Biovíno: ekologické pěstování vinné révy a výroba biovína
V třídílném seriálu o biovínu si povíme, jak se vinné hrozny pro jeho výrobu zpracovávají a jak se liší víno vyrobené z ekologicky vypěstovaných hroznů, biovíno a biodynamické víno. I přes finanční a časovou náročnost se stále více nadšenců pouští do výroby biovín. Nevidí v ní jen způsob, jak jít s hlavním eko proudem, ale především filozofii návratu k harmonické krajině a zdravějším a hodnotnějším potravinám vyráběným tradičním způsobem. Označení bio však neznamená, že takové víno bude chuťově lepší. Záleží na použitých odrůdách, výrobních postupech a v neposlední řadě na správném skladování
Předpony bio, eko a přívlastky jako ekologický, biologický či organický označují bioprodukty a obklopují nás doslova na každém kroku. Co kdysi bývalo hnutím za zdravou výživu, se dnes stává hlavním proudem a čím dál více lidí si nachází k ekologickým produktům cestu. Pro některé se potraviny s označením „bio-eko“ staly životní mantrou, pro jiné je to vítané zpestření jídelníčku a příležitost k výběru jen konkrétních potravin a nápojů, která chceme dlouhodobě konzumovat v bio kvalitě. Přesto existuje i nemalá skupina lidí, která netuší, co si pod tímto pojmem představit.
Kromě běžných potravin bio hnutí úspěšně infiltrovalo i vinařský sektor a k radosti nás spotřebitelů se tisíce vinařů po celém světě vydalo cestou ekologického zemědělství. Vinný mok bez reziduí pesticidů, přidaných siřičitanů a vidiny romantického obrázku šetrně obhospodařované vinice kypící životem je lákavá představa. Ovšem nálepka bio na lahvi automaticky neznamená, že víno biologicky vyráběné bude chuťově lepší.
Biovíno, legislativa a jak se v tom vyznat …
Abyste se lépe orientovali v pojmech, nebo třeba ohromili na rande připravenou větičkou „zásadně piji biodynamická vína – dávám totiž přednost vínům pěstovaným podle kosmických cyklů“, následující rozdělení by se Vám mohlo hodit.
Biovíno – musí být vyrobeno podle zásad ekologického zemědělství, které je kontrolované zákonem 242/2000 Sb., nařízením Rady (EHS) č. 2092/91 a prováděcím nařízením Komise EU 203/2012. Biovíno lze vyrobit pouze z hroznů vypěstovaných a sklizených z ekologicky certifikované vinice. Režim v takových vinicích se řídí přísnými pravidly, například není povoleno používat pesticidy, pouze některé mikrobiální přípravky či ochranné prostředky na bázi elementární síry a mědi, a nelze používat konvenční průmyslová hnojiva. Hrozny pocházející z těchto vinic proto neobsahují rezidua pesticidů ani žádné další chemikálie.
Výroba biovína neboli ekologického vína se řídí řadou přísných enologických postupů, které jsou uvedeny v několika článcích nařízení EU č. 1234/2007 a č. 606/2009. V roce 2012 schválil stálý výbor pro ekologické zemědělství při EU nová pravidla č. 203/2012 pro výrobu biovína a mimo jiné také povolený obsah siřičitanů.
Například je zakázáno částečné zahuštění chladem, odsíření fyzikálními metodami, používání elektrodialýzy a katexu ke stabilizaci vinného kamene, při odstřeďování a filtraci s inertními pomocnými filtračními látkami nebo bez nich nesmí být velikost pórů menší než 0,2 μm. Je zakázáno použití kyseliny sorbové a částečná dealkoholizace vína. Při tepelném ošetření vína nesmí teplota překročit 70 °C. Při výrobě biovína není povoleno používat geneticky modifikované (GMO) kmeny vinných kvasinek, syntetická čiřidla a veškeré stabilizátory kromě SO2. Biovíno je povoleno čiřit pouze potravinovou želatinou, proteiny rostlinného původu z pšenice nebo hrachu, vyzinou, vaječným albuminem, taniny, kaseinem, kalium kaseinátem, silicium dioxidem, bentonitem a pektolytickými enzymy.
Obsah siřičitanů v biovíně je přísně kontrolován a jejich hodnoty jsou nižší než u konvenčních vín, tj. maximálně 100 mg/l u červeného biovína a maximálně 150 mg/l u bílého biovína a bio rosé s obsahem cukru do 2 g/l. U biovín s vyšším zbytkovým cukrem platí hranice 5 g/l a hodnoty maximálního množství veškerého SO2 jsou sníženy o 30 mg/l než umožňuje legislativa (např. pozdní sběr s cukrem větším než 5 g/l může mít max. 270 mg/l; výběr z hroznů může mít max. 330 mg/l). Výjimku dostávají pouze vinaři z méně příznivých klimatických oblastí severní a střední Evropy, kdy u biovín se zbytkovým obsahem cukru vyšším než 2 g/l může být obsah siřičitanů až o 30 mg/l vyšší než umožňuje legislativa.
Všechny balené biopotraviny včetně biovína vyrobené v rámci EU musí nést logo EU pro ekologickou produkci tzv. eurolist, doplněné infomací o původu surovin. Podle našich zákonů musí být každý bioprodukt, nesoucí označení BIO či produkt ekologického zemědělství, opatřen logem s tzv. biozebrou. Jako každá biopotravina, je i biovíno náležitě certifikováno a poznáte jej podle ochranné známky a kódu příslušné kontrolní organizace: CZ-ABCERT, CZ-BIOKONT nebo CZ-KEZ. V každé zemi může být však definice biopotraviny odlišná. Například ve Spojených státech amerických je organické víno (biovíno) definováno Ministerstvem zemědělství (USDA) následovně: víno musí být vyrobeno z ekologicky vypěstovaných hroznů a bez přidaných siřičitanů.
Biodynamické víno – Vychází ze stejného základu pro ekologické pěstování vinné révy. Jeho nadstavbou je používání biodynamických komponent včetně vlastního kompostu, které si každý pěstitel připravuje během roku. Péče o vinohrad a sklizeň se řídí kosmickými cykly a měsíčním kalendářem. Autorem myšlenky je rakouský filosof a ezoterik Rudolf Steiner. Věřil, že vinohrad je jeden velký ekosystém, který dokáže dávat to nejlepší ovoce pouze v harmonii s vesmírem a okolní přírodou. Myšlenka biodynamického zemědělství se neuchytila prakticky nikde jinde, jen ve vinařství. Biodynamická vína se často popisují jako terroirová a jako nejlepší reprezentace oblasti, ze které pochází.
Dopad používání pesticidů na zdraví lidí a především vinařů, kteří s nimi přichází do styku, je dobře znám. Francouzský vinař Yannick Chenet, který zemřel na leukémii, byl ve Francii prvním vinařem, jehož nemoc a úmrtí bylo oficiálně spojeno s postřikem pesticidů ve vinohradech. V dubnu 2004 se ve vinici nadýchal jedovatých výparů ze svého rozprašovacího zařízení, když neměl nasazenou masku. U jiných vinařů je spojován rozvoj Parkinsonovy choroby a různých druhů rakoviny právě s používáním pesticidů.
Víno vyrobené z ekologicky vypěstovaných hroznů – Vína, která se vyrábí z ekologicky vypěstovaných hroznů stejně jako biovína, ale během jejich zpracování se používají konvenční enologické postupy, které nejsou v souladu s výrobou biovín. Přestože taková vína nesou české logo pro ekologickou potravinu, vlastní výroba může zahrnovat přidávání chemikálií, siřičitanů ve zvýšeném množství a dalších přidaných látek.
Biovíno bez certifikace – Ve světě je běžné, že mnoho malých producentů pěstuje révu podle ekologických zásad a rovněž výrobní postupy jsou v souladu s těmi pro výrobu biovín a získání certifikátů je finančně zatěžuje a nebo ho prostě nechtějí. U nás se této kategorii asi nejvíce blíží spolek naturálních vinařů Autentisté a řada dalších vinařů, kteří vyrábí přírodní (autentická) vína podle přísných pravidel a v souladu se zásadami ekologického zemědělství a hrozny zpravávají šetrným způsobem. Naopak, řada vinařů může prohlašovat, že vyrábí biovína, která nemají certifikát, ale o taková vína se ve skutečnosti nejedná. Záleží pak samozřejmě na důvěře budované mezi vinařem a zákazníkem.
Cesta za ekologickým hroznem
Cesta biovína je náročnější, časově i finančně, než cesta, která vede k výrobě konvenčních vín. Je-li upřímná a není za ní jen kalkul ekologického hnutí a zájmu o biopotraviny s vidinou zisku, je to nesmírně zodpovědná činnost. Vůči krajině, ve které žijeme, a lidem, kteří chtějí konzumovat chemicky neošetřované, hodnotné a tradičně vyráběné potraviny.
Je to také okamžik, kdy se člověk vrací o téměř 100 až 150 let nazpět před průmyslovou revoluci, kdy se začala ve velkém vyrábět syntetická průmyslová hnojiva, zejména superfosfáty a dusíkatá hnojiva, a pesticidy. Do té doby se používala hnojiva tvořená čistě přírodními produkty, např. kompost, guáno nebo hnůj hospodářských zvířat. Organická hnojiva jsou známá především pro dlouhodobou produktivitu půdy, a ačkoliv většinou obsahují menší množství živin oproti syntetickým hnojivům, mají větší obsah přírodních složek a tak méně znečišťují životní prostředí. Mají samozřejmě i řadu nevýhod, mohou obsahovat choroboplodné zárodky, jsou objemná a odhadnout správné množství živin může být obtížné a navíc tyto živiny se nemusí uvolňovat ve správném stádiu růstu rostlin.
Před tím, než vinice získá ekologický certifikát, je potřeba se přihlásit k registraci na Ministerstvu zemědělství ČR. U starých plodných vinic je přechodné období 5 let, u nově vysázených vinic 3 roky. A pak čekáme, o vinici se staráme v režimu bio, ale po uvedená období vinice ještě nedává ekologicky vypěstované hrozny. Je vyloučeno používat chemické prostředky souhrnně nazývané pesticidy. Z nich se v konvenčně obhospodařovaném vinohradu nejčastěji používají herbicidy k hubení plevele, akaricidy k hubení roztočů a fungicidy pro potlačení houbových onemocnění. Plevel je povoleno likvidovat pouze mechanicky. Určitou motivací může být pro některé vinaře i získání dotace na ekologické vinohradnictví. Získání certifikátu však není povinné, je to osobní rozhodnutí a jak komu velí srdce. Samozřejmě, že i bez certifikace lze vyrábět excelentní biovína a k takovým poctivým vinařům si zákazník najde cestu.
Dnes již nejsou výjimkou pitoreskní výjevy z vinic 21. století obdělávané s koněm, kde se volně prochází domácí zvířata a pasou ovce. Čím dál častěji se meziřadí zatravňují, vysazují se tu květiny, které přilákají do vinohradu hmyz. Žije tu více drobných obratlovců a ptáků. Ve zdravých a hmyzem obydlených vinicích se vyskytují přirození nepřátelé roztočů (sviluška, hálčivec), kteří jinak dokáží pořádně potrápit vinaře a sáním z pletiv likvidovat rostliny. Dravý roztoč Typhlodromus pyri se nasazuje proti oběma zmíněným roztočům a pokud se ve vinici nepoužívají pesticidy, jeho populace se přirozeně obnovuje. Mezi predátory, kteří se ve vinohradech specializují na mšice, patří bejlomorky, slunéčka nebo dravá ploštice hladěnka. Poslední skupinu přirozených nepřátel tvoří zástupci např. lumčíků, kteří kladou vajíčka přímo do těla cizopasného hmyzu. Zdravá, humózní půda nepodléhá tolik erozi, je rájem žížal a mikroorganismů, které jsou vůči používání pesticidů citlivé. Půda s množstvím biomasy, vhodně zvolené polohy a odrůdy révy včetně nově vyšlechtěných rezistentních odrůd, jsou základem zdravého vinohradu s vitálními rostlinami. Do takových vinic pak není nutno příliš zasahovat. K ošetření révy se během sezóny používají pouze prostředky na přírodní bázi, v omezeném množství jsou povoleny přípravky s elementární sírou a mědí.
Biovíno je živé a náročné na expedici a skladování a záruční doba se proto obtížně stanovuje. Plní se vždy do zcela nových lahví, které se před použitím vystříkají sirným roztokem. Vzhledem k absenci stabilizátorů může vyšší teplota a nevhodné skladování podpořit obnovení kvasného procesu. Doporučuje se proto biovína skladovat v temnu při teplotě 10–15 °C.
Biovíno: pro a proti
Pro
- Ekologicky pěstované hrozny a trend biovinařství je šetrný k přírodě a životnímu prostředí. Nedochází k erozi půdy a eutrofizaci vodních zdrojů. Ekologicky obhospodařované vinice přispívají k biodiverzitě krajiny.
- Biovíno, které neobsahuje chemická rezidua (zůstatky po použitých pesticidech) a s minimálním či žádným obsahem
- Podpora terroirových vín.
Proti
- Větší finanční náročnost pro ekologické pěstování.
- Biovína s nízkým obsahem siřičitanů mohou být méně vhodná k archivaci. Jsou citlivá k výkyvům teploty a vůči světlu.
Komentáre (17 komentárov)
-
D.štěstí6. 1. 2015 9:09Aby nebylo mýlky, já jsem pány osobně oslovil jako odborníky z vlastní inciativy, protože vámi uváděné informace mi přišli nesprávné a pro milovníky vín matoucí. Jejich odpovědi jsem zveřejnil, anichž bych se jich předem ptal, pouze jsem jim to oznámil.
-
Bobulka6. 1. 2015 8:07Článek o biovínech je úvodem do zajímavé problematiky, kam chtě nechtě vinařství vkročilo. Proč biovína mají obecně špatnou reputaci pro stárnutí, jsem doufám vysvětlila níže a je pravda, že jen obsahem siřičitanů to nebude a záleží na mnoha faktorech při výrobě. Každá země má jinou legislativu a biovína definuje jinak, což ještě více stěžuje nějaké zobecnění. Jsme samozřejmě rádi za diskusi a Vaše zkušenosti s biovíny.
Velice mne mrzí, že pan Stávek skrze uživatele D.štěstí šíří nepravdivé informace a nařčení. Pan Stávek je odborník na slovo vzatý a jeho práci a vína obdivuji, o to více jsem překvapená, že se pouští do takových akcí skrze své příznivce.
Poznámka správce: Odstraněn osobní email.
-
Tom6. 1. 2015 2:27Nechápu, v čem je prosím problém?
Jedná se o úvod do přiblížení ekologického pěstování révy a výroby biovína, kde bude další pokračovaní...
Snad je všem jasné, že pokud se do vína nepřidá SO2 či jen velmi málo, tak je víno citlivější na skladování (a pokud není skladování dostatečné, tak může dojít k poškození vína).
Limity na SO2 jsou však u biovín velmi tolerantní (u suchých vín cca max. 150 mg/l a u sladších až klidně do 300 mg/l), takže pokud se nenajde extrém (jako např. v podobě USA) či někoho, kdo si věří více než si mohl dovolit, tak se skladováním biovína problém není. Z článku je pro mne patrné, že jsou právě uváděny případy toho, kdy jsou vína bez či s malým množstvím SO2.
Ohledně označování vína jako biovína - pokud není víno certifikováno, tak se nemůže jednat o biovíno (i když bylo vyráběno v souladu se zákonem, který biovíno definuje).
To je pak obdobné jako s cukernatostí hroznů při sběru vs. zatřiďování vín do přívlastku.
I když tuzemské hrozny mají cukernatost 25°NM, což by v případě zatřídění bylo na výběr z hroznů, tak pokud si vinař víno nezatřídí (= nesplní zákonnou povinnost pro uvádění vína jako výběr z hroznů), tak na lahvi nesmí uvádět to, že se jedná o výběr z hroznů... -
D.štěstí5. 1. 2015 23:11O názor jsem požádal Richarda Stávka, zde odpověď
- K článku: je to neuvěřitelná slátanina z různých zdrojů evidentně sepsaná sice nadšeným, ale trochu popleteným ani ne amatérem, ale opravdu laikem.
Někdy je lépe mlčet, než šířit takové texty.
Je ale zajímavé, že několik odstavců v textu je bez připomínek. To se ale o většině textu bohužel nedá říct.
Už před časem jsem měl s touto autorkou e-mailovou korespondenci kvůli uvádění bludů ve vinařských článcích, bohužel se nepoučila a nekonzultuje své kompiláty s někým kdo je v oboru vzdělaný a nebo s někým kdo má praktické zkušenosti.
Tož asi tak
A kdo toho pána neznáte tak tadz je odkaz
http://www.stawek.cz/
a pro neznalé přidávám odkaz na blog pana Šebely
http://blog.dva-duby.cz/
Osobně mohu jen s pány je souhlasit. -
Bobulka5. 1. 2015 16:06Jen aby bylo zřejmé, že tu mluvíme o biovínech a nikoliv o vínech vyrobených z bio hroznů (ekologicky vypěstovaných hroznů), nebo o naturálních či biodynamických vínech, kde je ekologické pěstování vyzdviženo na vyšší, spirituální úroveň s použitím přírodních komponent. Lidé to stále zaměňují a pletou.
U biovína, které se vyrábí podle přísných enologických předpisů a bez přidaných siřičitanů anebo s jejich minimem, existuje reálné riziko, že bude nestabilní. Právě proto má biovíno obecně špatnou reputaci pro stárnutí, ale opravdu záleží na víně. Je to stejné jako u běžných vín, některé se povede a je vhodné k archivaci, jiné nikoliv. A tak narazíte na biovína, kterým stárnutí nesvědčí, a naopak existují biovína, která jsou naprosto úžasná a popírají to, co bylo řečeno v první části věty :-) M. -
D.štěstí5. 1. 2015 15:03Požádal jsem pana Šebelu o odpověď -
On je to takovy folklor :) Tyhle pseudopoucene clanky jsou porad stejne a pořád dokola.
A jednoducha odpověď na tyhle bludy je tato: „romanee-conti (nebo vina od Mme Leroy) je jedno z nejdrazsich vin na svete, je biodynamicke par desitek let … není to navrat zpet, ale otázka nejvyšší mozne kvality a projevu terroiru… ma archivni potencial … a rozhodne bych ho nepil hned po otevreni (a taky nemá zadnou BIO zebru … tak to asi bude male vinarstvi, které si certifikaci nemůže dovolit :D) -
Miki5. 1. 2015 11:33Díky za článek. Dovolil bych si nesouhlasit s tvrzením, že biovína nejsou vhodná k archivaci. Zcela opačnou zkušenost pak mám s tím, jak dlouho si naturální vína drží charakter po otevření lahve. Pil jsem týdny i měsíc rozpitá vína a nebylo to na nich téměř vůbec znát. Zkuste například vinařství Dva duby:) Zdraví Mikuláš
Ďalšie články z rubriky Encyklopédia vína
Kalendár vinárskych akcií
-
29. 10. 2025Degustace a ochutnávkyBrno
-
29. 10. 2025
-
30. 10. 2025Degustace a ochutnávkyPraha












