Srovnávací degustace Rulandského šedého: Kvalita potěší u sušších i sladších vín

Důraz na pestrost stylů

Na trhu je velmi zastoupeno Rulandské šedé v podobě polosladkých vín, často s obsahem cukru nad dvaceti gramy a velmi fádním projevem. I to byl jeden z důvodů, proč jsme dosud jednoodrůdovou degustaci „šeďáků" neuspořádali.

Byla by ale škoda tuto odrůdu diskvalifikovat, proto jsme se rozhodli degustaci uskutečnit a vzorky pečlivě předvybrat tak, aby byla degustace pestrá a zajímavá. Mnoho jsme při tom nehleděli na původ hroznů. Nakonec se tedy stalo, že drtivou převahu měly rulandy šedé z Velkopavlovicka, Mikulovsko naopak chybělo zcela.

Nižší cukry a aktuální nabídka

Aby byla vína co nejvíce vzájemně porovnatelná, snažili jsme se držet co nejníže s obsahem cukru. Jen jedno víno překročilo 15 gramů zbytku a dalo se označit za polosladké. Po zkušenosti z podoblastní soutěže jsme jej navzdory cukru chtěli zařadit a tipovali jej na jednoho z favoritů. Vína jsme vybírali z aktuální nabídky vinařství či vinoték, staršího data pořízení byl jen ročník 2015 od Jakuba Šamšuly, který jsme kupovali už před rokem. Jinak jsou určitě všechna vína k sehnání.

Rozmanitá porota hodnotila stobodově

K hodnocení se tentokrát sešla širší a různorodější porota. Celkem jedenáct členů bylo rozvrstveno od příležitostných až po zkušené degustátory. Protože jsme se při výběru vzorků nechali nezřídka inspirovat i odbornými publikacemi či výsledky profesionálních soutěží, u jednotlivých vzorků tyto také uvádíme.

Hodnotilo se upravenou stobodovou stupnicí podle docenta Michlovského a z celkového součtu bodů se po škrtnutí nejvyššího a nejnižšího hodnocení spočítal průměr. Vína byla otevřena zhruba hodinu před začátkem degustace, kdy bylo zároveň určeno jejich pořadí. Degustace nebyla slepá, hodnotitelé měli k dispozici seznam vín včetně všech údajů. Uvedený slovní popis je shrnutím názorů degustátorů, bodové hodnocení je místy doplněno i o osobní komentář.

Seznam vzorků dle pořadí při degustaci

Pinot Gris 2016 zemské víno, Arte Vini
Na začátek degustace pro tuto odrůdu netradičně svěží lehké víno moderního střihu, které připravilo vinařství Arte Vini ze znojemského Nového Šaldorfu-Sedlešovic. I když vinařství samotné nevlastní žádné vinice, produkce je nemalých 85 000 lahví.

Nejvíce porotců se shodlo na citrusovém projevu vína do grepu či pomela, byly zaznamenány ale i bylinky či luční květy. V chuti sice bylo víno svěží, krátké ležení na sudu mu ale zároveň propůjčilo celkem zajímavé robustní tělo a v dochuti se projevovalo jemnou slaností, nádechem karamelu a dřeva.

Víno bylo přijato rozdílně – jednou zaznamenalo „devadesátku", čtyři hodnocení se ale nepřehoupla přes osmdesát. Bodově spíše zaostalo za očekáváním a jen mírně se dostalo nad 80 bodů. V letošní publikaci „Průvodce nejlepšími víny ČR 2017–2018" si bodů zasloužilo 86. Myslím, že adekvátní výsledek by byl někde mezi těmito dvěma hodnoceními.

Rulandské šedé sur-lie 2015 výběr z hroznů, Milan Bauman
Druhé víno je od menšího vinařství z Velkých Bílovic. Milana Baumana určitě znají účastníci masových akcí „Ze sklepa do sklepa", pravidelně zde bývají velké fronty a často hodně vín vyprodaných. Ač je především znám svými tramíny, kterých vyrábí ročně několik šarží, při letošní květnové návštěvě sklepa mě nejvíce zaujala právě tato rulanda, kterou jsem rád pořídil do srovnání.

Je nutné se připravit na neortodoxní víno. Prezentuje se výraznou zlatou barvou a výbornou viskozitou. Ve vůni i chuti nezapře technologii – degustátoři nacházeli dřevo, toast, kvasnice, bylinný výluh či med. V chuti výraznější slanost, lehké tříslovinky v dochuti. Kvůli vyššímu alkoholu, nízké kyselince a projevu po ležení na kvasnicích působí víno dost těžkým dojmem, vypít lahev „na posezení" asi jen tak nezvládnete.

V bodech nebylo moc rozporů, tady se porota celkem shodla. Dvě známky mírně pod 80 bodů, zbytek v těsné blízkosti. Celkově to dotáhlo téměř na stejné body jako vzorek první. Nutno říci, že oproti mé první květnové zkušenosti s tímto vínem se mi zdál jeho projev již trochu méně výrazný a hlavně tělo ztratilo ze své mohutnosti. V květnu si na soutěži Festwine vysloužilo 86,6 bodů, v srpnové nominační soutěži pak 84, s čímž bych se ztotožnil i já.

Rulandské šedé 2015 pozdní sběr, Jakub Šamšula
Víno mladého vinaře z Čejkovic nám uzavřelo trojici šeďáků, které výrazněji ovlivnil styk se dřevem. Tento trend je v České republice u bílých vín stále patrnější a k burgundským odrůdám tak trochu patří. Je ale dobrým zjištěním, že všechna tato tři vína byla zcela odlišná, takže uniformity se kvůli použití dřeva bát nemusíme.

Šamšulův vzorek byl nejtypičtějším zástupcem líbivějšího provedení vína ve dřevě. Porotce mohla navnadit sladká vůně, skloňovalo se přepuštěné máslo, vanilka. Tyto vjemy dominovaly i v plnější chuti, někteří degustátoři ale postřehli i kořenitost dřeva či hořčinku. Dochuť byla delší, víno obecně působilo nasládlým dojmem, navzdory nižší kyselince ale nikoliv unaveným.

Nakonec to byl zdaleka nejrozporuplnější vzorek degustace. Porota tak trochu popřela mé původní tvrzení o líbivém víně. Je to rozhodně i tím, že dřevo tady je nejvýraznější a tento projev nemusí každému sedět. Dvakrát překonalo devadesátibodovou hranici, pro jednoho z porotců dokonce zůstalo nejlepším vínem večera. Zároveň pro dva nejhorším a nezasloužilo si podle nich ani 80 bodů. Celkový výsledek je tedy uprostřed, těsně pod 84 body. Mimochodem toto víno nepůsobilo rozporuplně jen na nás, z loňského roku má na kontě 87,2 bodu z Krále vín, ale zároveň 82,67 z nominační soutěže...

Pinot Gris 2016 pozdní sběr, Vino Hort
Možná nečekaně široké zastoupení rulandy šedé ze Znojemska posílil vzorkem i Jiří Hort. Ten má v nabídce z ročníku 2016 hned dva šeďáky, tento byl z tratě Načeratický kopec.

Nižší barva napovídala čerstvý ročník. I když bylo aromaticky od porotců hodnoceno jako komplexní, je to spíše netradiční zástupce odrůdy. Nacházeli zde květy, vanilku, různé druhy jablíček a oříšky. Zaujalo mohutnější tělo i olejovitá konzistence, až jsme si po zkušenostech se současnou tuzemskou produkcí říkali, jestli taky nebylo v nějakém velkém dřevěném sudu. Proti tomu hovořila spíše lehce kratší dochuť.

Ačkoliv to není víno, které vás aromatikou zvedne ze židle, porotce zaujalo právě nenuceností, harmonií, konzistencí a celkovou pitelností. Dalo by se konzumovat bez problémů celý večer. V hodnocení nebyly zásadní rozpory, bylo všeobecně přijato. U nás body mírně zaostalo za publikací „Průvodce nejlepšími víny ČR 2017–2018", která mu přisoudila 86 bodů.

Rulandské šedé 2015 pozdní sběr, Kamil Prokeš
Kamil Prokeš je aktuálně „na příznivé vlně". Se svým prvním ročníkem vín, jehož je tato Rulanda šedá také zástupcem, se mu podařilo výrazně bodovat v nominačním kole do Salonu vín a tři vína (včetně tohoto) do něj dokonce protlačit. A podle výsledků letošní nominace to vypadá, že by mohl podobný úspěch zopakovat.

Patrná je výraznější barva a pronikavější je i vůně. Degustátoři si všímali hlavně ovocného projevu žlutého melounu, broskve, hrušky či mandarinky, ale také minerality, sušeného pomeranče a chlebovinky. V chuti už byla ovocnost trochu nižší, naopak mineralita výraznější, přitom nechyběla kyselinka ani šarmantní alkohol.

Všeobecně přijatý vzorek si zasloužil nejvyšší hodnocení od dvou porotců a známky se pohybovaly většinou nad hranicí 85 bodů. Celkově se tak umístil na děleném třetím místě v naší degustaci a zároveň jako shodně nejlepší suché víno. Loňská nominační soutěž ho zastihla v ještě lepší formě, tam ukořistil 88,33 bodů. Co si pamatuji, jeho výraz byl tehdy ještě expresivnější, směr jeho nazrávání se mi ale líbí a rád jej budu sledovat. Není vyloučeno, že za pár let se s ním v degustaci opět potkáme.

Rulandské šedé 2015 výber z hrozna, PD Mojmírovce
Družstvo Mojmírovce není žádným „drobkem". Podnik sídlící nedaleko Nitry má rozlohu vinohradů 150 hektarů. Tato rulanda šedá je z výsadeb z roku 2004 a my jsme ji pořídili v minulém slovenském salonu vín. Došlo tak k přímé konfrontaci se zástupcem toho českého reprezentovaného Kamilem Prokešem.

Výrazná vůně, tentokrát téměř čistě ovocná. Opět skloňován žlutý meloun a broskev, tady to bylo bez citrusů. V chuti zaujalo plnějším krémovým tělem připodobňovaným k avokádu, mineralitou a navzdory analytikám nechyběla ani šťavnatost. Velmi vysoký obsah alkoholu (přes 14 %) byl jen lehce patrný menší hořčinkou v dochuti.

Česko-slovenské klání skončilo plichtou. U slovenského vzorku se ale porota rozcházela v hodnocení více než u moravského. Obdržel dokonce čtyři hodnocení nad 90 bodů, zároveň pět pod 85. Nakonec u nás se stejným bodovým ziskem jako ten předchozí skončil na třetím místě, a tudíž i jako shodně nejlepší suché víno. Srovnání máme se slovenskou soutěží Vino Tirnavia 2016, kde si zasloužil 90,33 bodů.

Rulandské šedé 2016 výběr z hroznů, Milan Vašíček
Stejně jako v naší degustaci Sauvignonů i tady bylo víno Milana Vašíčka jediným vzorkem ze Slovácka. Určitě právem, jelikož tato dvě vína se mu z ročníku 2016 opravdu povedla, ačkoliv názor na ně není ani mezi odbornou veřejností zrovna jednoznačný.

Ve vůni jde o velice expresivní projev, který několika degustátorům připomněl právě Sauvignon. Ovocná po špendlíku, bílé broskvi, zmiňována byla ale i hluchavka, kořenitost. V chuti zaujme na odrůdu neobvyklou šťavnatostí, přitom kyselinka není pocitově nijak brutální. Podtrhuje ovocný dojem, přidává se navíc velmi výrazná mineralita a délka.

Rulanda šedá Milana Vašíčka rozhodně nemusí bavit každého, je to opravdu výrazné víno. Větší části naší poroty se líbilo, padly i čtyři „devadesátky". Celkově se jen těsně prosadilo před dvojici suchých vín na druhé místo celkového pořadí.

S tímto vínem si odborné poroty jinak moc rady nevědí a hodnotí jej různě – v Galerii rulandských vín obdrželo 84 bodů, na nominační soutěži slovácké podoblasti dokonce jen 83,3. Naopak Král vín jej ocenil 90,6 body. Osobně určitě doporučuji vyzkoušet, je to zajímavá zkušenost. Navzdory vysoké kyselince a slušnému alkoholu bych ale delší archivaci nepreferoval, přece jen je zábavné právě zejména svou mladistvou expresivní ovocností.

Rulandské šedé 2015 výběr z hroznů, Petr Bíza
Druhý zástupce z Čejkovic a také od již slavného vinařského jména. Rozsahem produkce zhruba dvojnásobek kolegy Šamšuly, často u něj narazíte na experimenty s barikovými sudy či netradičními odrůdami.

Víno se prezentovalo vysokou barvou, odstín byl ale mírně narůžovělý zřejmě po delším kontaktu se slupkami. Podle vůně jsme si tipovali na ležení na kvasnicích, degustátoři jmenovali tóny karamelu, medu, hrušky. Sladký dojem vůně potvrdila i chuť, ta byla ovšem už vyprázdněná, mdlá a utahaná. Víno už se zdálo za svým zenitem, což je na nedávný ročník velká škoda.

V hodnocení tohoto vzorku panovala výrazná shoda – u pěti porotců bylo vyhodnoceno jako nejslabší víno večera, bodově ale zaostalo jen o málo. Těsně přešlo 81 bodů. Na loňské nominační soutěži jich získalo o tři více.

Pinot Gris 2016 výběr z hroznů, Baraque
Mladé vinařství s teprve třetím ročníkem na trhu. Je tak trochu „všude doma", protože na jejich sklípek narazíte ve Vrbici i v Bořeticích, výrobu a degustační galerii pak má ve Velkých Pavlovicích. Nebojí se netradičních nápadů, což lze poznat jak z názvu vinařství, tak i z etiket.

U degustátorů se opět objevily odkazy na vůni broskví, ale i citrusů (pomeranč), hrušky, lehký dotek bylinek. K chuti je potřeba zmínit dobře zapracovaný vyšší alkohol, který propůjčoval tělu kousavý a plný dojem.

Mé dvě předchozí zkušenosti s tímto vínem byly zatím pozitivnější než tato, svedl bych to na danou lahev, která nebyla v nejlepší kondici. V dané konkurenci víno spadlo do lepšího průměru, i když dokonce zaznamenalo i jednu „devadesátku" a pro jednoho porotce bylo nejlepším. Bodové ohodnocení 84 bodů se zařadilo mezi letošní oficiální výsledky z Krále vín (86 bodů) a nominační soutěž Velkopavlovicka (81,3 bodů).

Rulandské šedé 2016 pozdní sběr, Lahofer
Jestliže něco v minulých letech utvářelo můj vztah k vinařství Lahofer, byla to mimo jiné vína z Rulandského šedého. Ta se Lahoferu daří už několik let na vysoké úrovni a spolu s Ryzlinkem rýnským a Veltlínským zeleným jsou určitě klíčovým produktem.

Vzorek zaujal porotu už výraznou vůní. Zaznamenala špendlíky, ananas, med, chlebovinku či květy měsíčku. Chuť je bohatá na všechny tyto vjemy, šťavnatá, dlouhá a minerální. Líbivý zbytkový cukr tady kompenzuje vyšší kyselinka a víno působí celkem vyváženým dojmem.

Nebylo moc překvapením, že se stalo nejvýše hodnoceným vínem degustace, i když to nebylo o výrazný rozdíl. Ostatně absolutně zvítězilo „jen" u čtyř porotců, bylo to tedy především zásluhou obecně vyšších známek. Jen jedna známka byla těsně pod 85 body. Celkově se dostalo k 88, což je výsledek téměř přesně kopírující zisk z letošní nominační soutěže Znojemska. Tato rulanda šedá se mi zdá zatím nepoměrně ovocnější než v minulých letech a nevím, zda bude tak vhodná na archivaci jako některé starší ročníky stejného vinařství.

Jednou za čas potěší

Celkově jsme byli s úrovní vzorků velmi spokojeni. Ukázalo se, že Rulandské šedé může být zajímavou odrůdou mající mnoho podob. Kvalita se objevuje jak u suchých, tak i u sladších vín a byla by škoda se této odrůdě vyhýbat, i kdyby třeba nepatřila mezi vaše nejoblíbenější. Jednou za čas mohou i rulandy šedé potěšit.