližně jeden centimetr. Tím obnovíme řez. Řezná plocha by měla být bílá. Takto ošetřené sazenice dáme na 24 hodin do kbelíku s vodou, aby do sebe natáhly vlhkost.

Co když sazenice nebudu sázet hned?

Sazenice můžeme skladovat například na záhoně nebo kompostu i několik měsíců. Ideální je sklad, kde lze hlídat teplotu. Zásadní je, aby byla teplota okolo nuly až jednoho stupně. V případě vyšších teplot okolo sedmi až deseti stupňů by mohly sazenice začít rašit, což by nám zkomplikovalo výsadbu a ochranu keře před možným mrazem.

Jaké informace o půdě si mám před sázením zjistit?

Pokud chceme mít šanci na vypěstování co nejlepších hroznů, základem je mít přesné informace o složení půdy. Rozbor půdy nám umožní dát rostlině stoprocentní péči. Chybějící látky v půdě, jakými jsou například fosfor, draslík nebo hořčík, můžeme doplnit již při výsadbě a neřešit problém až tehdy, když nám dá réva sama najevo, že ji k dobrému vývoji něco chybí. O rozbor půdy můžeme požádat některou z akreditovaných laboratoří.

Důležité je mít také představu, jaké máme pH půdy. Pro pěstování révy je ideální neutrální půda, což znamená pH okolo 6,5 - 7,5. PH půdy zjistíme pomocí běžně dostupného půdního pH testu.

Kdy mám sazenice vysadit?

Prostokořenné sazenice se sázejí buď na podzim nebo na jaře. Běžnější je začátek jara, protože se expedice sazenic dělá až v polovině nebo ke konci listopadu a tím pádem by se již rostlina nestihla včas zasadit.

Podzimní termín výsadby má výhodu v dostatku vláhy. Zemina si dobře sedne, netvoří se v ní vzduchové kapsy, zem přilne ke kořenům a také se k nim lépe naplaví voda, které je v zimě dostatek. Rizikem je poškození sazenic zimními mrazy. Z tohoto důvodu se u sazenic dělá takzvaný růvek, aby zemina rostlinu ochránila. Žádná nadzemní část rostliny se na podzim nestříhá.

Během sadby na jaře obvykle málo prší a hrozí riziko sucha. U sazenic proto musíme hlídat dostatek vláhy. Kvůli jarním mrazíkům se i na jaře mohou sazeničky přihrnout hlínou. Pokud nemají vinaři dost času vytvořit hliněný růvek u každé sazeničky, spoléhají se na to, že bývá sazenice zavoskovaná.

Kontejnerované sazenice se sází i během léta, když je například potřeba dosadit vinohrad. Réva do květináče se dá mimo zimní měsíce vysadit prakticky kdykoliv.

Jak si mám před výsadbou připravit půdu?

Pro dobrý růst révy je zásadní vzdušná a kyprá půda.

Pokud výsadbu révy plánujeme s dostatečným předstihem, můžeme na provzdušnění půdy pracovat jeden až dva roky předem. Součástí přípravy půdy může být výsev rostlin, které prokoření do hloubky, čímž půdu svými kořeny načechrají a po jejich zaorání poslouží zároveň i jako zelené hnojivo. Půda se také prokypřuje speciálním pluhem, provádí se takzvaná rigolace.

V domácích podmínkách si pro jarní výsadbu můžeme jámy na sazenice připravit již na podzim včetně dodání živin do půdy.

Jak hluboká má být jáma?

Hloubka díry pro jednu sazenici má být alespoň 60 cm, ideálních je 70 - 80 cm. Samozřejmě také záleží na délce sazenice. Šířka jámy má být alespoň na šířku rýče. Obecně platí, že čím hlubší a širší jáma, tím lepší, protože dojde k nakypření půdy okolo sazenice. Čím více se nám půdu podaří zpracovat, tím lépe, protože kořeny révy mají rády, když je kolem nich kyprá půda. V dobře nakypřené půdě proniknou kořínky i do hůře dostupných vrstev a lépe čerpají živiny.

Jaký je další postup při sázení sazenic?

Pokud během rozboru půdy zjistíme, že v ní chybí určité prvky, doplníme je. Pokud je půda příliš kyselá, dodává se do ní Dolomitický vápenec. Když máme naopak vápenitou půdu, používají se síranová hnojiva.

Když je dno jámy příliš pevné, nakypříme ho. Na spod jámy dáme humus nebo hnůj - přibližně litr (1 zednická fanka). V případě přidávání hnoje si musíme dát pozor, aby byl dostatečně zetlelý a nespálil nám kořínky. I z tohoto důvodu je vhodné připravit si jámy na sadbu už na podzim.

Do jámy dáme sazenici a obsypeme ji zemí nebo kompostem. Během sázení s ní trošku „kvedláme“ ze strany na stranu, aby nevznikly velké vzduchové kapsy, které by byly mezi kořeny a hroudou zeminy. Rostlina by díky tomu nemohla zakořenit a hrozilo by zaschnutí kořínků. Nakonec zeminu lehce přišlápneme a sazenici mírně povytáhneme nahoru - více se napřímí kořeny a zalijeme přibližně pěti až deseti litry vody na jednu sazenici. Přesné množství závisí na tom, jak moc je daný rok vlhko. Uděláme růvek - navršíme zeminou - včetně místa roubování. Nakopčení půdy chrání rostlinu jak před mrazem, tak před suchem. Pod růvkem se totiž lépe udržuje vláha. Během sadby si musíme dát pozor, aby se sazenice zbytečně nepropadla. Místo roubování musí zůstat přibližně 7 až 10 cm nad zemí.

Po vytvoření růvku se v místě roubu mohou objevit rosné kořeny. Když odezní riziko mrazíků a půdu zase odhrneme, odstraníme i tyto malé kořínky v zóně roubování. Pokud by rosné kořeny nebyly odstraněny, mohly by převzít funkci spodních kořenů, které by mohly následně zakrnět.

Jak poznáme, zda má sazenice dost vláhy?

Odhrneme trochu půdy a uvidíme, zda je zemina vlhká nebo ne a nepotřebuje-li zalít.

Kolik potřebuje réva vody?

Kromě prvního roku po výsadbě nevyžaduje réva příliš mnoho vody. Samozřejmě záleží i na stylu vinohradnictví, který si vybereme, protože určité směry zavlažování révy odmítají, kdežto jiné ho využívají. První rok po vysazení nemají mladé sazenice kořeny ještě tak hluboko, proto je zalévání v případě velkého sucha žádoucí. Na místě je ale obezřetnost - réva si umí brát vláhu ze spodních vrstev půdy a pokud začnu zavlažovat mladou vinici, kořenový systém se nebude vyvíjet příliš do hloubky a obtížně se závlahou budu později přestávat. Zároveň je důležité zmínit, že přemíra závlahy může negativně ovlivnit kvalitu úrody - vlhkost ve vinici podporuje hniloby i padlí.

Je potřeba chránit kmínek révy proti okusu zvěří?

Pokud nemáme pozemek chráněný například drátěným pletivem, můžeme již při výsadbě použít plastový chránič proti okusu. Pletivo ochrání sazenici nejen před zvěří, ale také před postřiky. Především v rané fázi vývoje je totiž rostlina na herbicidy a pesticidy velice choulostivá. Ještě nemá kmínek a pokud by se herbicidy dostaly na listy, mělo by to pro ni fatální dopady.

Kdy dáváme k sazenici oporu?

Už při sázení je vhodné dát k sazenici oporu. Poslouží nám dřevěný kůl, ocelové nebo plastové či kovové tyče. Díky opoře vidíme, kam jsme sazenice zasadili a také později poslouží jako opora pro kmínek.

Jak daleko od sebe mají být jednotlivé sazenice?

Rozmístění sazenic závisí na tom, kolik máme místa a také na stylu pěstování, který si zvolíme. Aktuálně je například moderní sázet sazenice nahusto. Díky tomu nemají kořeny prostor rozpínat se do stran a jdou hned hodně hluboko dolů, zároveň ale hustá výsadba přináší vyšší náročnost zelených prací a je tak třeba vzít v potaz intenzitu růstu dané odrůdy. Když nejsou dostatečné rozestupy, nenechává se tolik oček během zimního řezu, čímž se redukuje počet hroznů a stoupá kvalita vína. Rozestupy mezi sazenicemi jsou odvislé také od toho, jakou máme k dispozici mechanizaci.

Během super hustého osázení je mezi sazenicemi prostor 50 cm. Standardní vzdálenost se volí obvykle 0,8 - 1,2 metrů. Je třeba si uvědomit, že vzdálenost jednotlivých keřů má vliv na hustotu listové plochy keře. Čím je větší hustota olistění, tím vyšší je citlivost na napadení houbovými chorobami, proto se snažíme vytvořit vzdušné klima pro jednotlivé keře.

Jak daleko od sebe mají být jednotlivé řádky?

Obvyklá vzdálenost jednotlivých řad je 1,8 m až maximálně 2,5 m. V případě více řad je ideální vysazovat révu od severu k jihu nebo z východu na západ. Pokud bychom směr řádků volili od západu k východu, může se stát, že bude jedna strana více vystavená slunci a tím pádem druhá strana bude hůře dozrávat a bude více náchylná k houbovým chorobám.

Má význam sázet révu u zdi? Ochrání ji to?

Ve vyšší nadmořské výšce zeď přes den naakumuluje teplo a v noci ochránit rostliny může. Na druhou stranu je vyšší riziko výskytu houbových chorob, protože zeď zamezí proudění vzduchu.

Kdy poprvé mohou révu napadnout choroby?

Révu je potřeba hlídat, protože se nemoci mohou objevit již v prvním roce. Jedná se o klasické houbové choroby jako jsou peronospora, padlí révové - oidium. Protože má však réva jen jeden výhon, není tlak chorob takový jako u staré vinice, kde je letorostů hodně.

Jaké potřebujeme k péči o révu náčiní?

Vystačíte si s rýčem a pajzcem. Pokud je dno jámy pro sazenice hodně tvrdé nebo kamenité, je dobré půdu nakypřit. K načechrání a později okopávání se používá pajcr nebo motyka.

Jak se v prvních letech o sazenici staráme?

Z roubu začnou růst révě výhony. Vezmeme ten nejsilnější a uděláme z něj budoucí kmínek. Začneme ho vést po opoře, kterou jsme si k němu připravili. Další silný výhon zakrátíme za druhým až třetím listem a necháme si ho jako “pojistku”(zálohu), kdyby se prvnímu výhonu nedařilo. Ostatní výhony bez milosti odstraníme.

Vyvazování výhonu k opoře probíhá už během června. Použít můžeme motouz, viniční drátky nebo bužírku. Cílem je, abychom vytvořili hezký rovný kmínek. Jakmile začne réva růst, tak také podobně jako u rajčat vylamujeme až do poloviny srpna zálistky. Zaléváme dle potřeby.

První rok je dobré koncem srpna hlavní výhon révy trochu zakrátit. Réva přestane růst do délky a výhon - stonek začne dřevnatět. Díky tomu bude více odolný proti mrazu.

Následující rok se v období okolo února výhon zakrátí. Necháme si 50 - 70 cm vysoký kmínek, odměříme si přibližně šest oček, zkrátíme výhon a vytvoříme z něj tažeň. Pokud je sazenička slabší a nemůžeme tažeň vytvořit, zkrátíme výhon přibližně na dvě až tři očka nad požadovaným kmínkem. U slabých sazenic je vhodné seříznout výhon pouze na dvě očka nad místem roubování a zapěstovat kmínek znovu následující rok.

Během léta nebo podzimu prvního roku výsadby si také můžeme připravit konstrukci, pokud révu chceme vést po drátech a nebo historickým vedením na hlavu.

Jak se první rok staráme o řádek, ve kterém je sazenice vysázena?

První rok je vhodné půdu okolo révy okopávat, aby u sazenice nevyrostl konkurenční porost v podobě plevelů jako jsou pýr, svlačec a další.

Jak se máme starat o prostor mezi jednotlivými řádky révy?

Do meziřadí se mohou vysévat rostlinné směsi nebo se kultivuje jako černý úhor, což znamená, že mezi řádky není nic zeleného. Také je možné ho nechat spontánně zarůst. Záleží na tom, jakou konkurenci chci révě vytvořit. Kultivace meziřadí představuje nulovou konkurenci, ale pokud vhodně volím ozeleňovací směsi, mohu révě pomoci se zpřístupněním dusíku a jiných prvků potřebných pro růst, zároveň podporuju půdní mikrobiom, prokypření půdy kořínky těch rostlin.

Kolik let trvá, než se objeví první hrozen?

Někdy se stane, že hrozínek vyroste už první rok. I když z něj budete mít radost ;-), odstraňte ho, protože oslabuje rostlinu. Pokud se sazenice dobře ujme, je už druhý rok vidět pěkný vzorek hroznů. Rostlina se ale nesmí nechat přetížit, protože smyslem prvních let je zapěstovat sazenice tak, aby byly silné a pevné a ne je strhnout na úrodě. Až třetí rok po výsadbě můžete pomýšlet na něco více.

Možností, jak pěstovat révu, je mnoho, avšak vždy se musí přihlédnout k místě pěstování a respektu dané lokality, abychom získali to nejlepší, co nám réva v podobě hroznů může nabídnout. Každý si časem najde svůj osvědčený způsob, jak révu pěstovat.

Máte vlastní zkušenost s pěstováním révy a s výrobou vína, nebo se na sázení teprve chystáte? Pochlubte se s vašimi pěstitelskými úspěchy nebo plány v komentářích.