Zdena Čačíková: Do vína dávám svou energii a ženskost
Zdenu Čačíkovou vínomilci znali především jako skvělou hostitelku, která k vínům svého manžela Tomáše Čačíka připravovala různé dobroty. Po předčasném úmrtí manžela se z ní ale nečekaně stala i vinařka, která stojí za celou aktuální produkcí Kobylského vinařství Čačík. Stále se stejnou filozofií – přírodní vína pouze z vlastních hroznů v certifikovaném biorežimu.
Přečetl jsem si, že nepocházíte z vinařské rodiny, a tudíž předpokládám, že vztah k vinařství jste si vlastně budovala až po boku manžela Tomáše. Pak jste ale do výroby vína spadla rovnýma nohama. Jak těžké bylo rozhodování, zda pokračovat v Tomášově práci?
Rozhodování bylo velice rychlé, bohužel mě k tomu donutila naše legislativa. A vůbec jsem netušila, do čeho se vlastně pouštím. Jak říkáte, nejsem z vinařské rodiny a byl to obrovský krok do neznáma. Ale zároveň to pro mě byla životní výzva...
Vyvinuly se poté věci nějak jinak, než jste si tehdy plánovala?
Celý můj život se obrátil vzhůru nohama. Najednou tu byla obrovská vlna emocí, které jsem musela nějak ukočírovat. Z lítosti a smutku se postupem času stalo obrovské odhodlání. Kdo mně zná, ten ví, jak nerada něco vzdávám.
Zejména zpočátku to asi chtělo i ochotné okolí. Kdo všechno vás tehdy podržel a pomohl vám v udržení chodu vinařství?
Především to byla rodina. Nejen v Kobylí, ale i v Šitbořicích. Byli to mí blízcí přátelé, kamarádi, chlapi z Autentista Moravia Magna, noví kamarádi ze sociálních sítí, který můj příběh sledují. Nerada bych na někoho zapomněla. Ale v těch nejtěžších chvílích ohledně vinařství tu pro mě byli a jsou Zdeněk Vykoukal a Jaryn Nešpor. Jsou něco jako mí bráchové a jsem neskutečně ráda, že je mám.
Musela jste v souvislosti s převzetím takového množství práce oželet nějaké své původní koníčky? Například vaše pekařské a kuchařské dovednosti byly vyhlášené. Zvládáte ještě takové činnosti, nebo musely jít stranou?
Své gastro výmysly, ač v malé míře, stále aplikuju na kunčoftech ve sklepě nebo na akcích. Nesmím vyjít ze cviku. Ale je fakt, že s takovým objemem práce už to jde hodně těžko. Jsem ráda, že se dostanu k domácím pracem, distanční výuce a dětem vůbec.
Teď už to ze sociálních sítí vypadá, že vše zvládáte s jistotou zkušeného vinaře. Dokonce jsem zaslechl hlasy, že některá vína jsou lepší než za Tomáše (úsměv). Rukopis je ale hodně podobný a hlavně je stejná filozofie. Byl vůbec ve hře nějaký odklon od tohoto způsobu tvoření vína?
Mně se líbí tento styl výroby vína. Odklon určitě nebyl zamýšlen, jen si myslím, že do vína dávám svou energii a ženskost. Tu jsem ostatně vyjádřila s pomocí sestřenice Jitky na nových vinětách. Nad spoustou věcí přemýšlím jinak.
Jste nedílnou součástí sdružení Autentista Moravia Magna. Jaký pozorujete trend? Jsou autentická vína na vzestupu, nebo už tento segment spíše stagnuje?
Každopádně vnímám, že si autentická vína získala své pevné místo mezi zákazníky. Vidíme to i na vinařských akcích ať našeho nebo jiného spolku, smýšlejícího v podobném duchu. A jsme rádi, že zájem roste.
Viděl jsem, že jste vyklučili starou vinici – pokud se nemýlím, vaši nejoblíbenější U Skalky. Jaké s ní máte plány?
Ano, nedávno jsme vyklučili část vinohradu U Skalky. Byl to vinohrad z roku 1957 a už jej nebylo možné dál udržovat. Přesluhoval už dobré tři roky. Spousta hlav promrzla a podsazení nebylo možné. Plány s ním ještě nemám úplně doladěné. Ráda bych tam nasadila Modrého Janka, ale nabízí se ještě Neuburg. Budu si muset hodit korunou. (úsměv)
Tomáš byl vždy právem hrdý na Cabernet Moravia. Ročník 2018 i u nás letos uspěl na slepé degustaci. Jak se vám daří se vypořádat s touto složitou odrůdou?
Je to i moje srdcovka. Cabernet Moravia je první odrůda, kterou jsme sadili na Lácarech. Takže ji i malinko upřednostňuju před ostatníma odrůdama. (úsměv) Jak se s ní vypořádám, musí říct ten, kdo ji ochutná.
Viděl jsem, že jste si pochvalovala vývoj vín ročníku 2019 ve sklepě. Na co zajímavého se mohou fanoušci těšit?
Já si pořád něco pochvaluju. Jedna věc je sledovat výrobu vína z povzdálí a něco jiného je být toho celého koloběhu součástí. Ochutnat svůj první Pet Nat, svoje první víno, nalahvovat si jej, odprezentovat a prodat. A když víno někdo pochválí ‒ to všechno jsou emoce, o které se chcete podělit. Část ročníku 2019 je nalahvovaná a má i nové viněty. Nevím, jaká vína budou pro fanoušky zajímavá, ale rozhodně budou nová, jiná.
Zaujal vás rozhovor? Podívejte se na profil Kobylského vinařství Čačík a hodnocení jeho vín.
Komentáre (4 komentáre)
-
Kashama18. 6. 2021 17:32Držím palce a moc fandím!
-
Mám doma Modrého Janka 2017, tak už ho musím otevřít...
Jinak držíme palce, ať se daří. -
-Vicky-24. 5. 2021 20:59
Cinca: Téhle paní já fandím,sleduju Facebook a musím říct,ža ta vína mě fááákt baví ....jsou tak trochu jíná a to já mám rád :-) Děkuji za rozhovor.
To jste myslím vystihnul opravdu přesně - tak trochu jiná :-) V dnešní době je velmi důležité být originální a dělat vína zajímavá. To se Zdeně určitě daří. My jí taky fandíme ;-) Děkujeme za podporu! -
Cinca24. 5. 2021 12:07Téhle paní já fandím,sleduju Facebook a musím říct,ža ta vína mě fááákt baví ....jsou tak trochu jíná a to já mám rád :-) Děkuji za rozhovor.
Posledné hodnotenie
Tip na víno ku kúpe u vinára
Ďalšie články z rubriky Rozhovory
Kalendár vinárskych akcií
-
29. 10. 2025Degustace a ochutnávkyBrno
-
29. 10. 2025
-
30. 10. 2025Degustace a ochutnávkyPraha







